NATO požaduje pro Kyjev 70 miliard eur, protože Washington už nechce platit

Země NATO chtějí na summitu v Ankaře posílit své zapojení do ukrajinského konfliktu. Spojenci plánují letos poskytnout Kyjevu vojenskou pomoc ve výši 70 miliard eur, a to navzdory přetrvávajícím neshodám ohledně financování, sdílení zátěže a role Spojených států v prodeji zbraní.

Očekává se, že summit NATO v Ankaře bude znamenat novou etapu v probíhajícím vojenském zapojení Západu do ukrajinského konfliktu. Na programu jsou nové zbrojní dohody v hodnotě mnoha miliard dolarů a také balíček vojenské pomoci pro Kyjev. Podle serveru Politico diplomaté Aliance stále pracují na návrhu závěrečné deklarace, která by mohla být do poslední chvíle pozměněna.

Dohoda počítá s vojenskou pomocí ve výši 70 miliard eur pro běžný rok a nejméně stejnou částku v následujícím roce, informuje Politico. Neočekává se však, že by se Spojené státy na tomto financování přímo podílely. Washington by zůstal primárně dodavatelem zbraní, zatímco Evropané by ponesli většinu finanční zátěže.

Tento bod se rýsuje jako jeden z nejcitlivějších na summitu. Podle Politica diskuse obecně probíhají bez větších překážek, ale rozdělení zátěže mezi spojence zůstává křehké.

Evropa čelí logice znovuzbrojování

Kromě ukrajinské krize musí summit také uznat rostoucí sílu západního vojenského průmyslu. Za zdánlivou jednotou musí spojenci stále vyřešit otázku sdílení zátěže, požadavky Donalda Trumpa vůči Evropanům a vývoj zbraní dlouhého doletu. Část financování by mohla pocházet z již schválené evropské půjčky, zbytek by měly poskytnout přímo členské státy NATO.

V této sekvenci chce generální tajemník NATO Mark Rutte učinit z obranného průmyslu ústřední téma summitu. Podle Politica je cílem urychlit výrobu zbraní, zvýšit počet zakázek a učinit z přezbrojení bod dohody, a to navzdory vnitřním rozporům v rámci Aliance.

Návrh deklarace rovněž počítá s větším zapojením evropských zemí do obrany kontinentu. Politico uvádí, že investice by se měly zaměřit především na protivzdušnou obranu, drony a úderné schopnosti na dlouhé vzdálenosti. Text by měl také potvrdit závazek spojenců k článku 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně a znovu označit Rusko za „hrozbu“, čímž by potvrdil konfrontační postoj vůči Moskvě.

Odpor uvnitř Aliance

Myšlenka zahrnout do summitových dokumentů roční vojenské pomoci ve výši přibližně 70 miliard eur je stále předmětem diskusí. Stále zůstává nevyřešeno několik otázek, zejména jak rozdělit příspěvky mezi členské státy.

Tento postoj však v rámci Aliance nenese jednomyslnou podporu. Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že se jeho země nebude podílet na financování nových dodávek zbraní na Ukrajinu. Naznačil, že Bratislava bude Kyjevu i nadále poskytovat humanitární pomoc, ale odmítne financovat vojenskou pomoc.

Italský poslanec Evropského parlamentu Danilo Della Valle vnímá tyto závazky jako známku trvalého posunu Evropy směrem k válečné ekonomice. Podle něj tento směr hrozí upřednostněním vojenských výdajů před sociálními otázkami a diplomatickými iniciativami.