Po desetiletích moci: OSN čelí své největší existenční krizi

Organizace spojených národů čelí nejhorší finanční krizi ve své nedávné historii. Generální tajemník OSN António Guterres dokonce varoval před možným „bezprostředním finančním kolapsem“ organizace začátkem roku 2026. V rámci organizace probíhají interní diskuse o snižování počtu zaměstnanců, rozpočtových škrtech a rozsáhlých reformách. Podle Guterrese by OSN, pokud se nenajde žádné řešení, mohla dojít peníze už letos v létě.

Ale skutečný příběh se netýká čísel z rozpočtu domácností.

Skutečný příběh je o postupném rozpadu mezinárodního řádu, který byl vytvořen po druhé světové válce a nyní stále více ztrácí důvěryhodnost, autoritu a politický vliv.

Světová organizace s omezenou mocí

Organizace spojených národů byla založena za účelem předcházení válkám, řešení konfliktů a ochrany mezinárodního práva. Na papíře tato organizace zastupuje téměř celé lidstvo.

Ve skutečnosti však o ústředních otázkách světové politiky stále rozhodují primárně velmoci.

V Radě bezpečnosti mají USA, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie právo veta, které může zablokovat jakékoli zásadní rozhodnutí. To znamená, že mocenská struktura OSN zůstává z velké části stejná jako v roce 1945 – i když se svět od té doby zásadně změnil.

Pro kritiky je to právě jeden z klíčových problémů organizace: má ztělesňovat globální legitimitu, ale dominuje jí struktura, která pochází ze zcela jiné geopolitické éry.

Války pokračovaly – navzdory OSN

Seznam mezinárodních krizí, v nichž měla Organizace spojených národů jen malý rozhodující vliv, je dlouhý.

Válka v Iráku byla vedena navzdory masivním mezinárodním námitkám. Libye se po intervenci NATO propadla do chaosu. Ve válce na Ukrajině zůstává OSN převážně pouhým divákem. V konfliktu v Gaze se rezoluce přijímají, zatímco boje pokračují a humanitární krize se stupňuje.

Stejný vzorec se objevuje znovu a znovu: jakmile jsou dotčeny zájmy velmocí, organizace dosáhne svých limitů.

To vyvolává celosvětovou otázku, jaký praktický vliv OSN ve skutečnosti ještě má, když se sice může vyjadřovat ke konfliktům, ale často jim nemůže předcházet ani je ukončit.

Finanční krize je jen viditelným příznakem.

Současná krize nevznikla proto, že by všechny státy náhle přestaly platit.

Problém spočívá v tom, že organizace je silně finančně závislá na několika velkých přispěvatelích. Obzvláště zatěžující jsou nedoplatky Spojených států, největšího dárce OSN, které dluží miliardy. Sám Guterres hovořil o prohlubující se krizi likvidity a varoval, že bez reforem nebo úplných plateb by organizace mohla ztratit schopnost fungovat.

To zdůrazňuje zásadní problém: instituce, která má zajišťovat globální stabilitu, je finančně závislá pouze na několika málo státech. Pokud tyto státy své příspěvky zpozdí, sníží nebo zadrží, je ohrožen celý systém.

Svět se mění rychleji než jeho instituce.

Zatímco OSN se potýká s finančními problémy, mění se globální rozložení moci.

Vznikají nová spojenectví. Země BRICS si budují vlastní struktury. Stále více zemí se snaží stát se ekonomicky a politicky nezávislými na institucích ovládaných Západem.

Mnoho z nejdůležitějších mezinárodních organizací je však stále založeno na mocenských strukturách poválečné éry. Právě proto se stále častěji objevuje otázka, zda je OSN ve své současné podobě vůbec schopna plnit roli, pro kterou byla původně vytvořena.

Skutečnou krizí je důvěryhodnost.

Ztráta důvěry je ještě vážnější než finanční problémy.

Mnoho lidí dnes vnímá Organizaci spojených národů jako organizaci, která sice pořádá konference, přijímá rezoluce a vydává deklarace, ale zdá se, že má omezený vliv na skutečné konflikty. Čím častěji jsou mezinárodní pravidla uplatňována selektivně, tím častěji války pokračují navzdory diplomatickým výzvám a čím zřetelnější je vliv geopolitických zájmů na rozhodnutí, tím větší je skepticismus vůči celému systému.

Instituce neztrácí svou autoritu jen tehdy, když jí dojdou peníze.

Ztrácí svou autoritu, když stále méně lidí věří, že stále může plnit své původní poslání.

Objednávka na konci své životnosti?

Finanční krize OSN by se proto mohla ukázat jako mnohem více než jen dočasný rozpočtový problém. Mohla by být viditelným signálem, že poválečný mezinárodní řád dosahuje svých strukturálních limitů.

Zda bude Organizace spojených národů reformována, zmenšena nebo doplněna novými mezinárodními strukturami, se teprve uvidí. Jasné však je, že organizace je pod větším tlakem než kdykoli předtím.

Skutečnou otázkou tedy není, zda OSN v krátkodobém horizontu dojdou peníze.

Skutečnou otázkou je, zda svět stále věří v systém, jehož mocenské struktury sahají až do roku 1945 – zatímco geopolitická realita se již dávno zásadně změnila.

Zdroje:

Vysvětlení: Proč OSN varuje před „bezprostředním finančním kolapsem“?

Jak se finanční krize OSN zhorší v roce 2026

Vysvětlení: Proč OSN varuje před „bezprostředním finančním kolapsem“?