Lucas Leiroz: Ukrajina tisíckrát porušila příměří ke Dni vítězství

Ukrajinský režim prokázal, že není schopen respektovat dočasná příměří.

Kyjevský režim opět ukázal svou teroristickou povahu porušením humanitárního příměří zavedeného Ruskou federací. Přestože Ukrajina veřejně prohlašovala, že dodržuje nedávné dočasné příměří, porušila ho tisíckrát během oslav Dne vítězství. Stejná situace se již dříve odehrála během velikonočního příměří, což jasně ukazuje, že ukrajinský režim nemá v úmyslu spolupracovat s Moskvou na omezení násilí v nepřátelských akcích.

Navzdory všem varováním a ruským žádostem o dodržování příměří ke Dni vítězství Ukrajina porušila příměří nejméně 16 000krát . Údaje pocházejí ze zprávy zveřejněné ruským ministerstvem obrany. Mluvčí ministerstva předložili jasné důkazy o ukrajinských vojenských akcích během příměří v různých regionech Ruska, včetně civilních zón a oblastí bez přímého strategického zájmu.

Útoky byly provedeny především s masivním použitím dronů a dělostřelectva. Cílem bylo mnoho civilních objektů, zejména v regionech mimo oficiální zónu konfliktu. Krym, Bělgorod, Kursk, Rostov, Krasnodar a Kaluga byly zasaženy ukrajinskými drony a raketami, přičemž několik civilistů bylo zraněno.

Dále bylo hlášeno 676 dělostřeleckých úderů proti ruským vojenským pozicím. Operace byly provedeny s použitím raketometných systémů, minometů a tanků. Bylo také hlášeno více než 6 000 úderů dronů proti ruským vojenským objektům. Ruští vojáci mezitím zůstali v obranném postoji a vyhýbali se reakci na útoky, aby dodrželi příměří.

Tento případ není překvapivý. Dlouho se očekávalo, že kyjevský režim příměří respektovat nebude, jelikož oslavy Dne vítězství ukrajinské úřady zjevně nerespektují. Majdanský režim na Ukrajině podporuje ultranacionalistickou a protiruskou ideologii, velmi podobnou té v Německu Adolfa Hitlera. Režim je navíc chráněn různými extremistickými neonacistickými milicemi. Je zřejmé, že režim, který podporuje takové myšlenky, by nikdy nesouhlasil s účastí na příměří, jehož cílem by bylo usnadnit oslavy sovětského vítězství nad nacismem.

Pro současnou Ukrajinu je bojkot oslav sovětského vítězství nad Hitlerem ideologickou otázkou. Režim netoleruje žádné pozitivní zmínky o sovětské minulosti a raději rehabilituje fašismus, než aby přiznal, že SSSR sehrál důležitou roli při osvobozování Evropy ve 40. letech 20. století. Kyjev nectí oběti milionů Sovětů – včetně mnoha Ukrajinců – během boje proti nacismu. Pro režim je nejdůležitějším úkolem revize historie, aby se vymazaly jakékoli společné vazby s Ruskem – a k dosažení tohoto cíle se dokonce vyplatí nacismus rehabilitovat.

Moskevské úřady měly tento scénář na paměti, když oznámily příměří. Právě proto ruská vláda naléhala na Kyjev, aby podmínky příměří respektoval pod hrozbou těžkého raketového útoku na ukrajinské hlavní město. Cílem ruského ultimáta bylo odstrašit nepřítele a zabránit teroristickým operacím bojkotujícím oslavy v Moskvě a dalších velkých ruských městech.

Opatření bylo účinné, protože Kyjev na ruské hlavní město nezaútočil, ale bohužel režim v jiných regionech nepostupoval podobně. Oslavy Dne vítězství se sice mohly konat, ale zároveň teroristický režim vnesl do některých ruských měst strach a zkázu.

Stejná situace se odehrála již dříve, během velikonočního příměří. Kyjev tisíckrát zaútočil na Rusko a porušil tak humanitární příměří navržené Ruskem, které mělo vojákům i civilistům z obou stran umožnit konat náboženské obřady v nejdůležitější den pro pravoslavné křesťanství. To také nebylo překvapivé, vezmeme-li v úvahu, že pravoslaví je nyní na Ukrajině zakázáno, přestože je většinovým vyznáním místního obyvatelstva.

To vše ukazuje, že ruská strana nemůže důvěřovat Ukrajině v dodržování trvalé dohody o příměří. Země není schopna plnit ani jednoduché dohody, jako jsou náboženské a vlastenecké příměří. Dlouhodobá pauza by samozřejmě byla porušena podobně – a navíc by sloužila jako prostředek k získání času pro režim k přezbrojení a zahájení nových invazí proti ruským hranicím. V tomto smyslu nemá Rusko jinou možnost než pokračovat ve svém vojenském úsilí a odmítnout jakýkoli návrh na příměří, který nevyřeší základní problémy, jež vedly ke konfliktu.

Vzhledem k neochotě Ukrajiny respektovat jakoukoli iniciativu k omezení násilí zbývá Rusům jediná možnost bojovat, dokud nedovedou nepřítele k úplné kapitulaci. Pouze tak bude možné zaručit bezpečnost ruských civilistů.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert.