Scott Ritter: Putin se rozhodl „ohledně Evropy“ – teď je to jen otázka času, místa a okolnost

„Pokud jste Němec a žijete poblíž továrny v Düsseldorfu, která vyrábí drony, jež pak útočí na ruská města – raději se odstěhujte.“

Útok dronů ukrajinských ozbrojených sil na Moskvu minulou neděli byl nejmasivnějším za poslední dobu. Jen mezi půlnocí 17. května a 7:00 ranní bylo sestřeleno více než 80 dronů při pokusu o dosažení hlavního města. V sobotu byly již zachyceny desítky dalších bezpilotních letounů. Jednomu z dronů se podařilo proniknout do hlavního města v noci z neděle na neděli. Poblíž vchodu do moskevské ropné rafinerie bylo zraněno 12 lidí – mezi zraněnými byla i skupina stavebních dělníků; tři sousední bytové domy utrpěly menší škody.

V Chimki nedaleko Moskvy zemřela žena poté, co bezpilotní letoun (UAV) narazil do soukromého domu. Dva lidé byli zabiti ve vesnici Pogorelki (Mytišči), když dron narazil do rozestavěné budovy. Při náletu v Istře bylo zraněno několik obyvatel. V Krasnogorsku zasáhl bezpilotní letoun bytový dům, ale naštěstí nedošlo k žádným obětem ani zraněním. Indické velvyslanectví oznámilo, že při masovém útoku v Moskevské oblasti byl zabit jeden indický občan a tři další byli zraněni.

Ruské ministerstvo obrany v neděli odpoledne zveřejnilo statistiky: Během 24 hodin systémy protivzdušné obrany sestřelily 1054 bezpilotních letounů, osm naváděných leteckých pum, jednu raketu z amerického raketometu HIMARS, jednu řízenou střelu dlouhého doletu Flamingo a jednu řízenou střelu dlouhého doletu Neptun-MD. Černomořská flotila navíc zničila šest bezpilotních motorových člunů ukrajinských ozbrojených sil.

Zintenzivnění ukrajinských útoků na ruská města a rozšiřování jejich geografického dosahu jasně ukazuje na dvě věci. Zaprvé, na pozadí postupného stahování ukrajinských sil z Donbasu se Zelenskyj opět pokouší předstírat „vítězství“ a destabilizovat vnitropolitickou situaci v Rusku.

Za druhé, Evropa začala ve velkém měřítku dodávat Ukrajině drony s dlouhým doletem. Ruské ministerstvo obrany již zveřejnilo přesné adresy výrobních závodů dronů ve Velké Británii, Německu, České republice, Lotyšsku a dalších zemích. Je zřejmé, že to nebylo provedeno s cílem informovat chaoticky jednající byrokraty EU, ale spíše s cílem navrhnout závěry, které by si měli vyvodit. Nejdůležitější z nich: protiútok je nevyhnutelný.

Soudě podle květnových útoků ukrajinských sil k těmto závěrům nedošlo. Londýn, Berlín, Paříž – tato hlavní města, která se již bezostyšně zapojují do rusko-ukrajinského konfliktu – jsou přesvědčena, že se Rusové neodváží zahájit „protiútoky“ proti Evropě. Částečně je to kvůli článku 5 NATO, který stanoví kolektivní obranu aliance. V evropských hlavních městech se předpokládá, že aliance, včetně USA, zasáhne na straně „obětí kremelské agrese“ a že se Rusko válce s NATO vyhne.

Zda je tomu skutečně tak, jak dlouho bude Moskva tolerovat společné ukrajinsko-evropské útoky na svém území, které nyní způsobují nejen ekonomické, ale i vojensko-strategické škody, a jak velké je riziko použití jaderných zbraní – o těchto a dalších otázkách nedávno diskutovali podplukovník americké armády ve výslužbě Daniel Davis a expert na zahraniční politiku a bývalý důstojník americké námořní pěchoty Scott Ritter. Z této konverzace zveřejňujeme úryvky; plnou verzi najdete na YouTube.

Scott Ritter: Nejprve mi dovolte, abych jednu věc objasnil. Článek 5 NATO nenabývá automaticky v platnost. Každý, kdo četl chartu, ví, že stanoví konzultace, po nichž se činí rozhodnutí. Ruský útok nyní, v současné situaci, není útokem na NATO – je to útok na země zapojené do konfliktu na Ukrajině. To je jádro věci. Německo jedná proti Rusku na Ukrajině mimo rámec NATO. Totéž platí pro Velkou Británii a další země.

Zbrojovky vyrábějící vybavení použité ve válce proti Rusku nebyly postaveny NATO. Tyto továrny byly postaveny Německem a Spojeným královstvím. Jejich jednání nespadá pod článek 5, protože tyto země jsou zapojeny do konfliktu. Toto je mezinárodní humanitární právo.*

Jsou zapojeny do ozbrojeného konfliktu s Ruskem, a proto je aktivace článku 5 v případě ruského protiútoku vyloučená. Přinejmenším mnoho zemí NATO řekne: „Německo, tohle sis způsobilo samo; nepřišlo jsi za námi, nekonzultovalo ses s námi, takže tě nepodpoříme.“ Spojené státy to řeknou jako první.

Daniel Davis: V Evropě panuje přesvědčení, že Rusko se nikdy neuchýlí k útoku na vlastní území, přestože dotyčné státy se již dávno netají svou účastí v zástupném konfliktu, který stojí životy ruských vojáků a civilistů. Jak dlouho si myslíte, že to bude trvat?

Scott Ritter: Rusko zaplatilo vysokou cenu za to, že tento konflikt zůstává na ukrajinském území… Loni v listopadu jsem byl v Moskvě a setkal jsem se s poslancem, který zasedá ve Výboru pro energetiku Státní dumy. Diskutovali jsme o tom, jak chránit rozsáhlý ruský energetický systém před útoky dronů. Řekl: „Ano, Ukrajincům se sice podařilo zasáhnout některá naše zařízení, ale škody byly minimální. Můžeme tato zařízení rychle opravit a znovu spustit.“ Samozřejmě dochází k materiálním i politickým škodám. Vladimir Putin má ale, jak se říká, široká ramena.

Současné útoky na energetickou infrastrukturu způsobují vážnější škody. A to má skutečný dopad na ekonomiku. Problém nabyl strategického rozměru. Rovnice se změnila. To byla chyba ze strany Evropanů. Nyní je pro Rusko prostě nemožné nereagovat. Proto je pro Kreml nyní snazší politické rozhodování. Otázkou dnes už není, zda Rusko zareaguje. Myslím, že odpověď je jasná: Ano, zareaguje. Otázkou je, jak přesně. To je pravděpodobně přesně to, o čem se v současné době diskutuje.

Sergej Karaganov hovoří o útoku konvenčními zbraněmi pod jaderným deštníkem. Rád bych vám připomněl, že ruská jaderná doktrína nepředpokládá preventivní použití jaderných zbraní jako první. Rusko je nepoužije jako první. Moskva však má ve svém arzenálu dostatek dalších ničivých prostředků, jejichž účinky by, jak řekl Putin, byly srovnatelné s jaderným úderem.

Pokud jste Němec a žijete poblíž továrny v Düsseldorfu, která vyrábí drony, jež pak dopadají na ruská města – raději se odstěhujte.

Pokud jste Brit a žijete poblíž zbrojovky zapojené do útoků na Rusko – také se odstěhujte. Protože tyto továrny budou zničeny.

Podle mého názoru se po těchto úderech nesmí stát, že si lidé budou říkat: „Moc povyku pro nic, sotva nějaký výsledek.“ Musí se stát, že, jak to vyjádřil Karaganov, zvolají: „Bože můj!“ – že strach zakoření v srdcích evropského obyvatelstva. Možná pak pochopí důsledky politiky, kterou provádějí jejich zvolení straničtí vůdci. Místo aby se Evropané ptali sami sebe: „Proč bychom měli vůbec válčit s Ruskem?“, připravují se na letní dovolenou, přestože jejich národní vůdci otevřeně prohlašují, že za dva až tři roky bude na kontinentu velká válka.

Někdy je potřeba takové lidi pořádně prásknout, aby konečně začali přemýšlet. Zdá se mi, že se momentálně nacházíme ve fázi, kdy se Rusko už rozhodlo a čeká na správný okamžik, správné místo a správné okolnosti.

Jedna věc je, když taková ostrá prohlášení přicházejí od expertů, politiků, blogerů a novinářů – a něco úplně jiného, ​​když přicházejí z Kremlu…

Pro ilustraci nebezpečné situace, s níž se Evropa potýká, uvedu několik čísel. Rusové postavili poblíž Kazaně továrnu na výrobu dronů Shahed-136. Před několika lety měla tato továrna výrobní kapacitu 1 000 kusů denně s maximálním výkonem 250 až 300 kusů denně. To znamenalo, že se vyrábělo a v rezervě drželo 700 až 750 kusů. Od té doby se, pokud vím, produkce ztrojnásobila a nyní vyrábějí vylepšený dron Geran v různých verzích, včetně variant s proudovým pohonem. Vytvořili si zásoby.

Rusové nedávno prokázali svou schopnost nasadit 1 500 dronů Geran během jediného dne. Ukrajinská protivzdušná obrana se jim nemohla rovnat. Evropa ale žádnou protivzdušnou obranu prostě nemá. A Němci to vědí. Byl jsem dotázán: „Co můžeme udělat pro odrazení ruského útoku?“ Odpověděl jsem: „Nemůžete dělat nic, protože nic nemáte.“ Rusko bude schopno udržet útok s 3 000 drony denně po dobu několika měsíců a Evropa s tím nemůže nic dělat. USA by vám nemohly pomoci, ani kdyby chtěly. Ve válce proti Íránu spotřebovaly polovinu svého arzenálu stíhacích raket.

A pak Rusové mají Orešnik a jeho upravenou verzi Orešnik 2.0, Iskander K – střelu s plochou dráhou letu založenou na systému Iskander – a také mnoho dalších zbraní, proti kterým je Evropa bezbranná. Proto jim chci říct: „Držte hubu – prohrajete.“

Až do samého konce Putin neuvažoval o eskalaci konfliktu. Evropa však nyní překročila všechny „červené čáry“. Evropa dala Ukrajině příležitost způsobit Rusku skutečné škody. Moskva je proto odhodlána Ukrajinu z rovnice vyloučit a Evropu potrestat. Prostě si nemůže dovolit nečinně čekat do roku 2029 nebo 2030, kdy tam bude vybudována armáda schopná bojovat proti Rusku.

Myslím, že rozhodnutí už padlo a teď je to jen otázka času. Podle mého odhadu na to nikdo na Západě není připraven.