Martin Kunštek: Dopadne Trump s Iránem jako Švédové před Brnem za třicetileté války?
Iránská obrana podle vojenských pozorovatelů vypadá po prvním dni obrany proti izraelskému a americkému útoku mnohem lépe než před půl rokem při dvanáctidenní válce. Připomíná mi to konec třicetileté války, o jejímž nerozhodném výsledku spolurozhodl neúspěch Švédů při obléhání Brna.
Wall Street Journal popisuje raketovou a dronovou odvetu Iránců proti US základnám v Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Kuwajtu a Saudské Arábii jako největší koordinovaný útok, jemuž americká vojska čelí poprvé od japonského útoku na Pearl Harbor za 2 světové války. Ruský kanál Rybar konstatuje, že Iránci se oproti minulému americko – izraelskému útoku podstatně zlepšili v taktice.
Dvakrát s odstupem půl roku se v závěru třicetileté války pokusili dobýt Brno Švédové. Poprvé přitáhli s poměrně malým kontigentem na podzim 1644, po dobytí Olomouce v roce 1643 a následné pacifikaci širokého okolí. Spatřili špatně udržované opevnění bráněné početně slabou posádkou. Po několika menších střetech odtáhli kvůli zhoršenému počasí, které nebylo vhodné k obléhání. Odjížděli s tím, že na jaře město snadno obsadí. Obávali se toho i moravští zemští úředníci, kteří raději utekli do Vídně.
Když k městu v květnu 1645 přitáhl v čele armády o síle 28 tisíc mužů švédský maršál Lennart Torstennson, zjistil že jde o úplně jiné město. Opravené hradby zpevněné dělostřeleckými šancemi obklopené prohloubenými příkopy, kryté spojení s hradem Špilberkem a doplněné zásoby. Spojenou pevnost sice nadále hájilo jen asi 500 zkušených žoldnéřů a něco přes 1000 mužů městské domobrany.
Změnil se ale jejich velitel. Bleskovou přeměnu města zorganizoval francouzský hugenot původem z La Rochelle, plukovník Ludvík Raduit de Souches, který před tím po mnoha letech služby odešel kvůli souboji ze švédské armády. Mimořádně talentovaný voják, který při obraně Brna zúročil zkušenosti z celé třicetileté války. Nejenže v rekordním čase nově opevnil město a hrad, ale při jejich obraně používal taktiky pohyblivých záloh.
Švédům se třikrát podařilo prolomit městské opevnění. Jen proto, aby zjistili, že za ním byla ihned vybudována další linie obrany, a že se v průlomu dostali do pasti. Když Švédové po selhání generálního útoku z 15. srpna opouštěli ležení, odcházela jich jen čtvrtina z původního počtu. 8 z 10 mrtvých nezabili obránci, ale cholera, který vypukla mezi obléhateli kvůli špatným hygienickým podmínkám.
Což mi připomíná letadlovou loď Gerald Ford, kterou US Navy musela několik dnů před útokem na Irán stáhnout z bojiště kvůli porouchaném fekálnímu systému.
