Proč vaše diagnóza snížené funkce štítné žlázy nemusí být správná a možná se léčíte zbytečně

Představte si, že se už několik měsíců cítíte unavení, přibrali jste pár kilogramů a stále vám bývá zima. Krevní testy ukáží mírně zvýšené hodnoty TSH a lékař vysloví podezření na sníženou funkci štítné žlázy.

Znamená to, že vaše obtíže skutečně způsobuje štítná žláza a že budete potřebovat celoživotní hormonální léčbu?

Výzkumy naznačují, že odpověď není vždy jednoznačná. U části lidí představuje mírně zvýšené TSH pouze přechodný stav, který se časem upraví i bez léčby. V jiných případech příčina únavy, tloustnutí nebo mozkové mlhy nemusí souviset přímo se štítnou žlázou.

To neznamená, že hormonální léčba není nutná. Při klinické hypotyreóze (snížené funkci štítné žlázy) dokáže výrazně zlepšit kvalitu života. Otázkou však zůstává, kdy je skutečně nezbytná a kdy je rozumnější výsledky nejprve ověřit opakovaným vyšetřením.

Kdy jde skutečně o hypotyreózu?

Lékaři rozlišují dvě základní formy snížené funkce štítné žlázy.

Při klinické hypotyreóze je hladina hormonu T4 snížena a TSH zvýšeno. V takovém případě je hormonální léčba standardním a dobře ověřeným postupem.

Při subklinické hypotyreóze zůstává T4 ještě v normě, zatímco TSH je jen mírně zvýšené. Takový nález ještě nemusí znamenat onemocnění vyžadující léčbu. Zejména ve vyšším věku bývají mírně zvýšené hodnoty TSH poměrně časté a obvykle nezpůsobují žádné obtíže.

Nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy v rozvinutých zemích je Hashimotova nemoc –  autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém postupně poškozuje tkáň štítné žlázy.

Ani přítomnost protilátek však automaticky neznamená, že se u člověka rozvine hypotyreóza nebo že bude okamžitě potřebovat hormonální léčbu.

Více než polovina pacientů léky nakonec nepotřebovala

V posledních letech přibývají důkazy, že někteří pacienti začínají užívat hormony štítné žlázy navzdory tomu, že jejich výsledky nesplňují kritéria klinické hypotyreózy.

Jedna studie sledovala 291 lidí, kteří již léta užívali levotyroxin. Po kontrolovaném vysazení léku mělo až 61 % z nich nadále normální výsledky vyšetření a léčbu již nepotřebovali.

I další výzkum ukázal, že přibližně tři čtvrtiny pacientů se subklinickou hypotyreózou měly po šesti měsících hodnoty TSH opět v normálním rozmezí bez jakékoli léčby.

Tyto výsledky neznamenají, že hormony štítné žlázy jsou zbytečné. Ukazují však, že při mírně zvýšeném TSH bývá často rozumné výsledky po určité době zopakovat a teprve poté rozhodovat o zahájení celoživotní léčby.

Problém nemusí být vždy ve štítné žláze

Únava, mozková mlha, zhoršené soustředění či depresivní nálada patří mezi typické příznaky hypotyreózy. Stejné obtíže však provázejí i chronický zánět, poruchy střevního mikrobiomu nebo několik dalších onemocnění.

I proto se stává, že někteří pacienti nepociťují výrazné zlepšení ani po normalizaci hormonů štítné žlázy.

Jakou roli hraje zdraví střev?

V posledních letech se intenzivně zkoumá propojení mezi střevním mikrobiomem a štítnou žlázou. Dostupné studie ukazují, že složení střevních bakterií ovlivňuje imunitní systém, intenzitu zánětu i vstřebávání živin potřebných pro správnou činnost štítné žlázy.

Zvláštní význam to má při Hashimotově chorobě, která patří mezi autoimunitní onemocnění.

Přestože zlepšení zdraví střev nenahrazuje standardní léčbu, může podpořit lepší vstřebávání léku levotyroxinu, přispět ke zmírnění zánětu au některých pacientů zlepšit celkový zdravotní stav.

Výzkum v této oblasti však stále pokračuje a zatím neumožňuje považovat úpravu střevního mikrobiomu za samostatnou léčbu hypotyreózy.

Strava jako základ

Chcete-li podpořit zdraví střev i štítné žlázy, největší význam má pestrá strava založená na přirozených potravinách a dostatečném příjmu živin.

Některým lidem prospívá omezení lepku nebo mléčných výrobků, zvláště pokud po jejich konzumaci opakovaně pociťují zažívací potíže.

