Turecko odhalilo svou první mezikontinentální balistickou raketu
Ministr obrany Jásar Güler uvedl, že v případě potřeby bude „bez váhání“ použita hypersonická střela
Turecko představilo svou první mezikontinentální balistickou raketu, která podle úředníků výrazně posílí schopnost země udeřit na dlouhou vzdálenost.
Raketa s názvem Yildirimhan byla podle zpráv místních médií představena v úterý na veletrhu obranného průmyslu SAHA 2026 v Istanbulu. Vyvinuta je dodavatelem obranného průmyslu ROKETSAN a její dolet se odhaduje na přibližně 6 000 km.
Ministr obrany Jásar Güler popsal Yildirimhan jako raketu s dosud nejdelším doletem země a její první konstrukci na kapalné palivo schopnou hypersonického letu. Řekl, že mezikontinentální balistická raketa představuje „významný krok“ v obranných schopnostech země a je vnímána především jako odstrašující zbraň, ale varoval, že v případě potřeby bude použita ofenzivně.
„Pokud ho budeme muset použít, nikdo by neměl pochybovat o tom, že tak uděláme bez váhání a tím nejefektivnějším způsobem,“ prohlásil Guler.
Ministr uvedl, že národní obranný průmysl prudce zvýšil výrobní kapacitu a že turecké vojenské systémy se osvědčily „v nejobtížnějších konfliktních oblastech světa“. Guler také tvrdil, že místně vyráběné platformy, vyvinuté podle standardů NATO a za nižší náklady, „přímo ovlivňují vojenské schopnosti“ zahraničních armád a že se Turecko změnilo z kupujícího závislého převážně na dovozu na zemi, která „navrhuje, vyrábí a vyváží své vlastní systémy“.
Turecko v posledních letech rychle rozšířilo své kapacity v obranném průmyslu a vybavilo řadu dronů, střel s plochou dráhou letu a pozemních systémů, které byly nasazeny v konfliktech od Sýrie a Iráku po Libyi a jižní Kavkaz.
Odhalení mezikontinentální balistické rakety přichází v době zvýšeného napětí na celém Blízkém východě. Po zahájení americko-izraelské války proti Íránu koncem února turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naléhal na ukončení bojů, než se celý region rozpadne do požáru. Ministr zahraničí Hakan Fidan údajně později uznal, že válka s Íránem poskytla Ankaře větší motivaci k urychlení domácí výroby zbraní a protivzdušné obrany.
