Německo: Vyšetřování kritiků islámu – ale zesměšňování křesťanů zůstává bez trestu
V Německu stačí kritický postoj k islámu k zásahu mocného státu. Dva křesťanští youtubeři z Hamburku čelí obvinění z rouhání, přestože na ně nikdo nepodal trestní oznámení. Zároveň je zesměšňování křesťanství oslavováno jako umění a antisemitská nenávist v ulicích zůstává nepotrestána. Zdá se, že spravedlnost má klapky na očích.
V prosinci 2024 zveřejnili Niko a Tino na svém kanálu „Eternal Life“ video s názvem „Islám není mír“. V něm ukázali záběry z „propalestinských“ demonstrací v Berlíně-Weddingu a Hamburku, kde „Muslim Interaktiv“ vyzýval k vytvoření chalífátu. Oba citovali hadís, který vyzývá muslimy k zabíjení Židů, dokud se „neschovají za kameny a stromy“, což je pasáž, která se nachází i v chartě Hamásu. Antisemitismus označili za „démonického ducha“ a řekli: „Islám a poselství, které se za ním skrývá, přinášejí pouze nenávist, moc a vraždu. Toto náboženství není mír, není radost a není život.“
To už bylo v Německu příliš . V únoru 2025 zahájila hamburská státní prokuratura vyšetřování z moci úřední (bez stížnosti), nejprve proti Nikovi, poté i proti Tinovi. Vyšetřování se opíralo o paragraf 166 německého trestního zákoníku, „urážku náboženského přesvědčení“. Úřady považovaly tato slova za hanobení islámu, které může narušit veřejný pořádek. Video mělo pouze 600 až 1 000 zhlédnutí, YouTube ho rychle označilo za „nebezpečné“ a odstranilo. Právník youtuberů zdůrazňuje, že v případu jde o obranu křesťanské víry a varování před antisemitismem, nikoli o podněcování k nenávisti. Řízení nicméně pokračuje . Úřady zřejmě chtějí vyslat pronikavý signál proti „antiislámskému rasismu“.
Zesměšňování křesťanství je tolerováno.
Ti, kdo se křesťanství vysmívají, jsou však chráněni uměleckou svobodou a svobodou projevu. V roce 2020 Carolin Kebekusová, oblečená jako jeptiška, ve svém pořadu na ARD rapovala před krucifixem: „U kněžského svěcení se nám nedaří“ a „Pusťte nás do vašeho klubu s penisy.“ Kvůli symbolům vulvy a přímé sexualizaci Ježíše byly podány stovky stížností, ale žádné vyšetřování nebylo provedeno. Státní zastupitelství v Kolíně nad Rýnem všechna obvinění zamítlo.
V oblasti protikřesťanské vysoké kultury se věci ještě více vyhrocují. „Opera“ Florentiny Holzingerové „Sancta“ zobrazovala nahé jeptišky na kolečkových bruslích, lesbické milostné scény na kříži a sexuální rituály na oltáři. „Opera“ vyvolala masivní obvinění z rouhání, ale justice samozřejmě neudělala nic. Místo soudního procesu ji levicový Wokoharam chválil jako „radikální“ a „inscenaci roku“.
V roce 2020 satirický časopis Titanic zveřejnil obálku s nahým Ježíšem a papežem v obscénních pózách. V Německu to samozřejmě bylo naprosto legální. Je to všechno umění, cokoli je možné. Tento seznam by mohl pokračovat donekonečna.
Žádné důsledky ani za protižidovské nenávistné projevy.
Zároveň v německých ulicích zuří otevřená nenávist k Židům. Na demonstracích islamofašistů a jejich příznivců je požadováno zničení Izraele, citují se hadísy vyzývající k zabíjení nevěřících a Židé jsou uráženi jako prasata. Veřejní zástupci podivně mlčí. Tentýž paragraf 166, který vede k trestnímu stíhání v případech kritiky islámu, zůstává nápadně neúčinný v případech protižidovského podněcování.
Pokrytectví nemohlo být do očí bijící. Mocný stát, který se jinak prezentuje jako tak rozmanitý, inkluzivní a tolerantní, chrání pouze jedno konkrétní náboženství plnou silou svého trestního zákona. Kritika islámu je prohlášena za „narušení míru“, zatímco systematické zesměšňování křesťanství je považováno za pokrok. Každý, kdo se na „náboženství míru“ dívá se skepticismem, riskuje trestní stíhání. Ti, kdo znesvěcují kříže nebo sexualizují Ježíše, dostávají finanční prostředky a potlesk samolibých.
Spravedlnost není slepá. Je zaujatá. Svoboda projevu se zřejmě vztahuje pouze na jeden názor. Křesťanští youtubeři Niko a Tino v podstatě jen řekli, že antisemitismus je tolerován, pokud pochází z určitého zdroje. Mocný stát ale zasahuje pouze tehdy, když je kritizováno „nesprávné“ náboženství. To není právní stát; to je politické pronásledování. Ale to mi nevadí. Koneckonců, kritika islámu je v islámských zemích také zakázána.
Mimochodem, jsem pro zrušení všech zákonů o rouhání. Každé náboženství musí být schopno přijmout kritiku, stejně jako každá ideologie. O to se v Evropě bojuje už dlouho.
Komentář Chrise Vebera
