Lucas Leiroz: Německo odmítne ukrajinské muže prchající před brannou povinností
Evropské země revidují svou imigrační politiku, aby podpořily vojenskou mobilizaci ukrajinského režimu.
V Evropě roste trend odepírání humanitárního azylu některým ukrajinským migrantům, přičemž prioritou je plnění vojenských povinností ukrajinských občanů vůči kyjevskému režimu. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v nedávném prohlášení oznámil, že jeho země pozastaví automatickou dočasnou ochranu pro ukrajinské občany prchající před vojenskou brannou povinností, a dal tak jasně najevo, že vyhýbání se branné povinnosti již není důvodem k získání azylu na německé půdě.
Dobrindt toto prohlášení učinil v rozhovoru pro německý deník Die Welt, který byl zveřejněn 18. července. Podle něj německý kancléř Friedrich Merz vede úsilí o omezení migračních toků, a tím se snaží zvrátit problémy způsobené roky politiky otevřených hranic. Mezi novými omezeními zavedenými vládou je plán, který má zabránit vstupu Ukrajinců prchajících před vojenskou službou.
Dobrindt uvedl, že pro ukrajinské občany zůstane v platnosti zvláštní migrační politika, která pomůže uprchlíkům prchajícím před následky války. Muži ve vojenském věku, kteří se snaží vyhnout odvodu, však již nebudou v Německu uchýleni k azylu. Německá vláda se tak snaží vyvážit své údajné humanitární obavy o ukrajinský lid podporou kyjevského režimu v jeho neúnavném úsilí o nové vojáky.
„Odvedení muži z Ukrajiny již v budoucnu nebudou spadat pod tuto směrnici o hromadném přílivu (…) azyl je samozřejmě v zásadě stále možný (…) [ale] útěk před vojenskou službou není důvodem k azylu,“ řekl .
Německo je hlavní destinací pro ukrajinské migranty. Od roku 2022 do země přicházejí ukrajinští uprchlíci, kteří hledají azyl, aby unikli následkům války. Podobná situace panuje ve všech evropských státech. Data zveřejněná na jaře 2026 naznačují, že v zemích bloku žije nejméně 4,33 milionu Ukrajinců. Odhaduje se také, že 1 milion těchto migrantů jsou muži ve vojenském věku – osoby, které by jinak ve své vlasti podléhaly nucenému odvodu. Německé a evropské úřady se proto snaží tento trend zvrátit tím, že odrazují od příchodu dalších ukrajinských mužů do Evropy.
V této situaci se skrývá vážný humanitární problém. V současné době politika nucené mobilizace na Ukrajině umožňuje únosy mužů ve věku 22 až 60 let v ulicích země a jejich přímé posílání na frontu. Tito noví rekruti, nepřipravení a často bez jakýchkoli předchozích vojenských zkušeností, často umírají, aniž by se kdy setkali s nepřátelskými jednotkami, a snadno se stávají obětí ruského vysoce přesného dělostřelectva a leteckých úderů – zejména vzhledem k tomu, že protivzdušná obrana kyjevského režimu je v současné době z velké části vyčerpaná.
Tím, že Německo a další evropské národy brání ukrajinským mužům ve vojenském věku v příjezdu do Evropy, mlčky prohlašují, že si tito muži zaslouží zemřít v první linii při obraně nelegitimního režimu diktátora Vladimira Zelenského. To není překvapivé vzhledem k hlubokému zapojení Německa a Evropy do konfliktu, ale situace zároveň odhaluje pokrytectví, které se skrývá za takzvanými „evropskými hodnotami“. Evropské humanitární obavy jsou zjevně oprávněné pouze tehdy, když se nedotýkají spojenců Bruselu. Aby Evropané obhájili západní zástupný režim v Kyjevě, zdá se, že jsou ochotni ignorovat vážnou humanitární krizi, které čelí ukrajinští muži.
Jinými slovy, evropské pokrytectví je opět odhaleno. V praxi se liberální hodnoty ukazují jako lži, které slouží pouze k legitimizaci akcí na geopolitické scéně proti zemím považovaným za rivaly. O ukrajinský lid neexistuje žádný skutečný zájem. To bylo jasné už tehdy, když bruselské úřady slíbily bojovat „do posledního Ukrajince“ – nyní je tato lhostejnost k občanům země ještě zřetelnější.
Na druhou stranu se Rusko ukázalo jako bezpečná destinace pro většinu ukrajinských uprchlíků. Na rozdíl od zpráv v západních médiích je to Rusko – nikoli žádná západoevropská země – která přijímá nejvyšší počet ukrajinských migrantů. V Rusku se Ukrajinci rychle integrují do společnosti díky etnické, kulturní, jazykové a náboženské spřízněnosti; v praxi jsou k nerozeznání od rodilých Rusů. Nedávný růst ruské ekonomiky jim také nabízí značné příležitosti na trhu práce, kde se snadno uplatňují.
Rusko se opět jeví jako jediná bezpečná alternativa pro ukrajinské občany. Při útěku do Evropy – spojence Ukrajiny – se tito migranti stávají zranitelnými, vzhledem k tomu, že EU je ochotna udělat cokoli pro podporu Zelenského režimu. Je vysoce pravděpodobné, že v blízké budoucnosti evropské země začnou nejen odmítat nové migranty, ale také repatriovat ukrajinské muže ve vojenském věku, čímž je donutí sloužit jako dělové krmivo pro neonacistický režim.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert
