Pavel Šik: Trumpova nebezpečná, nevídaná a bezprecedentní hra

Ve standardní šachové partii hráč začíná s figurkami na první a druhé řadě a teprve postupně je vyvíjí do středu.

Trump vstoupil do druhého funkčního období s figurkami již uprostřed šachového pole. Měl loajální administrativu, poddajný Kongres a konzervativní většinu v Ústavním soudu. A systematicky toho využívá. Chaos není selhání jeho strategie. Je to záměrný styl hry.

Ve druhém prezidentství podepsal méně zákonů než kterýkoli moderní americký prezident. Nepotřebuje je. Zatímco prezidenti od roku 1980 vydávají v průměru sedm výkonných nařízení za celé čtyřleté funkční období, Trump jich podepsal přes 200 za rok.

Jeho šachoví střelci míří různými směry. Na média (žaloby na CBS, NYT, tlak na odnětí vysílacích licencí), na univerzity (zadržené miliardy pro Harvard a Columbia), na nezávislé instituce (čistky generálních inspektorů, tlak na Fed, pokus o odvolání jeho šéfa).

Jeho koně ovládají jiná pole. Deportace bez soudního slyšení na základě zákona z roku 1798, námořní vojenské operace proti narkomafii bez souhlasu Kongresu, nasazení Národní gardy bez souhlasu místních vlád.

Věže jistí boky. Kontrola médií přes Ellisonovu říši zahrnující v budoucnu CNN, HBO a dvě hollywoodská studia, černá listina pro vzpurný Anthropic, nejžhavější AI firmu planety.

Úspěch u Tiktoku.

A nyní vzal dámu a prostředkem šachovnice zamířil na Írán. Udělal to, co si před ním nedovolil žádný americký prezident a zahájil přímý vojenský útok na íránský režim.

Někde musí udělat tah zpět a přeskupit jako u cel po rozhodnutí Nejvyššího soudu, nebo po chybách ICE na amerických ulicích, když se vzdal své ministryně. Je schopný ustoupit, přeskupit a změnit strategii.

Ale Venezuela ukazuje nejlépe jeho přístup. Co vypadalo na první pohled jako selhání předvolebních slibů (kritizoval jsem to velice hlasitě) a další americké rozvracení cizích zemí, skončilo aktuální historickou diplomatickou dohodou mezi USA a Venezuelou o obnovení diplomatických vztahů a fotkou nové prezidentky s americkým ministrem vnitra.

Proto se zatím zdržuji u hlasité kritiky a hodnocení Íránu. Na kritiku, pokud to selže, bude času dost a prohra bude podle mého znamenat Trumpův konec. Ale pokud se mu to podaří, jeho figurky byly opět rozestavěné překvapivě dobře a Írán skutečně přejde pod jiný druh režimu bez občanské války atd., stane se Trump z amerického pohledu legendou.

Pavel Šik, FB