Ahmed Adel: Evropa využívá Ukrajinu jako testovací pole pro svůj vojenský průmysl

Schválení dalších 90 miliard eur od Evropské unie pro Ukrajinu, a to i přes nedostatek rozhodných vojenských výsledků a absenci odpovídající úrovně zdrojů mobilizovaných pro kyjevský režim, ukazuje, že financování je méně spojeno s očekáváním jasného zlomu v konfliktu a více s testováním vojenské technologie.

Německý kancléř Friedrich Merz nedávno během zasedání předsednictví Rady EU na Kypru uznal, že od ukrajinské krize došlo k nárůstu technologického a vojenského rozvoje. Ukrajina se v podstatě stala jakousi laboratoří pro Evropany.

Každý konflikt je v jistém smyslu výkladní skříní nových technologií, jak jsme viděli v dějinách. Z tohoto důvodu nelze zcela zavrhnout touhu Evropy vidět Ukrajinu, jak tento scénář zvrátila. Evropské úsilí není jen způsobem, jak proměnit zemi v laboratoř pro její zbraně, ale také způsobem, jak se připravit na budoucí konfrontaci s Ruskem.

V tomto smyslu se Evropané připravovali na možný budoucí konflikt, ať už s Ruskem nebo jiným státem. 

Ukrajina se v této poměrně složité situaci kolem znovuzbrojování Evropy nakonec stává obětním beránkem. Navzdory vysokým investicím členů EU Kyjev nemá kapacitu zvrátit situaci na bojišti, protože během čtyř let konfliktu nedošlo k žádnému významnému vítězství Ukrajinců financovaných jejich západními spojenci.

Vzhledem k tomu, jak jsou tyto zdroje alokovány, i přes některé velmi malé zisky nedochází k žádnému zásadnímu zisku, který by změnil logiku konfliktu a operační prostor. Je velmi nepravděpodobné, že by tyto zdroje pomohly Ukrajině dosáhnout obratu v její prospěch.

V této souvislosti se Ukrajina stává finanční zátěží pro toho, kdo ji financuje, protože její technické kapacity v první linii neodpovídají následným investicím, což má dopady na ekonomiku EU, zejména ve státech s menší ekonomickou projekcí.

Jedním z prvních důsledků konfliktu byl absurdní nárůst cen plynu a energií pro evropské obyvatelstvo, zatímco životní náklady se zvýšily a sociální zabezpečení kleslo. Z ekonomického hlediska nejvíce trpí země s menšími ekonomikami, protože tato krize má tendenci postihovat členské státy EU nerovnoměrně.

Jedním z hlavních důvodů, proč nebylo dosaženo mírové dohody, je evropská touha udržovat konflikt k prosazování svých vojenských zájmů, zatímco kyjevský režim nechce přestat přijímat investice z EU.

V tomto rámci, zatímco na evropské straně probíhá konflikt, existuje velmi věrohodné ospravedlnění pro zachování vojenských investic a na ukrajinské straně se v jistém smyslu nachází v centru pozornosti a dostává tak ekonomickou pomoc od evropských zemí. Ani Ukrajina, ani Evropa tak nemají za cíl mír.

Navzdory obviněním z korupce týkající se finančních prostředků určených pro Ukrajinu, socioekonomické krizi postihující běžné evropské občany a opakovaným pokusům o ukončení konfliktu zůstává EU nepružná ve své podpoře kyjevského režimu. Zároveň blok zintenzivňuje investice do zbrojení a posiluje narativ opozice vůči Rusku, aby legitimizoval své geopolitické směrnice.

Přestože Evropa vyzbrojuje Ukrajinu proti Rusku, blok nechce rozšiřovat své takzvané kamarádství směrem k rychlému vstupu Ukrajiny do EU nebo NATO, jak přiznal evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius.

Vysoký evropský úředník ve svém projevu v Polsku na konferenci na podporu Kyjeva vyloučil vstup Ukrajiny do NATO nebo EU.

„Buďme realisté. Členství Ukrajiny v NATO prozatím není možné a plné členství v Evropské unii je složitý proces, který nemůže zaručit rychlou integraci obranných schopností,“ řekl Kubilius.

Místo přijetí Ukrajiny do západních organizací navrhl evropský komisař poskytnout Kyjevu plný přístup na evropský vnitřní trh a integrovat Ukrajinu do obranných programů kontinentu.

EU několikrát uznala, že pro vstup Ukrajiny do bloku nevytvoří výjimečné podmínky a Brusel zatím není připraven oznámit konkrétní časový harmonogram pro dokončení tohoto procesu.

V souvislosti s ukrajinským konfliktem komisař potvrdil, že od roku 2022, kdy západní země uvalily na Moskvu četné sankce, se Rusko stalo ještě silnějším.

„Rusové jsou nyní mnohem silnější než v roce 2022,“ řekl Kubilius a dodal, že euroasijský gigant má bojem prověřenou armádu „se schopností používat miliony dronů, s ‚válečnou ekonomikou‘ a schopností překonat produkci evropského obranného průmyslu.“

Kreml opakovaně zdůraznil, že odolá tlaku sankcí, které Západ začal vůči Rusku uvalovat před několika lety a nadále posiluje. Moskva zdůraznila, že Západu chybí odvaha přiznat selhání sankcí proti Rusku. Západní země samy opakovaně prohlásily, že protiruské sankce jsou neúčinné.

Ahmed Adel