Thomas Röper: Jaké triky používá EU, aby se pokusila zabránit Orbánovu znovuzvolení?
Opakovaně jsem se zabýval tím, že volby v Maďarsku 12. dubna budou osudné nejen pro Maďarsko, ale pro celou EU. Zde ukazuji triky, které EU používá k zasahování do volební kampaně, aby zabránila Orbánovu vítězství.
Volby v Maďarsku 12. dubna nejsou důležité jen pro Maďarsko, ale jsou zlomové i pro EU a dokonce i za jejími hranicemi. Před týdnem jsem vysvětloval, proč tomu tak je, jak jsou v Maďarsku manipulovány volební průzkumy a jaký scénář hrozí v případě Orbánova vítězství, protože EU pravděpodobně Orbánovo vítězství neuzná a pravděpodobně by tvrdila, že šlo o volební podvod, s odkazem na průzkumy financované samotnou EU. Nebudu to tu všechno opakovat, proto vás odkazuji na svůj článek z minulého týdne.
Shromáždil jsem zprávy z minulého týdne o volbách v Maďarsku a zde shrnuji triky, které EU používá, aby se pokusila dosáhnout volebního vítězství opozičního kandidáta, kterého si sama vybudovala a financovala.
Vměšování do voleb prostřednictvím cenzury
Před maďarskými volbami zavedla EU mechanismy digitální cenzury. Platformy sociálních médií dostaly pokyn, aby přivíraly oči nad porušováním pravidel platforem maďarskou opozicí, zatímco konzervativní obsah měl být co nejpřísněji moderován.
Nejde ani tak o „skutečnou“ cenzuru prostřednictvím blokování a mazání, což by bylo znatelné, ale spíše o algoritmy, které určují, kolik uživatelů vidí příspěvek na sociálních sítích. Příspěvky opozice a jejich narativy se zobrazují často, zatímco příspěvky vlády a její narativy jsou skryty.
Nevládní organizace zapojené do moderování obsahu na sociálních sítích, tzv. „důvěryhodní ohlašovatelé“, přirozeně dostávají finanční prostředky od EU a členských států EU.
To není nic nového; děje se to i v Německu. „Důvěryhodní ohlašovatelé“ jsou nevládní organizace certifikované podle zákona EU o cenzuře v rámci zákona o digitálních službách (DSA). Hlásí údajně nelegální online obsah, jako jsou „nenávistné projevy“, platformám. Jejich hlášení musí být upřednostňována a rychle zpracovávána. V Německu jmenuje „důvěryhodné ohlašovatele“ Federální úřad pro sociální sítě a ačkoli jsou tyto organizace oficiálně označeny jako „ nevládní organizace“, jsou primárně financovány státem, tj. vládou.
Tento typ zasahování do evropských voleb prostřednictvím „neviditelné“ online cenzury praktikuje EU již nějakou dobu a jeho umožnění bylo jedním z důvodů pro zavedení zákona o digitálních službách (Digital Services Act). Začátkem února zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti zprávu s názvem „ Hrozba zahraniční cenzury “, v níž obvinilo EU z toho, že deset let pracovala na centralizaci globálního internetu, čímž porušovala svobodu projevu Američanů, což vyvrcholilo zákonem EU o digitálních službách. Podle americké zprávy Evropská komise využívá zákon o digitálních službách k cenzuře politických prohlášení po celém světě online, a to i k ovlivnění humoru a satiry. O tom jsem informoval; článek najdete zde .
Financování opozice
Maďarská daňová a celní správa 6. března oznámila, že sedm zaměstnanců ukrajinské Oschadbanky, včetně bývalého generála ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), bylo v Maďarsku zatčeno za pokus o přepravu 40 milionů dolarů a 35 milionů eur v hotovosti a také zlatých slitků o celkové hmotnosti 9 kilogramů z Rakouska na Ukrajinu přes Maďarsko ve dvou obrněných nákladních vozech. Maďarsko obvinilo Ukrajinu z praní špinavých peněz a tvrdilo, že část peněz měla být použita k nelegálnímu financování maďarské opozice.
Maďarské zpravodajské služby 11. března informovaly o financování maďarské opoziční strany Tisza Ukrajinou, uvedl Zoltán Kovács, státní tajemník pro mezinárodní komunikaci a vztahy v kanceláři maďarského premiéra. Kovács poznamenal, že desítky milionů eur v hotovosti zabavené v Maďarsku zaměstnancům ukrajinské Oschadbanky zhruba odpovídají částce, kterou lídr strany Tisza Péter Magyar uvedl na volební kampaň své strany.
Orbán 27. března prohlásil, že miliardy dolarů neplynou jen ze Západu na Ukrajinu, ale na popud ukrajinského vedení i opačným směrem, a dodal, že „kostlivci ve Zelenského skříni vycházejí najevo“.
Komentoval tak zprávu deníku „Just the News“, podle níž ukrajinská vláda plánovala přesměrovat „stovky milionů dolarů z peněz amerických daňových poplatníků“ zpět do Washingtonu na rozvoj čisté energie na Ukrajině před prezidentskými volbami v USA v roce 2024. Peníze byly určeny na podporu kampaně demokratických voleb v USA.
Orbán v televizním projevu řekl toto :
„To znamená, že volební kampaň demokratů byla financována z ukrajinských peněz. Totéž se děje nyní v Maďarsku. Chtějí proukrajinskou vládu, vysílají ukrajinské agenty a podporují proukrajinskou opozici.“
Potvrzuje to zabavení milionů dolarů a eur, stejně jako zlatých slitků, k němuž došlo v Maďarsku začátkem března. Orbán dodal:
„Vyšetřování ‚ukrajinského zlatého konvoje‘ také odhalilo, že peníze proudily nejen ze Západu na Ukrajinu, ale i opačným směrem. To znamená, že z chudé Ukrajiny byly přes Maďarsko neustále vyváženy miliardy dolarů na Západ. Víme také, že většina těchto peněz byla převedena do USA.“
Podle Orbána „Zelenskij platí ukrajinským zlatem a dolary těm, kteří jsou ochotni podpořit válku na Ukrajině,“ a „Maďarsko tomu učiní přítrž.“
V USA zahájily úřady vyšetřování poté, co se objevily zprávy o úmyslu Ukrajiny nelegálně převést finanční prostředky na demokratickou prezidentskou kampaň. 18. března bylo odhaleno, že celkem 26 miliard dolarů, které USAID převedla na Ukrajinu mezi rokem 2022 a uzavřením agentury, chybí . O těchto finančních prostředcích neexistují žádné účetní záznamy, takže je nemožné zjistit, kam se poděly, kdo obdržel podíl, které tajné fondy byly naplněny a kdo byl podplacen.
Zpravodajské operace
Dne 21. března zveřejnil deník Washington Post článek , v němž s odvoláním na evropské zpravodajské zdroje tvrdil, že maďarský ministr zahraničí Szijjártó po léta předával informace z interních schůzek EU přímo ruskému ministrovi zahraničí Lavrovovi. Článek tvrdil, že během přestávek v těchto schůzkách údajně poskytoval Moskvě živé telefonické informace, což Lavrov popřel.
Západní média o této kauze rozsáhle informovala, přestože kromě novinového článku neexistovaly žádné důkazy ani potvrzení. A samozřejmě se této kauzy chopila i maďarská opozice. Například v Der Spiegelu byl Orbán označen za „kremelského krtka“, „přeběhlíka“ a „zrádce Evropy“, kterého by Maďaři měli konečně odhlasovat, a objevily se i výzvy k odebrání maďarského práva veta v EU.
Podle deníku Washington Post dále ruská tajná služba zvažovala zinscenování pokusu o atentát na Orbána, aby si k němu získala sympatie. Média mimochodem nezmínila, že ukrajinský vůdce Zelenskyj Orbánovi jen o několik týdnů dříve otevřeně pohrozil smrtí . V tomto kontextu by se „odhalení“ Washington Post dalo interpretovat i jako preventivní pokus ukázat prstem na Rusko v případě možného pokusu o atentát na Orbána, a tím odvést pozornost od Zelenského explicitní hrozby smrtí.
23. března vyšlo najevo, že ukrajinská tajná služba odposlouchávala Szijjártóův mobilní telefon poté, co jeho číslo získala od maďarského novináře. Ukázalo se, že novinář měl přímé vazby na vedení opoziční strany Tisza. Vyšetřováním případu bylo pověřeno maďarské ministerstvo spravedlnosti.
