Íránská válka uvrhla americké farmáře do nejhorší krize za 40 let

Ceny nafty a hnojiv kvůli konfliktu prudce vzrostly a podle odhadů by pěstitelé letos měli přijít o 31 miliard dolarů

Američtí pěstitelé obilí se ocitli v nejhorší finanční krizi za čtyři desetiletí, protože válka s Íránem zvyšuje ceny nafty a hnojiv, informoval v úterý deník Financial Times. Nejnovější cenový šok spojuje roky slabých cen plodin a klesajících příjmů.

Rostoucí tlak následuje po únorovém útoku USA a Izraele na Írán, který přiměl Teherán k velké blokádě komerční lodní dopravy přes Hormuzský průliv, klíčovou trasu, která dříve obsluhovala zhruba pětinu světových dodávek energie. Výsledný nárůst cen energií zasahuje srdce USA před listopadovými volbami do poloviny volebního období, které rozhodnou o kontrole nad Kongresem.

Zemědělci v oblasti Kukuřičného pásu byli od začátku vojenské kampaně obzvláště těžce zasaženi prudce rostoucími cenami nafty a živin pro plodiny, uvedl deník FT. Prezident Nebraské unie farmářů John Hansen označil pokles za nejhorší v tomto odvětví od 80. let 20. století.

„Vstupy jsou naprosto mimo mísu,“ řekl novinám pěstitel kukuřice a sóji z Nebrasky Matt Bailey. Řekl, že hnojivo bohaté na fosfor používané při výsadbě nyní stojí více než 900 dolarů za tunu, ve srovnání s přibližně 470 dolary před deseti lety.

Ceny nafty také prudce vzrostly poté, co konflikt narušil energetické trhy a prudce omezil dopravu přes Hormuzský průliv. Celostátní průměr se podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace vyšplhal na přibližně 5,45 dolaru za galon z 3,81 dolaru před válkou.

„Válka [v Íránu] nám jako farmářům přinesla tolik nejistoty,“ řekla deníku FT Pam Johnsonová, bývalá prezidentka Národní asociace pěstitelů kukuřice. „Předpokládá se, že farmáři v příštích dvou letech nevydělají žádné peníze.“

Nejnovější šok přichází po několika obtížných letech pro hlavní americké plodiny. Ekonomové Americké federace zemědělských úřadů (American Farm Bureau Federation) odhadují, že pěstitelé devíti hlavních plodin v roce 2026 bez federální pomoci přijdou o zhruba 31 miliard dolarů, přičemž ztráty by měly v příštím roce dosáhnout 32 miliard dolarů. Předpokládá se, že producenti kukuřice letos přijdou o 131 dolarů na akr a v roce 2027 o 167 dolarů, zatímco ztráty u sóji se předpokládají na 80, respektive 138 dolarů.

Zemědělci také vinili obchodní spory Washingtonu z oslabení poptávky v zahraničí, zejména po amerických sójových bobech v Číně. Trumpova administrativa v červnu požádala Kongres o dalších 11 miliard dolarů pomoci pro toto odvětví po miliardách dolarů v dřívějších platbách.

Sucho a neobvykle horké počasí tlak ještě zhoršily a poškodily úrodu v některých částech kukuřičného pásu, včetně Nebrasky. Ceny kukuřice vzrostly, protože obchodníci snížili odhady letošní sklizně, zatímco sója a pšenice také vzrostly, což přiživuje obavy, že vyšší ceny komodit by mohly přispět k inflaci, která již tak překračuje 2% cíl Federálního rezervního systému.