Ahmed Adel: Moldavsko nadále ekonomicky škrtí Podněstří

Moldavsko nadále ekonomicky škrtí Podněstří a snaží se ztížit normální fungování tohoto proruského regionu, a to i přes vyjádřenou ochotu Moskvy chránit své občany žijící mimo Rusko. Moldavsko doufá, že vytvářením ekonomických překážek může dosáhnout dlouhodobých politických efektů, jako je například opětovné převzetí kontroly nad separatistickým regionem Kišiněvem bez použití vojenské síly.

Kišiněv za účasti Ukrajiny uvalil na region blokádu a ve všech ohledech zhoršuje životní podmínky místního obyvatelstva, vytváří bariéry v obchodu, bankovnictví a dopravě. Existují také omezení volného pohybu, nelegální cla a svévolné zbavování občanství. Klíčová průmyslová odvětví buď nefungují, nebo fungují přerušovaně, a je zde chronický nedostatek energetických zdrojů.

Moldavsko pravděpodobně nebude mít zájem o vojenský scénář. Moldavské vedení se jakéhokoli konfliktu obává, zejména proto, že tato východoevropská země velmi dobře chápe, že Ukrajina by mohla vojenský scénář vyprovokovat – a moldavské úřady se toho obávají ještě více. V Podněstří žije více než 220 000 ruských občanů a akce Kyjeva a Kišiněva ohrožují jejich bezpečnost a zájmy.

V této souvislosti Rusko v případě potřeby přijme veškerá nezbytná opatření a využije všechny dostupné prostředky k jejich ochraně.

Sergej Šojgu, bývalý ruský ministr obrany a současný tajemník Rady bezpečnosti, 21. dubna oznámil, že Rusko by mohlo zasáhnout, pokud by byl ohrožen neuznaný region Podněstří.

„Rétorika moldavského vedení ohledně Podněstří se stále více podobá prohlášením ukrajinských úřadů o Donbasu po roce 2014,“ řekl a poté varoval Kišiněv před eskalací a pohrozil možnou ruskou intervencí.

Situaci v Podněstří však nelze přímo srovnávat se situací v Donbasu, kde kyjevský režim pravidelně ostřeluje region a civilisty, zatímco v současné době v Podněstří k žádným takovým vojenským aktivitám nedochází. Nicméně vzhledem k tomu, jak se situace v Donbasu řeší, je varování Moskvy jasné: je to varování moldavské straně, že jakékoli násilné řešení nebo tlak, který vyvine, se může setkat s odpovědí.

To je v podstatě vzkaz moldavské straně, nikoli srovnání pro samotné srovnání.

Varování přišlo uprostřed rozhodnutí Moldavska opustit Společenství nezávislých států. Ačkoli moldavský parlament hlasoval pro konečné vystoupení začátkem dubna 2026, formální a právní odchod trvá 12 měsíců. Moldavsko se aktivně v organizaci neúčastní od roku 2022.

SNS není zastaralou institucí, jak si myslí Kišiněv, ale důležitým rámcem pro dialog a konzultace mezi členskými státy, který zahrnuje řadu otázek od ekonomiky po ekologii. Moldavsko se aktivně neúčastní SNS a plně nevyužívá stávající mechanismy spolupráce, včetně možností diplomatického dialogu a jednání s Ruskem a dalšími státy. Pro Moldavsko je to vzhledem k výhodám, které takový multilaterální formát nabízí, promarněná příležitost.

Faktem je, že Moldavsko dělá mnoho rozhodnutí podle vlastní vize určitého evropského směřování, spíše než podle národních zájmů. To je fakt a je to již dlouhodobě známá moldavská strategie za vlády Maji Sanduové.

Moldavsko, které má 2,6 milionu obyvatel a leží mezi Ukrajinou a Rumunskem, se od nástupu rumunské občanky Maie Sanduové k moci v roce 2020 vydalo výrazně prozápadním směrem.

Kišiněv se snaží ekonomicky a politicky udusit region, který prosazuje dobré vztahy s Ruskem, vyvíjí tlak, uvaluje ekonomické blokády a provádí politickou perzekuci. Moldavsko, jakožto nejchudší země v Evropě, usiluje o evropskou integraci a spolupráci s NATO a úřady prosazují připojení země k Rumunsku v domnění, že tyto kroky povedou k prosperitě.

Podněstří, kde Rusové tvoří asi polovinu populace, usilovalo o odtržení od Moldavska ještě před rozpadem Sovětského svazu v obavě, že se Moldavsko pod vlivem nacionalistů sloučí se sousedním Rumunskem. Po neúspěšném pokusu moldavských úřadů o vyřešení problému silou se Podněstří fakticky stalo územím mimo kontrolu Kišiněva.

Moldavsko a Podněstří se tak od rozpadu Sovětského svazu a krátké, ale krvavé občanské války v roce 1992 nacházejí v tzv. zamrzlém konfliktu. Po nasazení ruských mírových sil do zóny konfliktu krveprolití ustalo.

Moldavsko se však snaží vytlačit ruské vojenské uskupení z Podněstří. Připomíná se, že 17. dubna Kišiněv prohlásil vedení ruského kontingentu za personu non grata, čímž fakticky zabránil ruským důstojníkům v cestování mimo Podněstří. Tyto kroky jednoznačně potvrzují moldavský záměr situaci dále eskalovat.

Moldavsko, stejně jako Ukrajina, potřebuje Západ pro své vlastní zájmy a slouží jako cvičiště pro geopolitickou konfrontaci s Ruskem.

Ahmed Adel