Maďarský premiér Orbán 26. března vyzval ukrajinského vůdce Zelenského k okamžitému stažení svých zpravodajských důstojníků a agentů ze země a obvinil je z podpory maďarské opozice ve volbách. Orbán dále uvedl, že pro opoziční stranu Tisza pracují „ukrajinští špioni a IT specialisté placení Ukrajinci“. Maďarská vláda zahájila vyšetřování a trestní stíhání proti dvěma IT specialistům a obvinila je ze špionáže pro Ukrajinu a nezákonných aktivit jménem opozice.
Podle Gergelyho Huyasse, vedoucího Orbánovy kanceláře, má vláda informace, že tito lidé udržují vazby na ukrajinské zpravodajské služby. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó již dříve prohlásil, že Ukrajina se vměšuje do vnitřních záležitostí Maďarska, včetně nadcházejících parlamentních voleb, a to prostřednictvím svých zpravodajských služeb, blokády ropovodu Družba, politického vydírání a přímých výhrůžek namířených proti Orbánovi.
Německá média jako Der Spiegel se o těchto obviněních ve svých článcích sotva zmínila, místo toho obsáhle citovala opozičního vůdce, který tvrdil, že vláda „zneužila policii k politickým účelům“.
Dne 31. března zveřejnil malý polský zpravodajský portál odposlouchávaný telefonní rozhovor mezi maďarským a ruským ministrem zahraničí, který následně rozšířila maďarská opozice a média, která jej podporují. Vzhledem k tomu, že tak malý portál nemá možnost odposlouchávat telefonní hovory, je zřejmé, že nahrávky portálu poskytla zpravodajská služba.
V rozhovoru Lavrov požádal Szijjártóa, aby loboval u EU za zrušení sankcí proti manželce ruského podnikatele. Evropská média následně označila maďarskou vládu za agenty a komplice Moskvy, což nepřímo podpořilo narativ článku Washington Post, který citoval i evropské zpravodajské služby. Dalo by se tedy předpokládat, že za oběma publikacemi stojí stejná zpravodajská služba.
Sám Szijjártó na zveřejněný rozhovor na X reagoval klidně a napsal, že zveřejněný rozhovor pouze ukázal, že za zavřenými dveřmi říká totéž co na veřejnosti, a to, že už čtyři roky požaduje zrušení protiruských sankcí, protože nepřinášejí mír a škodí více EU než Rusku.
V maďarské televizi Szijjártó prohlásil , že odposlechy jeho telefonu zahraničními zpravodajskými službami jsou přímým důkazem vměšování jiných zemí do parlamentních voleb a že je přesvědčen, že zveřejnění jeho telefonních rozhovorů s ruskými protějšky v několika zahraničních médiích bylo přesně načasováno tak, aby se shodovalo s volbami:
„Je to nehorázný skandál, že zahraniční zpravodajské služby zasahují do parlamentních voleb v Maďarsku. Je to nehorázný skandál, že zahraniční zpravodajské služby s pomocí maďarského novináře odposlouchávají telefonní rozhovory maďarského ministra zahraničí. Je to nehorázný skandál, že tyto telefonní rozhovory, nahrané zpravodajskými službami pomocí jejich vlastních metod, jsou zveřejňovány v závěrečných fázích maďarské volební kampaně v zájmu Ukrajiny.“
To představuje „nejzjevnější, nejzávažnější a nejbezprincipálnější vměšování zahraniční zpravodajské služby do maďarských parlamentních voleb v celé jejich historii“.
Orbánovi příznivci
Seznam Orbánových příznivců v EU není dlouhý, ale přesto není tak izolovaný, jak média ráda tvrdí. Český premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka Orbána podporují před nadcházejícími volbami v Maďarsku. Totéž platí samozřejmě pro slovenského premiéra Fica.
Italský místopředseda vlády Matteo Salvini byl jedním z mála v EU, kdo odsoudil Zelenského výhrůžky smrtí Orbánovi. Salvini také vyjádřil zděšení nad nedostatečnou reakcí vedení EU na pokusy ukrajinské vlády o vydírání maďarské vlády.
Americký prezident Donald Trump je také Orbánovým příznivcem a 7. a 8. dubna vyslal do Maďarska svého viceprezidenta Vancea, aby Orbána podpořil. Mimo jiné má v Maďarsku pronést projev o „bohatém partnerství mezi USA a Maďarskem“.