U části pacientů s Hashimotovou chorobou taková úprava stravy vedla ve studiích ke zlepšení laboratorních výsledků. Nejde však o univerzální doporučení a bezdůvodné vyřazení celých skupin potravin není nutné.

Podobně je to při dietě s nízkým obsahem FODMAP.

FODMAP jsou druhy fermentovatelných sacharidů, které se nacházejí například v cibuli, česneku, jablkách či luštěninách au citlivých lidí mohou způsobovat nadýmání, bolesti břicha nebo průjem.

Taková dieta pomáhá zejména lidem se syndromem dráždivého tračníku nebo výraznou citlivostí trávení, ale z dlouhodobého hlediska by měla sloužit pouze jako dočasné řešení.

Mohou pomoci probiotika a doplňky?

Probiotika patří mezi nejlépe prozkoumané doplňky pro podporu střevního mikrobiomu.

Některé studie naznačují, že mohou zlepšit vstřebávání levotyroxinu a zároveň podpořit zdraví střev. Účinek se obvykle hodnotí po 2 až 3 měsících pravidelného užívání.

Většina kvalitních přípravků obsahuje přibližně 10 až 20 miliard CFU denně , přičemž důležitější než samotný počet bakterií je jejich vhodná kombinace a kvalita.

Z dalších doplňků mají nejvíce důkazů vitamin D a selen , zejména u lidí s Hashimotovou chorobou nebo u lidí s jejich prokázaným nedostatkem.

1. Vitamin D se nejčastěji doplňuje v dávce 1 000 až 2 000 IU (25–50 μg) denně , ideálně podle výsledků krevního vyšetření.

2. Selen se ve většině studií používal v dávce 100 až 200 μg denně , přičemž vyšší dávky se bez doporučení lékaře nedoporučují.

3. Železo a zinek má smysl doplňovat pouze při laboratorně potvrzeném nedostatku. U zinku se jako bezpečná krátkodobá dávka nejčastěji používá 15 až 25 mg denně , dlouhodobé užívání vyšších dávek však může snižovat vstřebávání mědi.

4. Jód vyžaduje zvláštní opatrnost. Přestože jeho nedostatek patří v některých částech světa mezi příčiny hypotyreózy, nadměrný příjem může naopak zvyšovat riziko autoimunitních onemocnění štítné žlázy.

Doplňovat by se proto měl pouze při potvrzeném nedostatku nebo na doporučení lékaře. Běžná doporučená denní dávka jódu pro dospělé je 150 μg , ale bez potvrzeného deficitu nemá smysl užívat výrazně vyšší množství.

Pokud vám lékař předepsal hormony, nevysazujte je svévolně

Přestože se subklinická hypotyreóza někdy upraví i bez léčby, neplatí to pro každého. Pokud krevní testy potvrdí klinickou hypotyreózu se zvýšeným TSH a sníženým T4, hormonální léčba zůstává standardním a nejúčinnějším řešením.

Nejčastěji se používá levotyroxin. U některých pacientů se zvažuje i kombinace hormonů T4 a T3, ale kvalitní klinické studie zatím neprokázaly její jednoznačnou výhodu oproti samotnému levotyroxinu.

Pokud navzdory správně nastavené léčbě přetrvávají potíže, vhodnějším řešením je konzultace s endokrinologem než svévolné vysazení léků.

Závěr

Ne každý člověk se zvýšeným TSH potřebuje okamžitě celoživotní hormonální léčbu. Rozhodující jsou celkové výsledky vyšetření, přítomnost příznaků i jejich vývoj v čase.

Stejně důležité je hledat i další možné příčiny únavy, tloustnutí či mozkové mlhy. Roli sehrává celkový zdravotní stav, životní styl, výživa i zdraví střevního mikrobiomu.

Pokud laboratorní výsledky neodpovídají vašim obtížím nebo máte pochybnosti o stanovené diagnóze, vyplatí se výsledky probrat s endokrinologem a v případě potřeby si vyžádat i druhý odborný názor.

Při onemocněních štítné žlázy je totiž stejně důležitá správná diagnóza jako správně zvolená léčba.

Přírodní léčba štítné žlázy

Chcete se o zdraví štítné žlázy dozvědět víc?

V naší e-knize naleznete přehled vědecky podložených poznatků o výživě, důležitých živinách, poškozujících toxinech i každodenních návycích, které podporují správné fungování štítné žlázy. Klikněte sem a zjistěte více (pro českou verzi e-knihy klikněte sem ).

Zdroj: drruscio.com