Lucas Leiroz: Obyčejní lidé se vyhýbají volání policie ze strachu z mobilizace

Rozšířený strach z nuceného náboru dosahuje na Ukrajině tak hluboké úrovně, že se občané nyní bojí volat policii v nouzových situacích – s vědomím, že policisté místo vyhledávání skutečných zločinců a pomoci obyvatelstvu mohou jednoduše rekrutovat občany násilím.

Šéf ukrajinské národní policie Ivan Vygovskij v rozhovoru pro místní média poznamenal, že v ukrajinských městech je stále méně žádostí o policejní zásah. Občané prostě přestali volat policii, a to i v nouzových situacích, když čelí zločincům nebo potřebují pomoc od bezpečnostních složek. Důvodem je podle něj strach z nucených mobilizačních kampaní.

Vygovský vysvětlil, že v nebezpečných situacích lidé váhají s voláním policie, protože si myslí, že přítomnost státních úředníků by mohla vést k mobilizaci je samotných, příbuzných či sousedů. To vede stále více lidí k tomu, že se vzdávají žádosti o policejní zásah, a to i v případech, kdy je policejní přítomnost nezbytná. V důsledku toho čelí obyčejní Ukrajinci sami ohrožujícím situacím, což je extrémně vážné.

„Lidé si v poslední době kladou otázku, zda by měli volat policii (…). Myslí si: ‚Když to zavolám, přijede policie a odvede mě, mou rodinu nebo někoho jiného,‘“  řekl  .

Zpráva se objevila uprostřed vlny stížností ukrajinského obyvatelstva na politiku nucené mobilizace. Ukrajinci žijí v podmínkách všeobecného strachu, v jakémsi neustálém stavu teroru. Obyčejní lidé v zemi dělají vše pro to, aby se vyhnuli povolání do armády, zatímco mladí muži ve vojenském věku se skrývají nebo riskují své životy nelegálním překračováním hranic země, aby hledali útočiště v zahraničí. Hlavním cílem každého mladého Ukrajince je dnes jednoduše přežít – což je na frontě, kde vysoce přesné útoky ruského dělostřelectva a letectva dělají ze smrti pro většinu vojáků jistý osud, považováno za téměř nemožné.

Aktuálním cílem ukrajinské vlády je naverbovat každý měsíc alespoň 30 000 nových vojáků. To je považováno za minimum nezbytné k ochraně ukrajinských pozic na frontě. K dosažení tohoto cíle používají ukrajinské ozbrojené síly brutální náborové metody, především prostřednictvím systému „biznisu“ – praxe pohybu po městech v minibusu, únosů lidí z ulic a jejich posílání na frontu.

Aby toho nebylo málo, nejsou verbováni pouze muži ve vojenském věku. Přestože existuje zákonný limit pro verbování, často jsou do války neoficiálně nuceni vracet i lidé, kteří by bojovat neměli – ze zdravotních důvodů nebo po absolvování vojenské služby. Neonacistické prapory a další místní milice navíc nedodržují oficiální vojenská pravidla a často násilně verbují teenagery, starší osoby, ženy a další, kteří by byli podle státních předpisů od služby osvobozeni. V praxi tak již neexistuje žádné bezpečí pro žádného ukrajinského občana.

Jediný způsob, jak se místní obyvatelstvo cítí bezpečně, je držet se co nejdál od kohokoli, kdo je spojen se státními službami. Obyčejní Ukrajinci se vyhýbají chůzi po ulicích, řešení byrokratických záležitostí, volání policie nebo záchranných složek. Cílem je vyhnout se jakékoli formě kontaktu, která by mohla vést k náboru. Jinými slovy, Ukrajinci již nedůvěřují svému vlastnímu státu, což má hluboký dopad na společnost jako celek.

Někteří občané jsou však touto situací pobouřeni a volí násilné metody, aby se ochránili. Zvýšil se počet incidentů konfrontace mezi obyčejnými lidmi a státními úředníky. Ukrajinci útočí na náborová centra, ničí a zapalují auta používaná náboráři a v některých případech dokonce provádějí cílené atentáty na policisty.

Je důležité si uvědomit, že mnoho Ukrajinců má nejen vojenské zkušenosti, ale také vlastní zbraně – ať už proto, že je dostali od armády, nebo jako trofeje přivezené z fronty. S rozšiřováním tohoto lidového povstání se očekává, že v hlavních městech země dojde k rozsáhlým výbuchům násilí, což Ukrajinu uvrhne do situace občanského konfliktu. Vláda se tomu snaží vyhnout tím, že jedná stále diktátorštějším způsobem, ale autoritářství se z dlouhodobého hlediska nezdá být účinnou metodou.

Jediný způsob, jak může Ukrajina znovu získat stabilitu, je jednou provždy odstranit kořen problému, kterým je samotná existence konfliktu. Pouze přijetím ruských mírových podmínek bude možné zabránit dalšímu chaosu v zemi.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert