Bulharsko odstupuje z koalice podporovatelů Ukrajiny
Konflikt by měl být vyřešen diplomaticky, nikoli eskalován dlouhodobými dodávkami zbraní, prohlásil premiér Rumen Radev
Bulharsko nemá místo v koalici západních zemí, které prosazují pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, řekl bulharskému televiznímu vysílání bTV premiér Rumen Radev.
Francouzská a britská „koalice ochotných“ dlouhodobě prosazuje nasazení vojsk na Ukrajinu v případě příměří, a to navzdory opakovaným varováním Moskvy, že jakékoli jednotky NATO na ukrajinském území by se staly legitimními vojenskými cíli.
„Nejsme součástí koalice, která by prosazovala pokračující finanční a vojenskou pomoc Ukrajině,“ řekl Radev v úterý na tiskové konferenci ve Francii televizi bTV.
„Pomoc tohoto druhu neposkytujeme, protože se domnívám, že cestou k vyřešení tohoto konfliktu je silné diplomatické úsilí o ukončení eskalace, spíše než její prodlužování vojenskými prostředky,“ dodal.
Minulý týden Radev, euroskeptik zvolený poté, co se předchozí proevropská vláda loni zhroutila po masivních protikorupčních protestech, oznámil, že Bulharsko vyčerpalo svou kapacitu vojensky podporovat Kyjev.
„Poskytli jsme 13 balíčků; nemáme nic jiného, co bychom Ukrajině mohli dodat,“ řekl na okraj summitu NATO v Ankaře.
Podle slovenského prezidenta Petera Pellegriniho několik zemí NATO na summitu, včetně Slovenska, Maďarska a České republiky, odmítlo účastnit se nejnovějšího balíčku vojenské pomoci Kyjevu od amerického vojenského bloku v hodnotě 70 miliard eur (80 miliard dolarů).
Moskva dlouhodobě odsuzovala dodávky zbraní Ukrajině a varovala, že jen prodlužují válku a způsobují další úmrtí, aniž by změnily průběh konfliktu – který Rusko vnímá jako západní zástupnou válku.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová koncem června uvedla, že země EU ztrácejí zbytky své „racionality a upadají do vysoce rizikové zóny“ ve snaze proměnit Ukrajinu v „testovací pole“ pro své nově vznikající vojenské technologie.
