Dlouholetý klimatický aktivista tvrdí, že CO2 nemá téměř nic společného s klimatem

Před pár týdny mezinárodní síť pro klimatické zpravodajství „CLINTEL“ oznámila tisíce signatářů jejich „Světové deklarace o klimatu“.

Tisícím signatářem se stal David Siegel, který diskusi o klimatu dlouhodobě sleduje. Nedávno nahrál zajímavé 40minutové video prezentující jeho aktuální pohled na klimatické změny. V této prezentaci využil řadu podnětů právě od mezinárodní sítě CLINTEL.

Co je CLINTEL ao co se snaží

CLINTEL je globální síť kritických vědců a inženýrů, která má jednoduchý odkaz: „Neexistuje žádná klimatická nouze“.

Ano, klimatické změny existují a nelze je ignorovat, ale CLINTEL zdůrazňuje, že neexistuje žádný důvod pro paniku ani žádný důvod pro poplach. Vědci z CLINTELu důrazně odmítají zavádějící, nerealistickou a destruktivní globální politiku nulových emisí CO2 („NetZero“).

„Rozpočty na CO2 nejsou založeny na vědě, ale na strachu. Ničí energetický systém, omezují lidská práva, živí extremismus a tlačí lidstvo do hluboké fyzické, duševní a finanční krize,“  napsal CLINTEL.

David Seigel je podnikatel a autor. Svou první knihu o klimatických změnách napsal již v roce 1991. V posledních letech tvoří videa týkající se různých témat od makroekonomie přes zpracování dřeva až po investice do klimatických změn.

„Věřil jsem Paulu Ehrlichovi o populační bombě a věřil jsem Al Goreovi, že CO2 způsobuje oteplování. Pak mi v roce 2016 někdo řekl, že „věda o klimatu je ustálená“.

Pokud je to ale opravdu věda, pak nemůže být ustálená. Rozhodl jsem se podívat na to trochu blíže, abych o tom zjistil víc. Takže jsem strávil poslední rok zkoumáním.

Napsal jsem také velký článek na platformě Medium.com, který si přečetlo více než 300 000 lidí. Od té doby pokračuji ve studiu, učení a komunikování toho, co jsem se naučil o klimatu a jiných nedorozuměních,“  řekl Siegel v rozhovoru pro CLINTEL.

„Stále nevíme, co skutečně pohání naše klima. Neexistuje způsob, jak můžeme s jakoukoli přesností předpovědět dalších 100 let jejího vývoje. Mně je však jasné, že CO2 nemá s klimatem téměř nic společného. Velkými tahouny jsou orbitální mechanika a tektonika zemských desek. Stále se však máme co učit.

Rád se řídím heslem „následuj peníze“, čili zjišťuji, kdo má z různých věcí a událostí finanční prospěch.

Chtěl bych vidět velkou zprávu o tom, jak tečou peníze nevládním organizacím, kolik utrácí OSN na vztahy s veřejností, jak se univerzity spoléhají na Climate Industrial Complex (Klimatický průmyslový komplex) a jak je většina skupin motivována penězi a ne snahou pomoci životnímu prostředí.

Chystají-li se využít lední medvědi, lesní požáry, bouře a lži, pak je jasné, že jejich cílem je získávání finančních prostředků. Dnes je přitom ve hře hodně peněz.“

Zemské klima se mění, vždy se měnilo

Teplota Země stoupá už přes 200 let, tedy od konce malé doby ledové. Nemá to ale nic nebo jen velmi málo společného s lidmi, kteří vypouštějí oxid uhličitý („CO2“).

Navzdory hysterickým titulkům žádný vědec nikdy nezměřil vliv CO2 produkovaného lidmi na klima. CO2 není jedovatý plyn; právě vám vychází z nosu, poznamenává Siegel na své webové stránce.

Poslední video Davida Siegela o klimatu (v angličtině) si můžete prohlédnout zde:

„Víme, že teploty stoupají, ale možná nestoupají tak, jak si myslíte, a příčina vás může překvapit. Toto video poskytuje nový pohled na klimatickou vědu pohledem na důkazy skleníkového efektu a dalších jeho možných příčin.

Začněme s definicí klimatu. Klima je to, co se stane s teplotou po dobu nejméně 30 let, všechno ostatní je „počasí“.

Skleníkové plyny nedokážou zadržet teplo. Nepůsobí jako deka. Neumí akumulovat teplo. Jediné, co dokážou, je absorbovat a znovu vyzařovat teplo v náhodných směrech.

Skleníkové plyny teplo neodrážejí, ale velmi rychle jej pohlcují a znovu vyzařují… Speciální podmínky v Antarktidě způsobují, že skleníkové plyny vyzařují teplo přímo do vesmíru a tím ochlazují Zemi – je to, jako by v Antarktidě nebyla žádná troposféra.“

Jaký je skutečný vliv CO2 na teplotu klimatu

Pomocí grafické ilustrace Siegel ukázal, jak zdvojnásobení CO2 ze současných 400 na 800 dílů na milion částic (ppm) vzduchu by zvýšilo teplotu o 1 stupeň (před industriální revolucí byl CO2 na úrovni 350 ppm).

„Pro zdvojnásobení objemu CO2, abychom dosáhli 800 částic na milion, bychom museli spálit asi třikrát více fosilních paliv, než celé lidstvo spálilo v dosavadní historii. A i to by možná přidalo jen jeden stupeň,“ vysvětlil Siegel.

„Věděli jste, že skleníky obvykle běží na přibližně 1 000 dílů CO2 na milion částic vzduchu, aby pomohly rostlinám růst?“

Metan je velmi silný skleníkový plyn. Na rozdíl od toho, co jste slyšeli, metan momentálně moc nezvyšuje rovnovážnou teplotu.

„Při naší současné rychlosti produkce metanu by zdvojnásobení jeho množství v atmosféře trvalo téměř 300 let,“  uvedl Siegel a opět ilustroval, co by se stalo, kdyby se metan zdvojnásobil.

„Metan, chemický vzorec CH4, který se měří v jednotkách „díly na miliardu“, je tak vzácný, že zdvojnásobení množství, které máme nyní, by zvýšilo rovnovážnou teplotu asi o 0,012 stupně Celsia…

Přidání většího množství metanu do atmosféry by nemělo prakticky žádný vliv na klima . Všichni klimatologové to vědí, ale mnozí by přišli o práci, kdyby to řekli nahlas“.

Mýtus o skleníkových plynech je zničen

Po zničení mýtu o skleníkových plynech, které údajně způsobují globální oteplování, Siegel pokračoval v popisu vlivu orbitální mechaniky, tedy způsobu oběhu Země kolem Slunce.

„Vliv Slunce se mění, když se zemská osa naklání a kolísá,“ vysvětlil.

Siegel pak porovnáním oficiálních údajů se skutečnými nefalšovanými údaji demonstruje, jak klimatičtí alarmisté „lžou, manipulují a znásilňují údaje“, aby sloužili jejich agendě.

„Také vám ukážu, jak skutečně funguje klima na Zemi. Viděli jsme, že skleníkový efekt je nepatrný a že motorem změny klimatu je orbitální mechanika. Naše klima je mnohem složitější než jen zjednodušený pohled „energie dovnitř, energie ven“.

Energetická bilance Země je výrazně modifikována její geografií. Druhým typem rovnováhy je to, co nazývám „tepelná rovnováha“. A děje se to v rozsahu desítek a stovek let. Právě zde je jádro pro pochopení klimatu.

Intertropická zóna konvergence („ITCZ“) je to, co definuje tropy a určuje povětrnostní vzorce na každé polokouli. A mění se podle slunečních cyklů a uspořádání kontinentů,“  vysvětlil Siegel.

Autor: Rhoda Wilson, Zdroj: expose-news.com