Tlak na stínové zákazy roste – přednost se má dávat „spolehlivým“ médiím

Byla doba, kdy (politická) „spolehlivost“ hrála hlavní roli. Zdá se, že se to teď vrátí. Znepokojivé je, že takové plány neřídí nikdo jiný než nejvyšší německý regulátor médií. Svoboda tisku se tak mění v ideologický fotbalový míč.

Základním rysem fungující demokracie je respekt ke svobodě tisku a svobodě projevu. V Německu se však zdá, že je toto stále více opomíjeno. I když (stále) neexistují žádné otevřené výzvy k cenzuře, existují i ​​jiné metody, jak omezit dosah nežádoucích médií. Jedním z takových opatření je „shadowbanning“. Ten byl také použit velkými technologickými společnostmi během pandemie COVID-19 k omezení počtu lidí vystavených nežádoucímu obsahu.

Jak uvádí Apollo News s odvoláním na současné plány, mediální regulátoři požadují, aby sociální sítě měly zákonnou povinnost „přednostně zobrazovat obsah z určitých státem vybraných médií na těchto platformách“. Tento zásah do algoritmů by údajně spadal pod hlavičku „média veřejné hodnoty“. A samozřejmě samotné státní mediální orgány chtějí rozhodovat o tom, která média do této kategorie spadají a která ne. Lze si však jistě představit, která média by se těšila preferenčnímu zacházení a která by byla odsunuta na okraj.

Celý proces se má řídit státní smlouvou o digitálních médiích. Podle Thorstena Schmiegeho, předsedy Konference ředitelů státních mediálních orgánů a prezidenta Bavorského regulačního úřadu pro nová média (BLM), hodlají německé spolkové země předložit první návrh této smlouvy již letos v létě. Ten se bude také zabývat tím, „jak lze spolehlivé informace výrazněji začlenit do informačních kanálů“. Ti, které lze jistě obvinit z úzkých vazeb na firewall politických stran, tedy chtějí definovat, co představuje „spolehlivá informace“.

Podle zpráv se má nedávno zavedený princip „veřejné hodnoty“, který v současnosti platí pouze pro obchody s aplikacemi, masivně rozšířit. Vysvětlení: V obchodech s aplikacemi (např. Google Play) jsou uživatelé upřednostňováni při prohlížení aplikací z určitých médií. Jsou to aplikace, které získaly označení „veřejná hodnota“. To však pro odpovědné osoby nestačí, i když už to představuje porušení svobody tisku.

Cíl je však jasný: vyvinout další tlak na alternativní, nezávislé média, která mají rostoucí čtenářskou základnu. Nestačí je jednoduše vyloučit z oligopolizovaného reklamního trhu a připravit je o příjmy – mělo by jim být také zabráněno v oslovení jakéhokoli publika. Toto se – jak už tak často – prodává pod rouškou ochrany demokracie. Argumentem je, že sociální média představují riziko „systematického upřednostňování dezinformací, polarizujícího nebo pouze pozornost poutavého obsahu“. To by podle nich narušilo „faktografický a informativní základ veřejného diskurzu“.

Regulační orgány médií proto v budoucnu budou rozhodovat o tom, která média jsou „spolehlivá“ a mají „veřejnou hodnotu“ a která ne. Nebude zde prostor pro konzervativní, kritická média. V knize „Naše demokracie™“ není prostor pro postoje, které se odchylují od předepsaných narativů (například k tématu COVID-19, očkování, státnímu nátlaku, změně klimatu, integraci do EU, různým geopolitickým konfliktům, genderovým otázkám a migraci). Mimochodem, takový systém preferenčního zacházení bude také znamenat, že lidé v Německu budou dostávat méně zpravodajských článků a reportáží ze zahraničních médií (ať už mainstreamových, či nikoli), i když se k jejich odběru přihlásili ve svých feedech.