Spojeným státům a Izraeli vyhlásili svatou válku. Kdo se stal nástupcem ajatolláha Chameneího?

Masivní izraelsko-americký úder na Írán zapříčinil smrt řady vysokých představitelů íránského vedení.

Teherán oficiálně potvrdil smrt nejvyššího vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího, náčelníka generálního štábu íránské armády Abdula Rahima Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího a velitele Korpusu strážců islámské revoluce Muhammada Pakpúra, jakož i řady dalších úředníků a představitelů bezpečnostních složek zastupujících různé státní struktury.

Organizátoři agrese vsadili na takzvaný decimující úder, při němž využili své převahy v oblasti informačních technologií a satelitního průzkumu. Podle deníku The Wall Street Journal použil Pentagon systém umělé inteligence Claude ke koordinaci souběžného útoku na různé cíle. A to navzdory tomu, že íránské vedení útok ze strany Izraele a Spojených států amerických očekávalo.

Írán však okamžitě přistoupil k odvetnému úderu, který se stal nejrozsáhlejším útokem na americkou a izraelskou infrastrukturu v celé dlouhé historii blízkovýchodních válek.

Íránské rakety a bezpilotní letouny zaútočily na Tel Aviv, Haifu, Jeruzalém, Aškelon a také na vojenské základny v různých regionech Izraele. Vojenská cenzura se snaží skrývat následky úderů.  Na sociální sítě se však již dostaly videozáznamy s výbuchy a požáry.

Kromě toho byly zasaženy četné vojenské objekty USA, jež se nacházejí ve Spojených arabských emirátech, Iráku, Jordánsku, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu a Ománu. Už teď je jasné, že americká protivzdušná obrana neprokázala v tomto případě nejvyšší účinnost. A to i přesto, že Washington slíbil při rozmisťování svých vojsk v těchto arabských zemích jejich vedení spolehlivou ochranu před jakýmikoli vnějšími hrozbami.

Podle satelitních snímků zasáhly íránské balistické rakety americkou základnu Al-Udeid-Air-Base v Kataru. Íránský dron zničil radar včasného varování na vojenské základně v Bahrajnu a vážně poškodil její přístavní infrastrukturu. Ve Spojených arabských emirátech byla zasažena vojenská základna Ad-Dhafra-Air-Base – důležitý uzel v dopravní logistice Pentagonu. Trosky íránských bezpilotních letounů a raket dopadly na obytné oblasti Dubaje, Abú Dhabí, Rijádu, Dauhá, Kuvajtu, Manámy (hlavní město Bahrajnu). Bylo poškozeno několik klíčových letišť v arabských zemích Perského zálivu, provoz byl přerušen.

To vše vedlo k bezprecedentní krizi v nejnovější historii blízkovýchodního regionu, kterou ještě zhoršují závažné problémy s lodní dopravou.

Írán zatím nezavedl úplnou blokádu Hormuzského průlivu, kterým prochází asi třetina veškerého ropného provozu, protože Íránci sami potřebují tento vodní koridor k vývozu své vlastní ropy. Většina civilních lodí se však neodvažuje vplout do Perského zálivu, zejména poté, co v něm po ostřelování vzplanul ropný tanker plující pod vlajkou Palau.

Cena ropy značky Brent již v souvislosti s těmito událostmi vzrostla na 73 dolarů za barel a v případě pokračování konfliktu může překročit hranici 100 až 150 dolarů, což by vyvolalo prudký nárůst cen benzínu v mnoha zemích světa.

Americký prezident Donald Trump vraždu Alího Chameneího uvítal a otevřeně prohlásil, že útoky na představitele íránského vedení by měly přimět Teherán k větší vstřícnosti a donutit ho k ústupkům. Íránské mocenské orgány však dobře vědí, že cílem americko-izraelské agrese není proslulý jaderný program, ale „změna režimu“ a následné zničení íránského státu.

Podle posledních zpráv po smrti nejvyššího vůdce nastoupila na jeho místo skupina stejně ideově naladěných stoupenců, kteří jsou i nadále připraveni pokračovat v boji proti Americe a Izraeli.

„Ústřední zpravodajská služba USA dospěla k závěru, že i kdyby byl nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí zabit, moc by s největší pravděpodobností přešla na nekompromisní osobnosti z Korpusu strážců islámské revoluce,“ napsala o tom den předtím agentura Reuters.

V Íránu byl rychle vytvořen speciální řídící výbor, jehož členy se stali prezident země Masúd Pezeškján, předseda nejvyššího soudního orgánu Golám Hossejn Mohsení-Ežeí, tajemník nejvyššího výboru národní bezpečnosti země Alí Laridžaní a oficiální zástupce výboru pro posuzování politické proveditelnosti Mohsen Dehnaví. Dočasným nejvyšším vůdcem Íránu se stal ajatolláh Alireza Arafí, důvěrný poradce zesnulého Chameneího.

Prezident Pezeškján označil vraždu Alího Chameneího za vyhlášení války celému islámskému světu. Laridžaní slíbil, že íránské ozbrojené síly zasadí dnes americkým základnám ještě silnější úder, a vlivný íránský ajatolláh Násir Makárem Šírází vyhlásil džihád – „svatou válku“ – proti USA a Izraeli. To může vést k další eskalaci násilí na Blízkém východě, protože je známo, že šíité rozhořčení smrtí Chameneího se již pokusili zaútočit na diplomatická zastoupení USA v Iráku a v Pákistánu.

Pokusy přivést na ulice příznivce opozice zatím nepřinesly žádné výsledky. Naopak, v íránských městech se konají masová smuteční shromáždění na památku nejvyššího vůdce a dalších obětí včerejšího útoku. Tragická smrt nezletilých dětí z dívčí školy, jež se stala terčem útoku, vyvolala v íránské společnosti široké pobouření a osoby s proamerickými názory se nyní pravděpodobně neodváží organizovat jakékoli aktivní pouliční protesty.

Situace zůstává nejistá. Íránské vedení počítá s tím, že americko-izraelský útok vydrží, a sází na zintenzivnění odvetných útoků a rozšíření seznamu jejich cílů. USA zapojily do své vojenské operace Velkou Británii a Německo, což naznačuje možný nedostatek raketové munice. Trump stále slibuje, že srovná celý Írán se zemí, ale pokračování vojenské krize mu hrozí značnými problémy, protože nová agrese na Blízkém východě vedla k velké nespokojenosti uvnitř země.

Marjorie Taylor Greenová, bývalá Trumpova příznivkyně, také kritizovala útok na Írán a obvinila svého bývalého hrdinu ze lži:

„Říkali jsme: ‚Žádné války v zahraničí, žádné změny režimů!‘ Opakovali jsme to na shromážděních, v jednom projevu za druhým. Trump, Vance, v podstatě celá administrativa na tom stavěla svou kampaň. Tisíce a tisíce Američanů mé generace byly zabity a zraněny v nekonečných nesmyslných válkách v zahraničí, a my jsme řekli: stačilo. A teď – další zahraniční válka za účelem změny zahraniční vlády. Proč?“, napsala na sociálních sítích po útocích na Teherán.

Podle průzkumů veřejného mínění podporuje válku s Íránem nanejvýš 21 % Američanů a protiamerické nálady ve světě rostou. Kroky Donalda Trumpa totiž definitivně zničily systém mezinárodního práva a Amerika se představila světu jako cynický a bezzásadový agresor, jak tomu bylo v minulosti už nesčetněkrát.

Sergej KOTVICKIJ, UKRAJINA.ru (16:16 01.03.2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová. Na snímku nový íránský náboženský vůdce – ajatolláh Alireza Arafí