Toxická pravda za iluzí o solární energii: Odpad z těžkých kovů činí úrodnou půdu nepoužitelnou

Nebylo to tak dávno, co nám všem říkali, abychom se „stali ekologičtějšími“ a šetřili životní prostředí investováním do solárních panelů.

Rychlé investice do infrastruktury solární energie však ignorovaly skryté environmentální náklady, které vyplývají na začátku z výroby a na konci z odpadu generovaného zkaženými nebo zastaralými solárními komponenty.

V současnosti se solární průmysl chlubí přelomem, který slibuje revoluci ve výrobě čisté energie, ale pod lesklými titulky o zvýšení účinnosti a snižování odpadu se skrývá temné tajemství.

Výzkumníci z Oregonské státní univerzity publikovali v odborném časopise Solar Energy Materials and Solar Cells zjištění, která ukazují, že solární zařízení CIGS složená z mědi, india, galia a selenu se dnes již dají vyrábět pomocí inkoustové technologie, čímž se drasticky snižuje odpad a výrazně se zlepšuje účinnost.

Zatímco průmysl tuto inovaci slaví, nepříjemnou realitou je, že solární panely, včetně těchto nových zařízení CIGS, produkují tuny těžkých kovů a toxického odpadu, který ohrožuje lidské zdraví a životní prostředí.

Průlom, který nic nemění na problému toxicity

Chih-hung Chang, profesor na Fakultě chemického, biologického a environmentálního inženýrství Oregonské státní univerzity , oznámil tento vědecký průlom s nadšením, které maskuje hlubší obavy.

„Jde o slibný vývoj, který by mohl výrazně rozšířit naše možnosti v oblasti solární energie,“ uvedl profesor Chang ve studii. „Dosud totiž nebylo možné vyrobit funkční solární zařízení CIGS pomocí inkoustové technologie.“

Tato inovace skutečně snižuje odpad během výroby a zlepšuje výkon solárních článků. Studie publikovaná v časopisu Solar Energy Materials and Solar Cells se však zaměřuje výlučně na efektivitu výroby a ignoruje skrytý problém.

Tato zařízení stále obsahují měď, indium, gallium a selen – prvky, které v kombinaci tvoří CIGS sloučeniny s prokázanými toxickými účinky na živé tkáně.

Podle biologa zabývajícího se rakovinou Davida H. Nguyena mezi toxické chemikálie v solárních panelech patří:

• telurid kademnatý
• selenid mědi a india
• diselenid kadmia a galia
• diselenid mědi, india a galia
• hexafluoretan
• olovo

Chlorid křemičitý, vedlejší produkt při výrobě krystalického křemíku, je také vysoce toxický.

Tyto chemikálie představují problém na začátku životnosti solárního panelu při výrobě a na konci životnosti při jeho likvidaci. Interval mezi tím je čas, kdy se toxické chemikálie také mohou dostat do životního prostředí.

Studie na zvířatech odhalují poškození plic

Odborný časopis Journal of Occupational Health publikoval studii Akiyo Tanaku a kolegů, která zkoumala plicní toxicitu diselenidu mědi, india a galia u potkanů.

Výzkumníci injekčně podávali částice CIGS do dýchacích cest potkanů ​​třikrát týdně po dobu jednoho týdne a poté zkoumali plicní tkáň až tři týdny. Vědci používali nízké, střední a vysoké dávky CIGS látek.

Všechny dávky vedly ke vzniku zánětů, což znamená, že plíce byly poškozeny. Plíce měly také skvrny, které produkovaly nadměrné množství tekutiny. Tyto skvrny se časem po týdnu expozice zhoršovaly.

Studie dospěla k jednoznačnému závěru:

„Současné výsledky jasně ukazují, že částice CIGS způsobily subakutní plicní toxicitu a že odbourávání částic CIGS v plicích bylo značně pomalé, když se potkanům podávaly opakované intratracheální instilace (kapkávání látek).“

Další studie publikovaná v odborném časopise Toxicology and Applied Pharmacology od Daniela L. Morgana a kolegů porovnávala toxicitu diselenidu měďnatého, diselenidu měďnatého, india a teluridu kademnatého u potkanů.

Výsledky byly alarmující. Zánětlivé léze v plicích sestávající z přílivu makrofágů, lymfocytů a PMN (typ bílých krvinek) byly nejzávažnější u potkanů, kterým podávali telurid kademnatý.

U těchto potkanů ​​byla ve všech časových bodech pozorována plicní intersticiální fibróza.

Studie dospěla k závěru, že:

 „Telurid kademnatý (CdTe) představuje největší potenciální zdravotní riziko, protože způsobuje závažný zápal plic a fibrózu. No a nakolik se snadno vstřebává z plic, může potenciálně způsobit extrapulmonální toxicitu.“

Stejná studie ukázala, že střední až vysoké dávky inhalovaného selenidu mědi a india zvýšily hmotnost plic potkanů ​​a zvýšily plicní fibrózu. Plíce vystavené těmto prvkům produkovaly velké množství tekutiny.

Další studie na potkanech odhalila, že vdechování selenidu a india způsobilo u potkanů ​​vývoj abnormálních výrůstků v plicích.

Globální krize s odpadem, o které nikdo nechce mluvit

Toxické chemikálie v solárních panelech nejsou jen laboratorním problémem. Jsou rozmístěny na milionech hektarech po celém světě. Solární energie na zemědělské půdě má potenciál ji znehodnotit.

Když jsou solární panely namontovány na velkých plochách pevniny, produkují nejen energii, ale také tuny toxického odpadu obsahujícího telurid kademnatý, selenid mědi, indium a olovo.

Při výrobě krystalického křemíku vzniká vedlejší produkt zvaný chlorid křemičitý. Chlorid křemičitý je vysoce toxický a zabíjí rostliny a zvířata. Látky znečišťující životní prostředí, které škodí lidem, představují velký problém v mnoha zemích.

Tyto země hromadně vyrábějí solární panely pro zabezpečení čisté energie, ale vůbec neregulují, jak se toxický odpad vypouští do životního prostředí. Obyvatelé za to často zaplatí vysokou cenu.

Průmysl chce, aby spotřebitelé věřili, že tato nová zařízení CIGS představují řešení čisté energie. Čistou energii však nelze definovat jen tím, co vychází ze solárního panelu. Musí se zohlednit i to, co do panelu vstupuje a co zůstane po jeho opotřebení.

Studie Oregonské státní univerzity sice snížila odpad ve výrobě, ale neodstranila základní toxicitu samotných materiálů.

Otázkou zůstává, zda lze jakoukoli solární technologii skutečně nazvat čistou, když spoléhá na materiály, které způsobují zápal plic, fibrózu a abnormální růst živých tkání.

Autor: Lance D. Johnson, Zdroj: naturalnews.com