29. 4. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Thomas Röper: Mají USA stále zdroje na operaci proti Kubě?

Trump prohlásil, že si zaslouží čest „dobýt Kubu“. Ale po chybném odhadu v Íránu, mají USA na to ještě sílu?

Americký prezident Trump prohlásil, že bude mít tu čest „dobýt Kubu“. Řekl to včera v Oválné pracovně poté, co podepsal výkonný příkaz k zintenzivnění boje proti podvodům v různých vládních programech pomoci potřebným. Řekl:

„Opravdu věřím, že budu mít tu čest dobýt Kubu. To by byla dobrá věc. Velká čest.“

Na otázku, zda tím skutečně myslí „převzetí Kuby“, odpověděl:

„Ano, v nějaké formě. Myslím tím, že není důležité, jestli to vypustím, nebo požiju, můžu si s tím dělat, co chci, pokud chcete znát pravdu.“

Odmítl uvést, zda USA usilují o scénář pro Kubu, který by se více podobal situaci ve Venezuele, nebo spíše situaci v Íránu. Odpověděl, že to nedokáže říct, ale uvedl, že kubánská vláda s USA jedná.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel 13. března skutečně oznámil, že Havana a Washington vedly rozhovory „s cílem najít řešení bilaterálních rozdílů prostřednictvím dialogu“. Cílem dialogu je podle něj identifikovat problémy a najít řešení, „prokázat ochotu obou stran přijmout konkrétní opatření ve prospěch lidu obou zemí“ a „identifikovat oblasti spolupráce v boji proti hrozbám a zajištění bezpečnosti a míru“. Kuba vyjádřila svou připravenost vést tento proces na základě rovnosti a respektu k politickým systémům obou zemí, jakož i k suverenitě a sebeurčení vlády v Havaně, dodal Díaz-Canel.

Je však dobře známo, že USA nepovažují ostatní země za rovnocenné a nemají žádný respekt k jiným politickým systémům, ale spíše se snaží vnutit svůj systém celému světu. Jak ukazují události ve Venezuele a Íránu, Trump se – na rozdíl od svých volebních slibů – v tomto ohledu nijak neliší od předchozích amerických administrativ.

To vyvolává otázku, zda se na jednání USA s Kubou vztahuje stejný princip jako na jednání s Íránem. Trumpova administrativa jak loni v létě, tak i nyní využila jednání s Íránem k tomu, aby Írán ukolébala falešným pocitem bezpečí, než zahájila překvapivé útoky. Plánuje Trump něco podobného s Kubou?

Jelikož je tato otázka legitimní a všechny americké administrativy od prezidenta Eisenhowera bojovaly s kubánskou vládou, vyhovovalo by Trumpovu egu chlubit se, že je to muž, který konečně po téměř 70 letech vyřešil „kubánskou otázku“ v zájmu USA.

Otázkou však zůstává, zda k tomu USA stále mají sílu. Kubánská vláda je pevně u moci, i když chudoba je jistě hlavním zdrojem nespokojenosti. Je pochybné, zda Trump, stejně jako ve Venezuele, najde v kubánském vedení lidi ochotné s ním spolupracovat a dostat Kubu, stejně jako před ní Venezuela, pod faktickou vládu USA. Na tuto otázku v tuto chvíli pravděpodobně nikdo nezná odpověď.

Alternativou by byl vojenský útok podobný tomu proti Íránu. Do roku 1990 byly kubánské ozbrojené síly považovány za nejlepší v Latinské Americe, ale to bylo před 35 lety. Podle dostupných informací je vybavení kubánských ozbrojených sil zastaralé. Tvoří ho téměř výhradně zbraňové systémy vyrobené v Sovětském svazu během studené války. Kubánskou protivzdušnou obranu lze také jen stěží označit za moderní.

To by naznačovalo, že Kuba by pro USA byla snadným soupeřem, zejména proto, že kubánské ozbrojené síly mají pouze asi 50 000 vojáků a 40 000 záložníků. Kuba má však 1,1 milionu paramilitárních jednotek, které by v případě amerického útoku pravděpodobně působily jako partyzáni, což by mohlo americkým jednotkám způsobit značné ztráty, jak ukázaly války v Afghánistánu a Vietnamu.

To by sotva byla vojenská procházka růžovou zahradou a je také otázkou, zda by americká armáda, která si v současné době v Íránu dostává krvavý nos, byla motivována k válce proti Kubě.

Samozřejmě, že zde pouze spekuluji, ale vzhledem k tomu, co USA v současné době zažívají v Íránu, považuji vojenský útok na Kubu v současné době za nepravděpodobný.

To však nevylučuje možnost, že by Trump mohl zopakovat venezuelský scénář na Kubě, zejména proto, že ministr zahraničí Rubio, sám Kubánec v exilu, zjevně usilovně prosazuje změnu režimu v zemi. A zejména v případě neúspěchu v Íránu by Trump mohl být v pokušení jít před podzimními volbami naplno a pokusit se prezentovat úspěšnou válku jako konečný výsledek.

Thomas Röper

 

Sdílet: