Alastair Crooke: Rusko slyší evropské válečné volání – a oznamuje, že se na ně připravuje

Jako strategickou reakci se Rusko nyní rozhodlo připravit na válku v Evropě.

Dohoda o deeskalaci, která vzešla z rozhovorů mezi USA a Íránem v Lucernu, se do značné míry držela původního íránského desetibodového plánu. Zároveň prezident Trump a viceprezident Vance záměrně zamlžují situaci tvrzením, že Írán již souhlasil s inspekcemi svých jaderných zařízení ze strany MAAE (tvrzení, které Írán opakovaně popírá). Vance dokonce uvedl, že MAAE mohla s inspekcemi začít tento týden. Ne – „rámec“ se vztahuje pouze na potenciální dohled MAAE nad zředěním íránských zásob uranu, které jsou v současné době obohaceny na 60 procent, do doby, než bude uzavřena konečná dohoda s USA.

Trump později na sociálních sítích falešně prohlásil:

„Írán plně a bezpodmínečně souhlasil s nejvyšší možnou úrovní jaderných inspekcí na dlouhou dobu dopředu.“

MAAE ve skutečnosti v současné době provádí pouze inspekci společné íránsko-ruské jaderné elektrárny Búšehr – na žádost Ruska, které chce zajistit, aby byly splněny všechny závazky související s jeho zapojením. Jinými slovy, jedná se o ruský požadavek na splnění jeho vlastních závazků vůči MAAE.

Trump následně varoval Írán, že pokud nedosáhne velmi dobré dohody, bude možná muset „dokončit práci [vojensky]“. Řekl, že to bude trvat „asi týden“. Také uvedl, že Írán musí všechny uvolněné prostředky uložit na účty ESCROW (účty escrow pod kontrolou USA) a může je použít pouze k „nákupu kukuřice a sóji pro svůj lid, protože právě teď hladoví – a nakupují výhradně od nás“.

Je tedy zcela jasné, co bude následovat: Trump se vrací ke svému vyjednávacímu stylu z newyorského realitního průmyslu. Ve své knize *Umění dohody * z roku 1987, kterou napsal Tony Schwartz, doporučuje „klást extrémní a nepředvídatelné požadavky, aby se vyvolal strach a donutil soupeře k ústupkům“.

To nás vrací ke scénáři generála Kellogga. Kellogg Trumpovi radil, že s Putinem nebo Íránci bude fungovat pouze tlak – následovaný ještě větším tlakem.

Známá Trumpova taktika: Nejprve projevit určitou flexibilitu, aby se soupeř přilákal k jednacímu stolu. Poté použít falešná tvrzení o íránských ústupcích a extrémních požadavcích ke zvýšení tlaku na Teherán – zatímco se Trump jeví jako tvrdý vyjednavač pro rozzlobené neokonzervativce a své vlastní voliče.

Tento typ tlaku může fungovat v obchodech s nemovitostmi v New Yorku, ale proti Íránu a Rusku bude neúčinný.

Takové hrozby budou mít na Írán opačný účinek a USA dostanou na srážkovou cestu.

„Islámábádská dohoda nebyla výsledkem tlaku a nátlaku, ale výsledkem odporu a síly íránského národa,“ odpověděl pan Qalibaf, hlavní íránský vyjednavač.

Z praktického hlediska Will Schryver, bystrý pozorovatel americké armády, poukazuje na to, že Írán má vliv,

„které jsou početnější a účinnější než cokoli, co mohou USA nasadit na bojišti.“

„Podle mého názoru,“ pokračoval Schryver, „se silná americká vojenská přítomnost v oblasti Perského zálivu stala zcela neudržitelnou. Američané se nyní jen snaží zachránit si tvář. Nevěřím, že by americká armáda v této době byla vůbec schopna vést 72hodinovou operaci vysoké intenzity.“

„Ale myslím, že to zkusí. Trump pravděpodobně jen blafuje. Přesto by mě nepřekvapilo, kdyby se pokusili zahrát poslední kartu, aby znovu získali převahu.“ (Možná po volbách v polovině volebního období a jakmile USA doplní své zásoby munice.)

Írán pravděpodobně zareaguje opětovným uzavřením Hormuzského průlivu a současným útokem na infrastrukturu států Perského zálivu.

Trump zjevně hraje ekonomickou „hru na kuře“ – kdokoli se vzdá první. Další vojenská ofenziva by však pravděpodobně jen dále poškodila reputaci americké armády.

Trump by však mohl být ochoten omezit své ztráty v Íránu – koneckonců tato válka snižuje jeho šance v pololetních volbách – a místo toho obrátit svou pozornost zpět k Ukrajině a Rusku.

Kyjevský deník Independent včera zveřejnil zprávu s odvoláním na „vysoce postaveného ukrajinského úředníka“, v níž tvrdil, že Trump dal Zelenskému soukromě zelenou k „odvážnějším“ krokům proti Rusku.

Tak tady to máme zase.

„Trump si ve skutečnosti nevěří, že Putin cokoli udělá bez tlaku,“ dodal ukrajinský úředník.

Simplicius spekuluje:

„Trump byl evidentně frustrovaný z toho, že se mu nepodařilo ukončit jeden z konfliktů, které slíbil rychle vyřešit. Po aféře s íránským memorandem dokonce otevřeně prohlásil, že nyní svou pozornost znovu obrátí k Ukrajině.“

Je proto docela pravděpodobné, že Trump tajně povzbuzoval Evropany k utváření bojiště, aby poněkud „změkčil“ Rusko před Trumpovým dalším tahem.

Pokud je to pravda – a pravděpodobně je – pak si Evropané hrají se zápalkami a riskují požár.

Vedoucí představitelé E3 – Starmer, Merz a Macron – se setkali se Zelenským 7. června a slíbili mu jak plnou podporu, tak – v souvislosti s dalším tlakem na Rusko –

„zdůraznit naléhavou potřebu masivně rozšířit výrobu záchytných raket, schopností hlubokého úderu a společného vývoje balistických obranných systémů a zároveň zajistit dlouhodobou operační schopnost ukrajinských ozbrojených sil.“

Stručně řečeno: Evropané chtějí rozšířit své útoky hluboko do ruského vnitrozemí – až k Moskvě a Petrohradu – což pravděpodobně povede k civilním obětem a znepokojení obyvatelstva.

E3 pečlivě naplánovala konání nadcházejícího summitu G7 a summitu EU, které se oba měly zaměřit na Zelenského. Cílem bylo zvýšit tlak na „prezidenta Putina“, aby souhlasil s okamžitým a úplným příměřím – počínaje od současné frontové linie.

Hlavy evropských států a vlád se rovněž zavázaly k úzké koordinaci před summitem NATO v Ankaře (7.–8. července) s cílem zajistit další závazky vojenské podpory pro Ukrajinu.

Země E3 se výslovně vyzbrojují novými raketami, aby mohly zasáhnout Rusko hlouběji a ničivěji.

Například britská vláda oznámila:

„Britský projekt vývoje cenově dostupných, moderních zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu dosáhl důležitého milníku. Tři systémy vyvinuté ve Velké Británii byly úspěšně otestovány. Pozemní zbraňové systémy jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů ve vzdálenosti přes 500 kilometrů rychlostí 600 km/h a nesly 225kilogramovou hlavici.“

Podle Financial Times byl Trump na summitu G7 „extrémně ohromen a nadšený“ nedávnými ukrajinskými útoky na dlouhé vzdálenosti na cíle hluboko v ruském vnitrozemí.

Na summitu Trump také deklaroval ochotu dále zpřísnit sankce proti ruskému energetickému sektoru.

Je zřejmé, že E3 připravila rozsáhlou psychologickou operaci, aby Trumpa přesvědčila, že Ukrajina v žádném případě není v defenzivě – jak mu možná bylo dříve řečeno – ale že místo toho znovu převzala iniciativu. Cílem bylo přesvědčit USA, aby podpořily evropskou strategii ruské kapitulace: příměří, nezměněné hranice, reparace od Ruska a soudní procesy s ruskými představiteli za válečné zločiny.

Tento vývoj vyvolal v Rusku dvě významné reakce.

Zaprvé, vysocí představitelé Kremlu – zejména Putinův poradce Jurij Ušakov – v posledních třech dnech prohlásili, že „duch“ summitu v Anchorage a dohod, kterých tam bylo dosaženo, se „prakticky zhroutil“.

„Spojené státy je opustily.“

Moskva již neočekává, že tyto závazky budou dodrženy, a zaměřuje se výhradně na zajištění vlastního „vítězství“ vojenskými prostředky.

Ministr zahraničí Lavrov zašel ještě dál a popsal schůzku na Aljašce jako americký „podvod“, jehož jediným cílem bylo získat Ukrajině čas na obnovu a modernizaci jejích ozbrojených sil – podobně jako Minské dohody, které se zpětně rovněž ukázaly jako podvod.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil:

„Vidíme také, že linie Washingtonu se stále více přibližuje extrémně protiruským postojům, které zastávají nejbližší evropští spojenci USA – zejména Velká Británie a Francie.“

To představuje hluboký strategický posun.

Rusko již neusiluje o nový vztah s Washingtonem, ačkoli kontakty s hlavním městem USA budou pokračovat.

Druhý vývoj vyplývá z projevu prezidenta Putina k vojenským kadetům 23. června v George Hall.

Stručně řečeno, Putin mladým důstojníkům vysvětlil, že Západ nejprve konstruuje ruskou hrozbu a poté obviňuje Rusko z vytváření právě této hrozby. Tento vzorec se opakuje v průběhu dějin a sahá až do roku 1941.

Putin naznačil, že nyní byl překročen určitý limit.

Vysvětlil, že zatímco se státy NATO dříve omezovaly na podporu kyjevského režimu v jeho válce proti Rusku, Západ nyní otevřeně diskutuje o přípravách na válku proti Rusku a masivně zvyšuje své vojenské výdaje. Zejména kancléř Merz to dal jasně najevo.

Ruská reakce proto spočívá v modernizaci její jaderné triády a ozbrojených sil a také v posílení operačních schopností jejích vzdušných a kosmických sil a námořnictva.

Výslovná zmínka o jaderné triádě v přímé souvislosti s přípravami Západu na válku proti Rusku byla nepochybně cíleným poselstvím Trumpovi a Evropanům.

Rusko slyšelo evropské válečné volání.

V reakci na to Moskva nyní učinila strategické rozhodnutí připravit se na válku v Evropě.