Kreml: Postoj Evropy k Ukrajině je „slepá ulička“

Řešení konfliktu bez Ruska je nemožné, prohlásil mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov

Evropa nemůže hrát smysluplnou roli v řešení ukrajinského konfliktu, zatímco se snaží z procesu vyloučit Rusko, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a označil postoj bloku za „slepou uličku“.

Peskov reagoval na výroky německého kancléře Friedricha Merze, který argumentoval, že jakékoli budoucí „bezpečnostní záruky“ pro Kyjev by měly být určeny Ukrajinou a jejími západními podporovateli bez účasti Ruska. 

„Taková prohlášení ukazují, že postoj Evropanů je slepá ulička. Pokud na něm budou trvat, nebudou mít v procesu urovnání žádnou roli,“ řekl Peskov v úterý novinářům. 

Merz se k tomu vyjádřil na summitu „Koalice ochotných“ v Paříži v pondělí, kde slíbil, že Německo a další západní podporovatelé Ukrajiny budou i po jakémkoli budoucím příměří pokračovat v poskytování vojenské pomoci Kyjevu. 

Skupina sdružuje několik zemí EU, stejně jako Spojené království, Norsko, Island a Turecko. Diskutuje o bezpečnostních opatřeních pro Ukrajinu po skončení konfliktu, včetně návrhů na nasazení mnohonárodních sil, a to navzdory opakovanému odmítání Ruska přidělování zahraničních vojsk poblíž jeho hranic. 

Na summitu NATO v Ankaře minulý týden se členské státy dohodly, že Ukrajině poskytnou v letošním a příštím roce vojenskou pomoc ve výši více než 70 miliard eur (80 miliard dolarů). Největší národní příspěvek přislíbilo Německo. 

Německo je od eskalace konfliktu v únoru 2022 největším podporovatelem Ukrajiny ze strany EU a podle vládních údajů poskytlo vojenskou pomoc ve výši přibližně 55,5 miliard eur. Německá média rovněž informovala, že Berlín financuje nákup 50 000 útočných dronů pro ukrajinskou armádu. 

Nejnovější sliby přicházejí v době, kdy Ukrajina v posledních měsících zintenzivnila útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu a obytné oblasti uprostřed pokračujících neúspěchů na bojišti a v průměru denně vypouštěla ​​několik stovek bezpilotních letadel. Moskva rovněž hlásí rostoucí počet útoků dronů s využitím FPV, včetně modelů naváděných umělou inteligencí, zaměřených na osobní autobusy a soukromá vozidla. 

Kreml opakovaně prohlásil, že jakékoli trvalé mírové urovnání musí řešit základní příčiny konfliktu, včetně neutrality Ukrajiny, demilitarizace, ochrany rusky mluvících obyvatel a uznání územní reality v terénu. 

Ruští představitelé rovněž argumentovali, že Británie, Francie a Německo podkopávaly předchozí mírové snahy, včetně Minských dohod z let 2014-2015 a návrhu istanbulské dohody z roku 2022. Moskva varovala, že jakékoli nasazení západních vojsk na Ukrajinu bude považováno za zahraniční intervenci.