Vzácné zeminy, ropa a rakety – Čína prohlubuje strategické partnerství s Íránem

Čína rozšiřuje svou vědeckou spolupráci s Íránem o strategickou oblast prvků vzácných zemin, včetně technologií zpracování. To představuje další milník ve vědeckotechnických vztazích mezi oběma zeměmi.

Čína a Írán rozšiřují svou spolupráci do oblasti, která dalece přesahuje tradiční politiku v oblasti surovin: prvky vzácných zemin. Jak 12. srpna informoval deník South China Morning Post  (SCMP) , státní agentury pro podporu vědy obou zemí zahájily společný program workshopů, který výslovně zahrnuje „průzkum a zpracování prvků vzácných zemin“. To dává čínsko-íránskému partnerství nový strategický rozměr – a to v době, kdy je Írán pod masivním ekonomickým a vojenským tlakem ze strany Spojených států.

Na čínské straně projekt vede Národní nadace pro přírodní vědy Číny (NSFC). Společné workshopy financuje částkou 30 000 juanů na kus; íránská vědecká nadace mimo jiné hradí cestovní výdaje. Pozoruhodná není ani tak výše financování, jako spíše jeho téma: Čína stále více považuje moderní metody zpracování vzácných zemin za citlivou technologii. Těchto 17 prvků je nezbytných pro vysoce výkonné magnety, elektroniku, radarové systémy, letadla a řadu moderních zbraňových systémů. Čínská lidová republika disponuje nejen největšími zásobami, ale především dominantní světovou rafinační a zpracovatelskou kapacitou.

Íránská ložiska však zůstávají nedostatečně prozkoumaná. Jeho geologická struktura s velkými zásobami železa a fosfátů je považována za potenciálně příznivou pro prvky vzácných zemin. Pokud by se tento potenciál potvrdil, mohl by Írán do svého partnerství s Pekingem přispět další strategickou surovinou, kromě ropy a plynu. Právě proto je nová výzkumná spolupráce politicky citlivá: Čína zjevně sdílí alespoň vědecké know-how v oblasti, jejíž technologické procesy Peking stále více tají před západními národy.

Dohoda není izolovaným projektem. Čínská lidová republika a Íránská islámská republika udržují od roku 2016 „komplexní strategické partnerství“. V roce 2021 oba státy podepsaly dlouhodobý plán spolupráce, jehož realizace oficiálně začala začátkem roku 2022.

Čínské ministerstvo zahraničí uvádí, že bilaterální obchod se zbožím za rok 2025 dosáhl 9,96 miliardy USD – bez plného zohlednění významného množství íránské ropy, s níž se kvůli americkým sankcím často manipuluje prostřednictvím nepřímých obchodních struktur.

Čína je již dlouho nejdůležitějším odběratelem ropy pro Írán. Podle agentury Reuters dovážela Číňanská lidová republika v roce 2025 průměrně 1,38 milionu barelů íránské ropy denně. Velká část obchodu probíhá prostřednictvím menších, nezávislých čínských rafinérií a částečně je vypořádávána v juanech prostřednictvím zprostředkovatelů, aby se zmírnil dopad amerických finančních sankcí. Ještě 20. srpna agentura Reuters informovala , že navzdory obnoveným hrozbám ze strany Washingtonu zůstává Čína zdaleka nejdůležitějším odběratelem ropy pro Írán.

Toto partnerství by se však nemělo zaměňovat s bezpodmínečnou aliancí. Čínská ekonomická angažovanost v Íránu zůstává vzhledem k jejím politickým prohlášením poměrně opatrná. Agentura Reuters odhadla čínské investice od roku 2007 na méně než pět miliard amerických dolarů – což je výrazně méně než angažovanost Pekingu v Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech. Podle tiskové agentury sankce, politická rizika a ekonomická nestabilita Íránu zpozdily řadu významných projektů.

Čínské společnosti se nicméně nadále podílejí na íránských infrastrukturních projektech. Agentura Reuters  v březnu zdokumentovala probíhající a nabídkové řízení na projekty v oblastech, jako jsou energetické sítě, výroba oceli, vodní energie, nákladní doprava a logistika. Írán zůstává také významným uzlem čínské iniciativy Pás a stezka, zejména pro pozemní spojení mezi východní Asií, Střední Asií, Blízkým východem a Evropou.

Spolupráce se rozšiřuje i ve vědeckotechnické oblasti. Podle čínského ministerstva zahraničí obě země spolupracují na základě stávajících vědeckotechnických dohod; univerzity udržují institucionální kontakty, zatímco Teherán a Peking nyní konkrétně rozšiřují spolupráci ve strategicky relevantních oblastech výzkumu .

Program pro vzácné zeminy by proto měl být vnímán především jako známka toho, že se tato spolupráce stále více přesouvá od akademické výměny k průmyslově relevantním klíčovým technologiím.

Vojenský rozměr je ještě citlivější. Již v březnu 2025 provedly Čína, Írán a Rusko v Ománském zálivu cvičení „Bezpečnostní pás 2025“. Poblíž íránského přístavu Čabahár lodě tří námořnictev nacvičovaly mimo jiné útoky na námořní cíle a pátrací a záchranné operace. Čínské ministerstvo obrany tehdy výslovně uvedlo  , že cílem je prohloubit „vojenskou důvěru a pragmatickou spolupráci“.

V červenci 2026 agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje obeznámené s touto záležitostí informovala o íránské objednávce až 400 přenosných systémů protivzdušné obrany QW-12 a FN-16 čínské výroby. Hodnota obchodu byla údajně přibližně 60 až 70 milionů dolarů. Čína a Pákistán však jakoukoli účast popřely, takže zpráva by neměla být považována za nezávisle ověřenou. Podle agentury Reuters  Teherán jednal také o dalších čínských systémech, včetně protilodních střel.

Politický vývoj je jasný: Peking nadále zachází s Íránem jako se strategickým partnerem. Ještě v červenci se čínský ministr zahraničí Wang I setkal se svým íránským protějškem Abbásem Aragččím a znovu potvrdil důležitost bilaterálních vztahů.

Pro Írán je tak Čínská lidová republika zároveň odbytovým trhem, technologickým partnerem, diplomatickým ujištěním a potenciálním zdrojem vojenských kapacit. Pro Peking zase Írán nabízí energii, geografický přístup do západní Asie a v budoucnu potenciálně strategické nerosty. Spolupráce zůstává asymetrická – Teherán potřebuje Peking mnohem více než naopak. Nová spolupráce v oblasti vzácných zemin však ukazuje, že Čína je připravena tento vztah prohloubit v oblastech, které přímo ovlivňují globální technologickou a bezpečnostní konkurenci.

Od Rainera Ruppa