EXKLUZIVNĚ: Íránský zástupce načrtává nový návrh na ukončení války s USA – zatímco Trump zvažuje nové útoky

Rámec by odložil jednání o obohacování uranu, dokud nebude dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, řekl serveru Drop Site vysoce postavený íránský úředník.

Írán předložil mediátorům svůj nejnovější návrh na vyjednání ukončení války s USA, řekl serveru Drop Site News vysoce postavený íránský úředník. Stalo se tak uprostřed pokračujících hrozeb z Bílého domu a zpráv, že Trumpova administrativa by se mohla připravovat na vojenskou eskalaci již tento víkend. Vysoce postavený íránský úředník odhalil podrobnosti o probíhajících rozhovorech Teheránu s Trumpovou administrativou prostřednictvím regionálních mediátorů a nastínil nejnovější íránský návrh na diplomatické řešení.

Zástupce uvedl, že Teherán navrhl řadu podmínek jako rámec pro dohodu, včetně dočasného znovuotevření Hormuzského průlivu – podmíněného ukončením blokády íránských přístavů ze strany USA, uvolněním miliard dolarů zmrazených íránských aktiv a plánem na kompenzaci válečných škod Íránu. Zástupce, který si přál zůstat v anonymitě, protože nebyl oprávněn se k věci veřejně vyjadřovat, rovněž uvedl, že íránský rámec vyžaduje nejprve dohodu o trvalém ukončení války a poté okamžitá jednání o jaderném programu.

„Mediátoři dnes uvedli, že Trump má zřejmě vážný zájem o oznámení ukončení války,“ uvedl zástupce, ale dodal, že signály ohledně toho, zda Trump zareaguje na nejnovější íránské podmínky pozitivně, byly smíšené.

Varoval však, že mezi oběma stranami přetrvávají značné rozdíly, a zopakoval, že Írán připravil odvetné údery, pokud by USA a Izrael v útocích pokračovaly.

„Vzhledem k tomu, že americká strana trvá na vedení jednání výhradně v rámci jaderné otázky, nebylo dosaženo žádného významného pokroku ohledně návrhů vyměněných před návštěvou mediátorů.“

Uprostřed rozhovorů Trump údajně zvažuje další útoky na Írán – taktiku, kterou během vyjednávání několikrát použil. V pátek se v Oválné pracovně setkal s ministrem obrany Petem Hegsethem a vysokými bezpečnostními představiteli. Server Axios informoval, že Trump „vážně zvažuje nové útoky proti Íránu, pokud v jednáních na poslední chvíli nedojde k průlomu“. Později Trump na Truth Social napsal, že se nezúčastní svatby svého syna a prodloužený víkend stráví ve Washingtonu kvůli „okolnostem souvisejícím s administrativou a mou láskou ke Spojeným státům americkým“.

Íránský zástupce vysvětlil, že klíčovým bodem sporu zůstává pořadí událostí – zda ​​by měla nejprve skončit válka, nebo jaderná jednání. Ve svém posledním návrhu Írán nabídl, že pod dohledem zředí svůj jaderný materiál a zároveň přijme omezení své kapacity obohacování uranu.

Prezident Donald Trump však podmínil americkou kampaň proti Íránu úplným odstraněním „schopnosti Íránu vyrábět jaderné zbraně“ – což je červená linie, kterou Bílý dům nadále dodržuje. Trump „své červené linie jednoznačně vyjádřil,“ uvedla tisková mluvčí Bílého domu Anna Kellyová pro CBS News: „Írán nesmí nikdy vlastnit jadernou zbraň a Írán si nesmí ponechat obohacený uran.“ Žádné zpravodajské posouzení nikdy nestanovilo, že by Írán byl blízko vývoji jaderné zbraně.

Írán se domnívá, že samotný Trump – který kolísá mezi divokými hrozbami vůči Íránu a prohlášeními o vítězství – je zásadní překážkou jakékoli dohody. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí v pátek generálnímu tajemníkovi OSN řekl, že hlavní překážkou dohody jsou „přehnané požadavky“ Bílého domu.

„Trumpovo osobní politické rozhodnutí zůstává vážnou překážkou míru. Ve svém poselství Pákistánu vyjádřil ochotu ukončit válku, ale poté, co pákistánská delegace dnes dorazila do Teheránu, zaujal ve vyměněných zprávách opět jiný postoj,“ uvedl íránský zástupce. „Vzhledem k nedostatku konstruktivní spolupráce na americké straně dosud nebyl vypracován žádný návrh dohody.“

Bílý dům zpočátku na žádost o komentář nereagoval.

