Invaze: Takhle maročtí muži páchají chaos v Ceutě
Až doposud většina lidí viděla pouze záběry zachycující obrovský příliv lidí z Maroka do španělských enkláv Ceuta a Melilla. Nedávné videozáznamy je však ukazují, jak rabují obchody a napadají civilisty a policisty. Nejedná se o „žadatele o azyl“, ale zcela jasně o vetřelce. Levice to ale zatím nepochopila.
Levicové organizace jako Amnesty Austria se v současné době snaží zaujmout Rakušany. V tweetu zastánci imigrace píší: „Lidé riskují své životy, aby doplavali do #Ceuty a hledali ochranu. Nikdo by si neměl muset vybrat mezi mořem a hraničním plotem. Potřebujeme bezpečné únikové cesty a azylový systém, který chrání lidská práva – nikoli život ohrožující hranice.“
Ale tito údajní „žadatelé o azyl“ (u koho přesně hledají ochranu? Možná u marockých policistů?) se vůbec nechovají tak, jak by levičáci chtěli lidi přesvědčit. Tito „ubozí uprchlíci“ mimo jiné jen rabují obchody za bílého dne v Ceutě.
Ale Thomas Mayer, zakladatel „Standardu“, si raději stěžuje na údajný rasismus. Tvrdí, že o Maročanech se mluví, „jako by byli podlidé“. Možná je to proto, že se tyto tisíce mladých mužů, kteří vtrhli do země, chovají jako neuctivé dobyvatele. Ach, zapomněl jsem, že podle Koránu veškerá půda, která kdysi patřila muslimům, zůstává navždy muslimskou (princip Dar al-Islam ). To platí i pro Španělsko.
Jsou tohle lidé, které Thomas Mayer nebo lidé z Amnesty Austria v Evropě skutečně chtějí? Lidi, kteří jen tak (viz video níže) srazí Španěla (nebo ho třeba i pobodají, na videu se to těžko pozná)? A jen tak, za bílého dne, při procházce ulicemi?
Nebo co třeba takové násilné činy, jaké jsou vidět na následujícím videu? Mluvíme o zhruba 50 000 až 60 000 takových útočníků (nejedná se o „migranty“ ani „žadatele o azyl“ – musíme věci nazývat pravými jmény), kteří zaútočili na město s přibližně 86 000 obyvateli.
A jako by toho nebylo dost, bezpočet mladých mužů je jednoduše vyhazováno v nákladních autech – alespoň to naznačují videozáznamy. A marocká policie jen nečinně přihlíží. Maroko ani nemusí posílat ozbrojené jednotky, aby obě města dobylo. Španělé stejně nebudou střílet na neozbrojené útočníky.
A když už tam jsou, můžou se prostě vloupat do domu před zraky veřejnosti. Stejně se nemají čeho bát – a to jsou lidé, které levice dokonce označuje jako „chudáky žadatele o azyl“.
Značně početně přečíslená policie toho moc nenadělá. Kde je to možné, jsou supermarkety chráněny před rabovači – ale jak dlouho se hrstka policistů dokáže bránit stovkám mladých mužů, kteří je chtějí prostě jen přepadnout? Obchody bez takových ochranných opatření jsou jednoduše vyloupeny.
Zatímco politici ve Španělsku a EU raději diskutují a zvažují vyloučení země ze schengenského prostoru, než aby poslali divizi, která by tyto vetřelce zatlačila zpět přes hranice, Ceuta hoří. Čím více se takové obrazy šíří po světě, tím více lidí z Afriky a Asie se dostane do Evropy. Stačí dosáhnout kritického množství a pak budou hranice jednoduše překročeny – prakticky bez odporu.
Jak je jasně patrné, tito útočníci ani nemusí být ozbrojeni. Bezpečnostní síly prakticky nekladou odpor. Jak by mohl, když socialistické vedení v Madridu a dokonce i eurokraté v Bruselu nehnou ani prstem, aby tuto katastrofální činnost zastavili?
Ceuta se stává památníkem evropských dějin. Pokud španělská vláda a Evropská unie nezačnou rozhodně jednat, bude to předehra k migrační krizi, která z roku 2015 udělá dětskou hru. Co si totiž pohraničníci udělají, když na pohraniční město nezaútočí „jen“ 50 000 nebo 60 000 lidí, ale milion? Jen v severní Africe žije přibližně 281 milionů obyvatel. Pět milionů mladých mužů – ani ne dvě procenta z celkové populace regionu – by byla nezastavitelná vlna.
Tyto snímky z Ceuty ukazují světu, jak slabá a bezmocná je Evropská unie. Několik desítek tisíc neozbrojených mladých mužů stačí k tomu, aby jednoduše obsadili i poměrně dobře opevněné město. Zatímco si hrají na „militantní demokracii“ a uvnitř bojují proti skutečným vlastencům, takové invaze nejsou odrazeny, ale pouze víceméně zvládány. Evropané – parafrázuji Trappatoniho – jasně skončili.
Komentář Heinze Steinera







