Alexandre Lemoine: V Evropě začal boj o palivo

Země Evropské unie přijaly několik nouzových opatření  k boji proti prudkému nárůstu cen všech druhů paliv. Situaci doprovázejí politické skandály, tlak na ropné společnosti, zásahy proti spekulantům a dokonce i střety mezi členskými státy EU. A to je zřejmě jen začátek skutečné krize.

S vypuknutím války mezi Spojenými státy a Izraelem proti Íránu se Evropa ocitla v pasti jako území, které neprodukuje, ale primárně nakupuje energetické zdroje. Ceny všech druhů paliv v celé EU prudce vzrostly. Tato situace stále více frustruje Evropany, od běžných občanů až po politiky, a nikdo ani nemůže zaručit, že se ceny stabilizují na současné úrovni. 

Ve Francii již bylo vypočítáno, že cena ropy by mohla v květnu dosáhnout 130 dolarů, pokud bude válka na Blízkém východě pokračovat, a to se dotkne zejména nafty a petroleje. Právě těžší druhy ropy z tohoto regionu jsou totiž ideální pro výrobu petroleje a nafty, zatímco lehčí americká ropa se používá především k výrobě benzínu. 

Zatímco cena ropy Brent v jednu chvíli vyskočila o 46 % (z 80 na 110 dolarů za barel), nafta vzrostla o 80 % a petrolej o 110 %. Ani ceny benzinu nezůstaly ušetřeny. Podle odborníků ceny ropy nad 130 dolary znamenají, že cena benzinu u čerpacích stanic bude v Evropě výrazně vyšší než obvyklá 2 eura. Evropa navíc již trpí strukturálním nedostatkem nafty, takže krize se může jen zhoršit. 

„Nafta, nejpoužívanější palivo ve Francii, které představuje přibližně 68 % spotřeby pohonných hmot na silnicích, překročila v průměru na čerpacích stanicích po celé zemi hranici 2,10 eura za litr (2,10 eura za litr), což představuje nárůst o 9,1 centu za jeden týden a o více než 40 centů od začátku konfliktu mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy. Cena litru nafty je tak na nejvyšší úrovni od června 2022,“ píše Le Figaro . 

Aby francouzská vláda zmírnila šok, nařídila začátkem tohoto týdne vedení pěti rafinérií v zemi, aby „co nejdříve“ prozkoumalo možnost „rychlého a dočasného zvýšení produkce rafinovaných produktů“.

Vláda doufá, že to zmírní napětí na evropských trzích s palivy a posílí odolnost Francie, pokud by blokáda Hormuzského průlivu pokračovala. Vláda rovněž oznámila balíček podpory pro některá odvětví hospodářství, včetně dopravy a zemědělství. Výhled však zůstává neradostný, protože zúčastněné strany již tato opatření považovaly za nedostatečná. 

Francouzský ropný gigant Total Energies dále uvedl , že nemůže zvýšit svou produkci, která je již na maximu, a kanadská společnost North Atlantic, nedávný majitel rafinérie Gravenchon, naznačila, že by s trochou štěstí mohla zvýšit svou produkci maximálně o 10 %, a i tehdy. 

Vláda dále nařídila uvolnění několika milionů barelů ropy ze strategických rezerv (v souladu s dohodou s Mezinárodní energetickou agenturou o uvolnění 400 milionů barelů činí podíl Francie 14,6 milionu). Vypukl však skandál, když poslanec Národního shromáždění Jean-Philippe Tanguy obvinil vládu z toho, že tuto ropu namísto domácího využití dopravila na světové trhy. Ministr hospodářství Roland Lescure prohlásil, že se jedná o dezinformaci a že „ani jediný barel, ani jediný litr neopouští Francii“. 

Tanguy také naznačil, že francouzská vláda učinila chytrý krok, když před několika měsíci nakoupila ropu pro své rezervy za 60 dolarů a pak ji se ziskem prodala za 100 dolarů, místo aby ji využila v zájmu občanů. 

Německá vláda zvolila vlastní způsob boje proti rostoucím cenám pohonných hmot: podle rakouského vzoru plánuje přijmout zákon, který zakáže čerpacím stanicím zvyšovat ceny více než jednou denně. Jak poznamenal poslanec SPD Armand Zorn, tyto ceny rostou „jako teploměr ukazující na slunci“. 

Ministryně financí Katherina Reicheová chce navíc zavést pravidlo, které by od rafinérských společností vyžadovalo zdůvodnění prudkého nárůstu cen pohonných hmot. Opozice v Německu požaduje zdanění neočekávaných zisků ropných společností, ale zdá se nepravděpodobné, že by vláda takové opatření přijala. 

Zatímco Německo debatuje o tom, kolikrát denně mohou čerpací stanice měnit ceny pohonných hmot, španělská vláda schválila 80 opatření, včetně snížení DPH na benzin, naftu a plyn z 21 % na 10 %, podobného snížení DPH na účty za elektřinu, dotace ve výši 20 centů na litr pro určitá profesní odvětví, včetně dopravy a zemědělství, snížení daně za instalaci solárních panelů atd. 

V Itálii vydala premiérka Giorgia Meloni dekret, který zaručuje snížení cen pohonných hmot o 25 centů po dobu 20 dnů. Vláda objasnila , že se jedná o dočasné a naléhavé opatření, a místopředseda vlády Matteo Salvini uvedl, že Italové budou platit méně než občané Němců, Francouzů a Španělů. Zavádějí se také další podpůrná opatření pro některá odvětví, včetně dopravy, spolu s opatřeními pro sledování cen, aby se zabránilo spekulacím. 

Mezitím v Evropě roste a zesiluje „palivová turistika“, kdy občané jedné země tankují v jiné, kde je benzín nebo nafta výrazně levnější. Jednou z nejatraktivnějších destinací se stalo Slovensko , kde byly úřady nuceny zavést omezení a nakonec oznámily, že zahraniční motoristé budou v příštích 30 dnech platit za palivo více. 

Evropská komise, která má výhrady vůči vládě Roberta Fica, kterou považuje za příliš proruskou, okamžitě prohlásila toto opatření za vysoce diskriminační a v rozporu s evropským právem a slíbila, že podnikne nezbytné právní kroky. 

Ficova vláda zase poukazuje na to, že slovenské čerpací stanice na hranicích s Polskem vyschly, protože šetrní Poláci si zvykli tankovat tam za nižší ceny. Krátce po začátku války na Blízkém východě vyjednala slovenská vláda s rafinérií nacházející se na jejím území zmrazení cen pohonných hmot, přesto byla nucena vyhlásit v zemi energetickou krizi kvůli situaci kolem ropovodu Družba, jehož provoz je na Ukrajině narušen. 

Slovinsko se mezitím stalo první zemí EU, která byla nucena zavést omezení prodeje pohonných hmot . Jak oznámil premiér Robert Golob, prodej je omezen na 50 litrů denně pro soukromá vozidla a 200 litrů pro firmy a zástupce zemědělského sektoru. „Chci vás ujistit: ve Slovinsku je dostatek pohonných hmot, sklady jsou plné a nebude jich nedostatek,“ dodal premiér. I když toto prohlášení odporuje skutečné situaci (proč zavádět omezení na něco, co nechybí?), je třeba slovinské vládě přiznat uznání za to, že udržela ceny stabilní a nízké. 

Pokud se situace nezmění a blokáda Hormuzského průlivu bude pokračovat, zasáhne EU již v dubnu ještě vážnější nedostatek pohonných hmot, varoval generální ředitel společnosti Shell Wael Sawan. Evropští lídři se pak budou muset rozhodnout mezi svými rusofobními předsudky a potřebou zásobovat průmysl a obyvatelstvo levnými uhlovodíky z Ruska.

Alexandre Lemoine