Dvoukolejné řešení

Jednání byla rozdělena do dvou samostatných oblastí, uvedl zástupce. Jedna oblast se zaměřuje na dohodu o oficiálním ukončení války, druhá na spor ohledně íránského jaderného programu.

Íránský rámec stanoví, že po počáteční dohodě o oficiálním ukončení války a vyhlášení konce americké námořní blokády íránských přístavů Írán dočasně znovu otevře Hormuzský průliv a zruší tranzitní poplatky.

„Toto ujednání zůstane v platnosti, dokud nebude konečně zaveden nový administrativní systém pro Hormuz, který Írán brzy oznámí,“ dodal zástupce.

Dále vysvětlil, že Írán tento vzorec přijal v reakci na ničivé dopady konfliktu na globální trhy s energií a potravinami, jakož i na žádosti o pomoc od regionálních, evropských a asijských států.

Na oplátku by USA musely souhlasit s uvolněním části zmrazených íránských aktiv a zřídit mezinárodní mechanismus, do kterého by se zapojily USA a další státy zúčastněné ve válce, aby se Íránu kompenzovaly jeho ztráty. Íránský postoj rovněž vyzývá k ukončení války v celém regionu, zejména v Libanonu, kde Izrael i přes nominální příměří nadále provádí masivní vojenské útoky.

Po uzavření dohody o ukončení války Írán v následných jednáních o jaderné otázce formuloval podmínky, které by zahrnovaly závazek nevyvíjet jaderné zbraně. Na oplátku Írán požaduje uznání svého práva na obohacování uranu, které by podle dohody zůstalo po několik let omezené.

„Írán dobrovolně pozastaví obohacování uranu nad 3,6 % na dobu deseti let. Stávající uran s úrovní obohacení nad 20 % bude v Íránu za účasti zprostředkovatelů zředěn a v tuzemsku použit pro mírové účely,“ uvedl íránský zástupce.

Pokud jde o íránský závazek nevyvíjet jaderné zbraně, uvedl:
„Z našeho pohledu to bude závazná podmínka za předpokladu, že budou uznána oficiální práva země, a bude to výslovně zahrnuto v oficiálních textech jaderné dohody.“

Mnoho detailů týkajících se úrovně obohacování a práv zaručených Íránu v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní do značné míry odpovídá dřívějším íránským návrhům před válkou, stejně jako úspěšné jaderné dohodě mezi Washingtonem a Teheránem z roku 2015.

Zástupce však uvedl, že Trumpova administrativa si přála, aby k jaderné dohodě a ukončení války došlo současně.

„Ve zprávách Trumpovy administrativy bylo uvolnění finančních zdrojů vázáno na výsledek jaderných jednání. To je pro nás nepřijatelné,“ uvedl zástupce.

„Úplné zrušení sankcí považujeme za rozumný výsledek výměnou za úspěšné uzavření jaderných jednání. Naše zmrazená aktiva musí být okamžitě uvolněna pro rekonstrukci země – výměnou za oficiální prohlášení o ukončení války,“ dodal. „Výslovně odmítli jak požadovanou částku, tak navrhovaný mechanismus pro přístup k finančním prostředkům.“

V posledních dnech se regionální státy zapojily do intenzivní kyvadlové diplomacie mezi Íránem a USA, zatímco Trump současně hrozil obnovením útoků. Poté, co USA začátkem tohoto týdne předložily svůj nejnovější návrh, Trump prohlásil:
„Pokud nedostaneme správné odpovědi, věci se stanou velmi rychle. Všichni jsme připraveni.“

Rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem oficiálně zprostředkovává Pákistán, zatímco další země – včetně Číny, Kataru, Saúdské Arábie a Egypta – hrají při přípravě dohody podpůrnou roli.

„Naše návrhy byly přijaty všemi konzultovanými stranami, včetně přímo zprostředkujících států a dalších regionálních aktérů informovaných o procesu vyjednávání,“ uvedl zástupce. „Tento rámec je považován za prakticky proveditelný.“

Íránská vláda se zároveň připravuje na eskalaci, pokud Trump obnoví bombardování.

„Naše současné hodnocení je takové, že Trumpova vyjádřená ochota dosáhnout dohody o ukončení války není zcela spolehlivá. Íránská strana proto bude i nadále plně připravena bránit zemi,“ uvedl zástupce.

