Bombardovací kampaň hledá strategii: Pentagon předkládá Trumpovi dvoutýdenní plán na rozšíření války proti Íránu

„Toto je bombardovací kampaň ve snaze najít strategii,“ napsal nedávno na X Joe Kent, bývalý úředník Trumpovy administrativy pro boj s terorismem, který rezignoval na protest proti zahájení války proti Íránu.

„Volíme eskalaci, i když deeskalace zůstává možností. Stále více se zaplétáme do větší války, kterou nemáme ani schopnosti, ani touhu udržovat donekonečna,“ vysvětlil a dodal: „Neexistuje zde žádné vojenské řešení, které by vedlo k vítězství. Další bombardování ani nedonutí Írán otevřít Hormuzský průliv, ani nám nepřinese dohodu, kterou chceme. Jen to dále ztvrdí postoj Íránu.“

Konflikt ve skutečnosti tento týden vstoupil do svého šestého měsíce od zahájení operace Epic Fury 28. února. Prezident Trump a jeho administrativní představitelé slíbili rychlou a omezenou vojenskou kampaň. Trump se také zdál být skutečně přesvědčen, že na základě venezuelského modelu a nedávného svržení Madura bude možná rychlá změna režimu.

Pentagon a zřejmě i někteří poradci v Bílém domě však stále doufají, že se USA dokážou z krize dostat bombardováním – i když Hormuzský průliv zůstává fakticky uzavřený a lodní doprava v Rudém moři je pod dalším tlakem ze strany Hútíů.

Wall Street Journal nyní informuje , že vedení Pentagonu představilo „dvoutýdenní plán“ masivně rozšířené bombardovací kampaně proti Íránu:

Na palubě letadla Air Force One se na narychlo smluvené schůzce zúčastnil také admirál Brad Cooper, velitel amerického Ústředního velitelství (CENTCOM), který dosud válku z velké části řídil diskrétně ze svého velitelství v Tampě na Floridě a na ceremoniál cestoval samostatně.

Námořní důstojník často stál ve stínu Cainea a Hegsetha, kteří pravidelně informovali Trumpa v Oválné pracovně a mnohem více se angažovali v diskusích Bílého domu o válce. Podle lidí obeznámených s touto problematikou však Cooper vypracoval návrh masivní letecké ofenzivy proti Íránu, která by mohla trvat až dva týdny.

Nyní, když se Trump chce po úterním překvapivém íránském raketovém útoku odvetit, musí se prezident rozhodnout, jak daleko je ochoten zajít. Mohl by schválit Cooperův návrh – 10 až 14 dní intenzivních leteckých úderů zaměřených na rozhodující oslabení íránských raketových schopností, a to navzdory varováním, že USA dochází protiletadlová munice. Nebo by se mohl rozhodnout pro omezenější vojenský úder v naději, že to ponechá dveře otevřené pro následnou diplomacii.

Je však třeba si uvědomit, že představitelé americké vlády učinili podobná prohlášení americké veřejnosti již v březnu a dubnu – o „už jen dvou týdnech“ a podobně. A přesto, více než 150 dní poté, jsme stále ve válce.

Šéf Pentagonu Pete Hegseth důsledně trvá na tom, že se nejedná o „válku v bažinách“. Konflikt se však nyní zdá být na mrtvém bodě a potenciálně se i vlekl – s vyhlídkou na pokračování i po volbách v polovině volebního období.

A teď má být řešením prostě udeřit ještě větším způsobem?

Cooper tvrdí, že USA musí výrazně rozšířit své letecké údery, pokud mají být vojenská opatření účinná. Cílem je podstatně oslabit íránskou raketovou hrozbu a tím prolomit patovou situaci. Tento přístup „velkých rozsáhlých akcí“, jedna z několika možností, které vyvinul, by podle jeho odhadu také snížil potřebu americké obranné munice, protože Írán by pak měl menší útočné schopnosti.

Toto také obsahuje jasné přiznání, které je v rozporu s dřívějšími tvrzeními Bílého domu: Ani po téměř půl roce války zřejmě íránské raketové schopnosti dosud nebyly rozhodně oslabeny.

Dokonce i zesnulý Colin Powell kdysi varoval před domněnkou, že další eskalace problém vyřeší. Washington je opět zapleten do války, kterou si sám vyvolal na Blízkém východě – a zdá se, že si to Bílý dům nyní pomalu uvědomuje.

„Nikdy neposílejte ozbrojené síly do operace, pokud nejste připraveni poskytnout jim podporu, kterou potřebují k úspěchu… Postupná eskalace – udělat něco málo, počkat, co se stane, a pak udělat trochu víc – je receptem na katastrofu.“— Generál Colin Powell

Od Tylera Durdena