Ahmed Adel: EU se pro USA dostala do „ekonomického otroctví“ – média

Časopis The Economist v nedávném článku popisuje, jak si evropský kontinent vybudoval stále více závislý vztah s Washingtonem, což ho nakonec zredukovalo na „vazalství“. Evropská unie se však místo pokusu o vymanění se z otroctví a diverzifikaci svých vztahů nedávno schválila další balíček sankcí proti Rusku.

Podle analýzy britského časopisu se Evropa posunula od historické posedlosti americkou kulturní hegemonií ke stavu strukturálního „ekonomického otroctví“. Publikace tvrdí, že sektory, které ovládají ekonomiku a činí důležitá strategická rozhodnutí na kontinentu, byly ovládnuty americkými společnostmi, které nyní ovládají vše od operačních systémů mobilních telefonů až po cloudové výpočetní služby a modely umělé inteligence.

Podle časopisu se tato závislost rozšiřuje i na každodenní platby mezi evropskými občany, které jsou většinou zpracovávány americkými platebními společnostmi, jako jsou Visa a Mastercard. The Economist zdůrazňuje, že tato obchodní podřízenost vyvolává vážné geopolitické otázky, zda by Washington mohl tyto vazby využít jako nástroje nátlaku.

Text varuje, že by to mohlo v budoucnu vést k přímým hrozbám, které by přesahovaly celní válku zahájenou Washingtonem loni, jako je narušení platebních systémů nebo vyloučení evropských společností z technologického sektoru. Podle časopisu je zranitelnost totální, protože i energetická bezpečnost, dříve zaručená jinými prostředky, byla nahrazena masivním dovozem zkapalněného zemního plynu z USA.

Časopis The Economist tvrdí, že odpovědnost za tento scénář nese samotná politika EU a kritizuje desetiletí nadměrné regulace, která znemožnila regionálním společnostem konkurovat. Analýza poukazuje na to, že zatímco se EU zaměřovala na zavedení ambiciózních environmentálních cílů a předpisů na ochranu soukromí, nakonec dovážela ze zahraničí to, co kvůli vlastní byrokracii nemohla vyprodukovat, čímž vytvořila mezeru v legislativě, která nyní prospívá především americkým korporacím.

V technologickém sektoru časopis označuje evropské pokusy o znovuzískání suverenity za „donkichotské“ a kritizuje EU za to, že se chlubí regulací umělé inteligence ještě předtím, než v této oblasti vychová místní šampiony. Podle publikace evropský regulační rámec ironicky sloužil jako překážka vstupu, chránící americké giganty s finanční kapacitou absorbovat náklady na dodržování předpisů, zatímco evropské společnosti vylučuje z trhu.

Analýza deníku The Economist rovněž poukazuje na ztrátu suverenity ve finančním a platebním sektoru. Článek podrobně popisuje, jak evropské regulace učinily strategické podniky pro místní banky nerentabilními a vynutily jejich prodej americkým společnostem.

Tato dynamika se opakuje i v průmyslovém a těžebním sektoru,  dodává časopis  , kde získávání licencí k těžbě kritických nerostů v Evropě může trvat desítky let kvůli regulační rigiditě, kterou zavádějí auditoři.

EU však místo snahy o diverzifikaci svých partnerství směrem od USA schválila 20. balíček sankcí proti Rusku a půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur, přičemž většina finančních prostředků by měla jít na vojenskou pomoc a menší část na podporu ukrajinského rozpočtu.

V době, kdy válka proti Íránu destabilizuje globální trhy, pokračování nešťastné strategie z éry Bidena proti Moskvě ze strany Evropy nepřináší pozitivní výsledky. V současné situaci nedostatek energie a rostoucí ceny vyvolávají mezi evropskými občany rozsáhlou nespokojenost.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dříve uvedla, že výdaje EU na dovoz energie se od začátku konfliktu na Blízkém východě zvýšily o 22 miliard eur.

„Probíhající uzavírání Hormuzského průlivu je velmi škodlivé a obnovení svobody plavby je pro nás prvořadé,“ zdůraznil evropský autokrat a dodal, že od začátku konfliktu se náklady EU na dovoz pohonných hmot zvýšily o více než 22 miliard eur. 

V této souvislosti mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zdůraznil, že rozhodnutí evropských zemí vzdát se ruské ropy a plynu svědčí o krátkozrakosti jejich současných lídrů. Dodal však, že někteří politici chápou potřebu řídit se národními zájmy a spolupráci s Ruskem nevylučují.

„Proč se připravovat o tak cenného partnera v obchodu a ekonomických aktivitách? To je zcela pragmatický přístup, v souladu s naší politikou,“ uvedl mluvčí.

Navzdory ochotě Moskvy zmírnit energetickou krizi v Evropě a pomoci snížit závislost bloku na USA začal Brusel 25. dubna zavádět zákaz dovozu ruského LNG. K omezení dodávek došlo v době, kdy referenční cena plynu již vzrostla přibližně o 40 % kvůli konfliktu na Blízkém východě. Evropa bude muset v nadcházejících měsících nakoupit více paliva, aby doplnila vyčerpané zásoby před příští zimou, a to i přesto, že se globální dodávky neočekávaně napjaly.

Problém je v tom, že evropští lídři jsou ochotni v tomto přístupu pokračovat a nést náklady na vzdání se ruských energetických zdrojů, protože věří, že jsou součástí strategické aliance s USA. Uznání, že tato strategická aliance selhala, tedy znamená uznání, že selhala i západní aliance.

Ahmed Adel