„Podle přijatých vyšších politických směrnic Írán v případě války zaútočí i na americké zájmy mimo západní Asii a terčem by se mohly stát i všechny státy, které by v dosahu íránských operací hostily takové základny.“

Tlak na Írán

Americká strategie vyvíjení tlaku na Írán – poté, co několik týdnů společných americko-izraelských náletů během operace Epic Fury nedokázalo svrhnout vládu ani donutit Írán ke kapitulaci – se nyní přesunula k blokádě íránských přístavů a ​​pokusu o zastavení íránského vývozu energie. Čína je hlavním odběratelem íránské ropy a představuje přibližně 90 % íránského vývozu.

Na začátku války USA udělily dočasné výjimky, které umožnily prodej íránské ropy, která již byla na moři, a to i přes sankce, aby se oddálil ekonomický dopad blokády Hormuzského průlivu. S postupující válkou a rostoucí faktickou kontrolou Íránu nad průlivem však asijské a evropské země stále častěji obnovovaly diplomatické vztahy s Íránem, přestože se dříve účastnily izolační kampaně proti Teheránu vedené USA.

„Čína nyní využívá situaci ve svůj prospěch a užívá si sledování, jak Amerika plýtvá svými vojenskými zdroji a municí. Neudělají nic, aby tomu zabránila,“ řekl Mohammed Sani, íránský analytik působící v Teheránu.

„Zdá se, že i další země v Evropě a Asii, včetně Jižní Koreje, Japonska, Francie a Španělska, začaly akceptovat realitu situace. Dříve čekaly na vojenskou akci USA, která by jim otevřela cestu; nyní jedna po druhé přistupují přímo k Íránu, okamžitě vyjednávají, akceptují íránskou kontrolu a již se nespoléhají na americké vojenské řešení.“

Íránská tisková agentura Tasnim, která má blízko k Revolučním gardám, začátkem tohoto měsíce informovala, že USA opět udělily výjimky pro prodej íránské ropy, což američtí představitelé popřeli.

Íránský zástupce však serveru Drop Site sdělil, že bylo dosaženo dohody o obnovení prodeje některých íránských ropných produktů Číně, ačkoli tato dohoda dosud nebyla zveřejněna.

„Část naší ropy jsme prodali do Číny prostřednictvím předprodeje a dodávky nakoupeného množství již začaly,“ uvedl zástupce.

„Podle bilaterálních rozhovorů s Pekingem by americká strana neměla vytvářet žádné překážky pro přepravu této ropy čínskými tankery.“

Po návštěvě Číny minulý týden, během níž Trump od Pekingu nezískal žádnou podporu pro otevření Hormuzského průlivu za amerických podmínek, Trump televizi Fox News řekl, že mu Si Ťin-pching řekl:
„Rád bych pomohl, pokud mohu jakkoli pomoci,“ ale dodal, že navzdory závazkům, že nebude Íránu prodávat vojenské vybavení, Čína „tam nakupuje hodně ropy a ráda by v tom pokračovala“.

Hrozící eskalace

Navzdory probíhajícím rozhovorům mezi USA a Íránem přetrvává vážné riziko nové války. Podle agentury Axios Trump v nedávném telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že se přiklání k obnovení útoků na Írán, včetně závěrečné „rozhodující“ vlny útoků.

Trump opakovaně vyjádřil přání rychlého ukončení nepopulární a nákladné války proti Íránu a zároveň pohrozil útokem na íránskou energetickou infrastrukturu – cíl, který podle zprávy Izrael opakovaně požadoval. Zároveň je Trump v letošním volebním roce pod rostoucím tlakem republikánských senátorů kvůli ekonomickým důsledkům války.

Íránští analytici s vazbami na Revoluční gardy serveru Drop Site sdělili, že Írán připravuje rozsáhlou ofenzivu v případě nové války, která by nebyla omezena konkrétním časovým rámcem. Cílem by byla regionální infrastruktura klíčová pro globální ekonomiku, stejně jako americké základny a námořní jednotky v dosahu íránského pobřeží. V novém kole eskalace by pravděpodobně byl napaden i průliv Bab al-Mandab, který byl dosud války ušetřen, což by dále zatížilo globální ekonomiku.

„Pokud povedou válku o infrastrukturu, Írán se odvetí – nejen bombardováním energetických zón v jižním Perském zálivu, ale také uzavřením průlivu Bab al-Mandab. Globální ekonomika by byla zničena, včetně ekonomiky USA,“ řekl Mostafa Khoshchesm, bezpečnostní expert s úzkými vazbami na Revoluční gardu.

„Zkusili to ještě před příměřím – útočili na mosty, vědecká centra, výzkumné instituce, univerzity a nemocnice. Íránci si udrželi své pozice, nejen ozbrojené síly, ale i obyvatelstvo a vláda. Už si to vyzkoušeli a vědí, že to nebude fungovat. Íránci se nevzdají.“

USA a Izrael od té doby doplnily své vyčerpané vojenské zdroje v regionu. Z íránského pohledu si však Teherán navzdory masivní přítomnosti amerických vojsk po počáteční přestřelce udržel své raketové a bezpilotní kapacity, a proto si nadále udržuje eskalační dominanci.

Choščesm prohlásil, že Írán se žádnému americkému ultimátum silou nevyhoví a že by dokonce sám mohl zahájit eskalaci – v závislosti na vývoji situace.

„K žádné dohodě nedojde, pokud se Donald Trump bude držet svého maximalistického přístupu a bude chtít všechno,“ řekl Choščesm.

„Mnoho lidí v Íránu se domnívá, že tato válka by měla být jednou provždy ukončena. Mnozí vyzývají ozbrojené síly k zahájení preventivního útoku na americké lodě a další základny v regionu. Oprávněně se domnívají, že Írán má navrch a měl by ji využít k tomu, aby vše ukončil hned teď a nenechal nic otevřeného do budoucna.“

Jiní íránští analytici uvedli, že nová válka by znamenala zesílení íránských útoků na státy Perského zálivu spojence USA a Izraele – zejména na Spojené arabské emiráty.

Írán a Spojené arabské emiráty pokračovaly ve vzájemných útocích i přes příměří z 8. dubna. Emiráty, které se během války úzce spojily s Izraelem, údajně zaútočily na íránský ropný sklad na ostrově Lavan jen několik hodin po příměří. Začátkem tohoto měsíce se poblíž jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech zřítil také dron, který údajně vypustily proíránské milice, což SAE označily za „nevyprovokovaný teroristický útok“.

„V Íránu všichni čekají na nové kolo jednání, protože vzhledem k postojům Íránu a Američanů jsou šance na dohodu považovány za velmi malé. Zdá se, že chtějí znovu zkusit štěstí, ale výsledek bude stejný – jen tentokrát Írán zareaguje agresivněji než dříve,“ řekl Sani.

Kromě očekávané koordinace s Ansaralláhem ohledně uzavření průlivu Bab al-Mandab Sání uvedl, že Írán masivně zaútočí na ekonomické zájmy a infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech.

Zatímco několik regionálních států, které dříve podporovaly americké útoky, od té doby uzavřelo s Íránem dohody o tom, že v případě nové eskalace s USA nebudou znovu spolupracovat – výměnou za to, že budou ušetřeny íránských útoků – Spojené arabské emiráty od uzavření příměří veřejně prohloubily své vztahy s Izraelem.

Během války byly na emirátském území rozmístěny izraelské vojenské zdroje. Emiráty navíc navštívili vysoce postavení izraelští politici a vojenští představitelé, včetně Benjamina Netanjahua.

„SAE hledají problémy. Staví obranné systémy kolem rafinerií, aby je chránily před útoky dronů, a připravují se na další kolo útoků. Chtějí jít touto cestou až do konce, stát po boku Izraele a stát se druhým Izraelem v regionu,“ řekl Sani.

Po neúspěšném pokusu získat čínskou podporu pro otevření Hormuzského průlivu mají USA velmi omezené možnosti – zejména vzhledem k tomu, co Sání popsal jako novou realitu íránské kontroly nad touto vodní cestou.

„Jedinou zemí, která odmítá tuto realitu uznat, jsou USA. Ale brzy ji budou muset akceptovat – buď před, nebo po dalším kole bojů. Existuje pouze jedna cesta vpřed: vyjednávat společně s Íránem a diplomaticky požádat o otevření silnice. Nakonec si, stejně jako ostatní země, uvědomí, že pro otevření silnice neexistuje žádná vojenská možnost a že USA musí s Íránem dosáhnout dohody.“

Jeremy Scahill, Murtaza Hussain