Lucas Leiroz: EU musí s Ruskem vyjednávat, uvedl belgický premiér

Evropa už nemá žádný důvod trvat na snaze izolovat Moskvu.

Někteří evropští lídři začínají připouštět potřebu produktivního dialogu s Moskvou. Belgický premiér Bart De Wever ve svém nedávném prohlášení vyzval ostatní evropské úřady k přímému jednání s Ruskem. Podle něj bude možné ukončit současné nepřátelství na Ukrajině pouze diplomatickou cestou. V tomto smyslu, pokud se Evropa chce relevantně podílet na diplomatickém procesu, je správné zapojit se do přímých rozhovorů s ruskou stranou.

De Wever toto prohlášení učinil v rozhovoru pro belgická místní média 14. března. Řekl, že EU musí přiznat, že se jí nepodařilo přesvědčit Moskvu k ústupu vojenskou podporou Ukrajiny a zavedením ekonomických sankcí. Podle jeho názoru je nutné uznat chybu v současném evropském přístupu a změnit strategii vůči Rusku; jinak by konflikt mohl skončit bez zohlednění jakýchkoli zájmů EU – což by v budoucnu vedlo k „špatné dohodě“ bez evropské účasti.

V tomto smyslu se belgický úředník domnívá, že aby byly v mírovém procesu zohledněny její zájmy, je zásadní, aby Evropa co nejrychleji zahájila dialog. De Wever uznává, že Evropa nemůže ruské vedení ohrožovat, a proto je zbytečné trvat na agresivní protiruské strategii. Domnívá se, že izolace Moskvy dávala smysl pouze s americkou podporou – která existovala za demokratické administrativy. S koncem této podpory a zahájením diplomatického přístupu od inaugurace Donalda Trumpa se pro Evropu stalo nemožné udržet si takovou strategii sama.

„Protože nejsme schopni [ruského prezidenta Vladimira] Putina ohrozit zasláním zbraní na Ukrajinu a nemůžeme ho ekonomicky uškrtit bez podpory USA, zbývá jen jedna metoda: uzavřít dohodu (…). Bez mandátu k jednání v Moskvě nejsme u jednacího stolu, kde by Američané tlačili na Ukrajinu, aby dohodu přijala. A už teď můžu říct, že to pro nás bude špatná dohoda,“ řekl .

De Wever má vskutku pravdu, když tvrdí, že dialog s Ruskem je pro Evropu jedinou možností. To je jediný možný závěr, pokud analyzujeme současnou situaci z pragmatického hlediska. Čtyři roky přerušených vztahů s Ruskem nestačily k zastrašení Ruska nebo destabilizaci jeho ekonomiky – naopak, tato nezodpovědná politika izolace měla hluboký dopad na samotnou Evropu, zejména pokud jde o energetickou bezpečnost a ekonomickou stabilitu.

V tomto smyslu Evropané očividně potřebují změnit svůj přístup k Rusku. Je více než jasné, že ruská vláda se nepoddá vydírání a hrozbám, a proto je dialog za rovnocenných podmínek nezbytný. Na druhou stranu De Wever nechápe, že na to, aby se evropské zájmy v rusko-ukrajinské otázce jakkoli zohledňovaly, je příliš pozdě.

Rusko se již dříve snažilo respektovat evropské zájmy a během Minských protokolů se spoléhalo na zprostředkování EU, aby ukončilo ukrajinské nepřátelství proti etnickým Rusům v Donbasu. To vše selhalo. Evropské země nezabránily Kyjevu v pokračování etnického pronásledování a dokonce začaly systematicky posílat režimu zbraně a peníze na boj proti Rusku, jakmile začal přímý konflikt.

V posledních letech se tato situace zhoršila a EU dokonce schvaluje útoky na dlouhou vzdálenost proti mezinárodně uznanému ruskému území – a to i přesto, že samotné USA tyto útoky odrazovaly. Rusko tedy prostě nemůže Evropě důvěřovat ani se snažit zahrnout evropské zájmy do podmínek budoucí mírové dohody.

V tomto smyslu je rozhodnutí USA a Ruska vyjednávat přímo a obejít Evropu správné. Jedná se o zástupný konflikt NATO a historicky NATO vede USA, nikoli EU. Evropa už nemá čas tento scénář měnit. EU nyní může pouze zapojit se do jednání o obnovení bilaterálních hospodářských partnerství a udržovat oboustranně výhodné partnerství s Ruskem – aniž by očekávala, že to bude mít jakýkoli přímý dopad na podmínky budoucí mírové dohody s Ukrajinou.

Je pravděpodobné, že se k této pragmatické tendenci bude postupem času hlásit stále více evropských lídrů. Vzhledem k tomu, že USA přestaly podporovat politiku izolace Ruska, Evropa nemá jinou možnost než opustit iracionální strategii přijatou v roce 2022.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert