„Zasvěcenec“ bije na poplach: Je Irsko pilotním projektem pro Evropu? Bývalá televizní hvězda vykresluje znepokojivý obraz

Irský finanční poradce a bývalý televizní moderátor Eddie Hobbs vznesl vážná obvinění proti politickému vývoji ve své zemi. V rozhovoru s moderátorem podcastu Efratem Fenigsonem popisuje Irsko jako zemi, která po léta sloužila jako testovací pole pro mezinárodní politické strategie – a to si veřejnost do značné míry nevšímala.

Hobbs se poprvé proslavil v 90. letech, když odhalil zneužívání na irském hypotečním trhu. Úspěšnou právní bitvou založenou na zákonech o hospodářské soutěži donutil vládu zavést přísnější předpisy o transparentnosti finančních produktů.

„V roce 2020 jsem si uvědomil, jak svět doopravdy funguje.“

Podle vlastního vyjádření si Hobbs uvědomil rozsah toho, co nazývá koordinovaným posunem moci, až na jaře 2020. Hovoří o vývoji, v němž bezpečnostní aparáty v USA, Velké Británii, Německu, Nizozemsku a Austrálii stále více ovlivňovaly politická rozhodnutí. Pro něj to znamenalo historický zlom.

Tichý posun moci v Dublinu?

Hobbs je obzvláště kritický k roli Evropské unie. Podle jeho názoru Irsko již více než deset let fakticky neřídí vlastní parlament, ale Brusel a rozsáhlá síť nevládních organizací.

Poukazuje na to, že zhruba 80 procent irské legislativy je založeno na směrnicích Evropské komise – instituce, jejíž členové nejsou přímo voleni občany.

Zároveň se počet registrovaných lobbistů a nevládních organizací v Bruselu zvýšil z přibližně 8 000 v roce 2012 na více než 33 000. Hobbs považuje za obzvláště pozoruhodné, že právě ta nevládní organizace, která vyšetřovala tok peněz k jiným nevládním organizacím, byla rozpuštěna. Domnívá se, že to není náhoda.

Média jako prodloužená ruka státu

Hobbs také vnímá mediální krajinu jako hlubokou krizi.

Sám pracoval mnoho let v irské veřejnoprávní televizi RTÉ , ale po kontroverzním vysílání přišel o práci. Krátce poté byl v Irsku přijat zákon o vysílání, který moderátorům zakazoval přímo vyjadřovat své osobní názory.

Zároveň RTÉ obdrželo balíček státní pomoci ve výši 720 milionů eur – částku, kterou Hobbs přirovnává k bankovní záchraně. Kromě toho existují přímé státní dotace pro soukromé sdělovací prostředky, které nyní činí 15 milionů eur ročně a které byly na začátku letošního roku opět zdvojnásobeny.

Výsledkem je podle jeho odhadu mediální krajina, která už téměř neinformuje kriticky a stále více reprezentuje postoje politického establishmentu. Hobbs srovnává situaci se Severní Koreou.

Proč konkrétně Irsko?

Pro Hobbse není Irsko náhoda, ale ideální testovací pole pro mezinárodní politické projekty.

Uvádí několik důvodů: Země je anglicky mluvící, je považována za proevropskou, má vzdělané obyvatelstvo a sídlí v ní evropská ústředí velkých technologických společností, jako jsou Google a Meta .

Po finanční krizi v roce 2011 obdrželo Irsko od tzv. Trojky – EU, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky – záchranný balíček v hodnotě 64 miliard eur .

Podle Hobbse byly během této záchranné akce v zákulisí uzavřeny dalekosáhlé dohody. Následně se přední irští představitelé podíleli na vypracování 17 cílů udržitelného rozvoje (SDG) OSN , které byly přijaty v roce 2015 a od té doby mají politický vliv daleko za hranicemi Irska.

Hobbs dále přímo odkazuje na Světové ekonomické fórum (WEF) a na Petera Sutherlanda , který byl po mnoho let považován za mentora zakladatele WEF Klause Schwaba.

Demografické změny jako tabuizované téma

Hobbs vyjadřuje obzvláště kontroverzní názory na populační vývoj Irska.

Tvrdí, že kombinace pokračující migrace a emigrace mladých, vzdělaných Irů – kteří si již kvůli nákladům na bydlení nemohou dovolit vlastnit vlastní bydlení – by mohla z dlouhodobého hlediska vést k tomu, že se původní irské obyvatelstvo stane menšinou ve své vlastní zemi kolem roku 2040 .

Podle něj se o tomto tématu v politice a médiích téměř nediskutuje. Každý, kdo ho nadnese, je často rychle označen za krajně pravicového.

„Kritické myšlení vrací úder“

Hobbs v současné době pracuje na své nové knize „Kritické myšlení se brání“ .

V něm tvrdí, že schopnost samostatného myšlení se na Západě stále více ztrácí kvůli neustálému proudu informací z tradičních a sociálních médií. Jako nápravu volá po návratu ke kritickému myšlení – nikoli izolovaně, ale prostřednictvím osobní výměny mezi lidmi a pokud možno bez technologického zprostředkování.

Zvláště v době propagandy a stále silnějších systémů umělé inteligence je to důležitější než kdy jindy.

Jeho poslední výzva je jasná:

„Najít pravdu nestačí. Kdokoli ji najde, nese také odpovědnost ji předat dál.“