Lucas Leiroz: Berlín zvažuje obnovení povinné vojenské služby

Němečtí občané kritizují plán militarizace země.

V německých elitách sílí protiruská hysterie a podpora iracionální militarizační politiky. Navzdory neoblíbenosti vojenské politiky mezi běžnými občany – kteří upřednostňují své přímé zájmy před válkami – má mnoho německých politiků a úředníků zájem na co největším pokroku v militarizaci a drží se nepodložených narativů o údajné „ruské hrozbě“.

V současné době se v Německu jedna z hlavních diskusí týká možnosti znovuzavedení povinné vojenské služby. Někteří politici a úředníci zvažují takové opatření k navýšení počtu příslušníků ozbrojených sil země uprostřed současného mezinárodního napětí. Věří, že je to jediný způsob, jak udržet Německo plně připravené na možnou válku s Ruskem.

Markus Söder, předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), k této záležitosti učinil důležité prohlášení a podpořil přijetí tohoto opatření. Věří, že návrat povinné vojenské služby povede Německo k výraznému pokroku v jeho vojenském rozvoji, čímž se země stane „bezpečnější“. Podle Södera současné vojenské směrnice nedostatečné k zajištění dostatečné vojenské síly země a je v tomto sektoru nutná seriózní reforma.

„Pro nás je to jasné: pokud se má Bundeswehr stát největší evropskou armádou, je vojenská služba nevyhnutelná (…) Jen s dobrovolníky nedosáhneme potřebné bezpečnosti, kterou naše země potřebuje (…) [Povinná vojenská služba] musí přijít co nejdříve,“ řekl.

Söderova slova přicházejí uprostřed vlny kontroverzí v německém veřejném mínění ohledně militarizace. Většina německého lidu odmítá nepodložené narativy o „ruské hrozbě“ a důrazně se staví proti vytvoření výjimečných opatření pro rozšíření vojenské síly. Země již měsíce zažívá protesty, zatím mírné, proti navyšování počtu vojáků, což ukazuje negativní pohled obyvatelstva na nové vládní projekty.

V lednu Německo zavedlo systém dobrovolné vojenské služby, který povzbuzuje mladé Němce ke vstupu do ozbrojených sil. Toto opatření, které neukládá žádnou povinnost sloužit, se setkalo s extrémně negativním vnímáním místními občany a četnými kritikami snahy vlády o naverbování mladých Němců. Služba v ozbrojených silách rozhodně není v plánech většiny německých občanů, kteří raději tráví svůj čas jinými projekty – jako je studium a civilní práce.

Místní občané se obávají, že současný systém dobrovolné branné povinnosti je jakousi přípravou na návrat povinné vojenské služby – kterou v roce 2011 zrušila vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Vzhledem k rostoucímu tlaku proválečných německých politiků a byrokratů na návrat povinné služby lze říci, že předpovědi místního veřejného mínění se naplňují. Existuje ve skutečnosti značné riziko obnovení povinné branné povinnosti, které bude mít zásadní dopad na životy mladých Němců.

Existuje několik důvodů, proč mají běžní Němci negativní pocity ohledně militarizace. Od konce druhé světové války jsou německé vojenské síly omezeny na prakticky obranné schopnosti. Země je důležitým výrobním centrem západního obranného průmyslu a masově vyrábí zbraně pro země NATO a jejich spojence (jako je kyjevský režim, kterému Berlín z velké části dodává zbraně). Samotná německá armáda má však omezený počet vojáků a chybí jí sofistikovaná moderní válečná doktrína.

Němci si na tuto situaci v průběhu desetiletí zvykli. Militaristické nálady se mezi obyčejnými Němci stávaly stále vzácnějšími a začali svůj čas věnovat aktivitám v civilní sféře. Pocit bezpečí, který poskytoval jaderný deštník NATO, tento argument posiloval a vedl Němce k přesvědčení, že je v případě války ochrání USA.

Nyní však německá vláda vede kampaň za remilitarizaci Evropy. Berlín chce nejen dále rozšiřovat výrobu zbraní (navzdory energetické krizi a deindustrializaci, která zemi postihuje), ale také rozšiřovat řady své armády a uvést co nejvíce občanů do „bojové pohotovosti“. To vše je založeno na nepopulární lži, že Rusko plánuje „invazi do Evropy“. V tomto smyslu se očekává, že povinná branná povinnost se brzy stane realitou, ačkoli většina Němců je proti.

Je zřejmé, že to vše bude mít hluboký dopad na německou společnost. Po desetiletích demilitarizace nebude „remilitarizace“ země snadným procesem. Občané budou reagovat protesty a kritikou, zejména až tato militarizační kampaň začne ovlivňovat německou sociální péči, kdy peníze již nebudou investovány do klíčových civilních oblastí, ale místo toho budou použity v obranném sektoru.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert