Cenový šok o 557 procent: Válečný kov, který nás žene přímo do čínské pasti
Je tvrdší než ocel, nepostradatelný pro naši bezpečnost – a najednou téměř nedostupný. Cena wolframu, klíčového obranného kovu, prudce vzrostla o neuvěřitelných 557 procent! Důvod: Války po celém světě se stupňují, zbrojní průmysl běží na plnou kapacitu a Čína drží Západ v nemilosrdném sevření.
Když svět hoří, zbrojní průmysl se dostává do popředí. A v popředí je kov, o kterém většina lidí ani neuvažuje: wolfram. Ať už se jedná o průbojnou munici, raketové komponenty, útočné vrtulníky nebo granáty – bez tohoto extrémně hustého a žáruvzdorného superkovu není vojensky možné absolutně nic.
Vzhledem k eskalaci konfliktu na Blízkém východě – zejména napětí s Íránem – vzrostla poptávka po wolframu pro vojenské účely jen letos prudce o 12 procent. Důsledkem je obrovský cenový šok, který zcela zastíní růst cen zlata, stříbra nebo ropy. To je nárůst o 557 procent od loňského února!
Ale skutečné drama se odehrává v zákulisí. Wolframová krize je mrazivou lekcí naivní a fatální politiky Západu v oblasti surovin. USA a Evropa léta nečinně přihlížely, jak Peking systematicky monopolizuje globální trh. Čísla Americké geologické služby jsou usvědčující obžalobou bezpečnostní politiky: Z 85 000 tun vyrobených po celém světě připadá na Čínu ohromujících 67 000 tun. Dalším „konkurentem“ je Vietnam s pouhými 3 000 tunami. A co supervelmoc USA? Od kolapsu posledního dolu v roce 2015 sama vyprodukovala přesně nula tun!
Komunistický režim v Pekingu tuto moc nemilosrdně využívá jako zbraň. V reakci na obchodní spory Čína drasticky snížila vývoz wolframových výrobků – dodávky na Západ se loni propadly o dramatických 40 procent! Zároveň čínská produkce klesá kvůli nižší kvalitě rudy. Zákeřná strategie: omezovat nabídky, zatímco globální poptávka prudce roste.
Na Západě nyní propuká panika. Zásoby se rapidně zmenšují. USA a jejich spojenci se zoufale snaží vyvinout nové zdroje, aby se této závislosti zbavili. V Jižní Koreji byl starý důl Sandong narychlo znovu aktivován – téměř polovina jeho produkce jde přímo do muničních továren v Pensylvánii. Těžba by se měla obnovit i v Montaně. Než si však Západ vybuduje vlastní významné objemy produkce, bude to trvat roky. Roky, které vzhledem k současné úrovni ohrožení a vyčerpaným muničním skladům prostě nemáme.
