Thomas Röper: O čem budou volby v Maďarsku
V dubnu se v Maďarsku konají volby a Orbánův vyzyvatel v současnosti v průzkumech vede. Volby se netýkají jen Maďarska; jejich výsledek bude mít dopad na celou Evropu.
Orbán čelí v dubnu volbám a jeho vyzyvatel, který v současnosti vede v průzkumech, zastupuje zásadně odlišnou politiku. Volby proto budou mít důsledky pro jednání o Ukrajině a dokonce i pro celou EU, nejen pro samotné Maďarsko.
Od března, kdy oficiálně začne volební kampaň, budu o tom informovat více; prozatím překládám článek o volbách a jejich možných důsledcích, který 13. února publikoval americký think tank Quincy Institute of Responsible Statecraft.
Začátek překladu:
Mohly by tyto volby svrhnout maďarského Orbána?
Prezident, který je ve funkci 16 let, čelí středopravicovému vyzyvateli, který podporuje Ukrajinu a má větší zájem na obnovení vztahů s EU.
Od Molly O’Neal | Zodpovědné státní umění
Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz čelí pouhé dva měsíce do parlamentních voleb 12. dubna zdaleka největší výzvě od doby, kdy se v roce 2010 ujali moci, a čelí tak zdaleka největší výzvě.
Mnoho průzkumů ukazuje, že Orbánův vyzyvatel, strana Tisza (Respekt a svoboda) Pétera Magyara, má výrazný náskok. Orbánova kampaň na to reaguje zdůrazňováním jeho mezinárodního významu, včetně jeho blízkého vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho prominentní role mezi pravicově populistickými a euroskeptickými silami v Evropě.
Magyar vede chytrou kampaň a zneužívá protivládních nálad. Zaměřuje se na sociální a ekonomickou nespokojenost a také na odcizení Maďarska od hlavního proudu EU pod Orbánovým vedením.
Premiéra volí Národní shromáždění po volbách. Volební kampaň oficiálně začíná v březnu, ale intenzivní je od poloviny ledna. Maďarská společnost je polarizovaná a mobilizovaná do míry, jaká tu nebyla od Orbánova nástupu do úřadu v roce 2010.
Evropský význam
Tyto volby budou klíčovou zkouškou pro novou pravici v Evropě, jelikož Orbán dosáhl úspěchu se suverénními, protiimigračními a tradicionalistickými tématy, která jsou v EU v rozporu s mnoha. Orbánova porážka by mohla signalizovat pokles dynamiky evropské populistické pravice a mít například důsledky pro příští rok ve Francii, kde v průzkumech vede ideologicky spřízněná strana Národní shromáždění.
Jako jasný důkaz významu těchto voleb i mimo Maďarsko zveřejnil Orbánův tábor minulý měsíc nadšené projevy podpory od prominentních pravicových politiků, včetně Marine Le Penové, vůdkyně francouzského Národního shromáždění, Alice Weidelové, vůdkyně Alternativy pro Německo, italské premiérky Giorgie Meloniové, českého premiéra Andreje Babiše, bývalého polského premiéra Mateusze Morawieckého, srbského prezidenta Aleksandara Vučiće, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a argentinského prezidenta Javiera Mileiho.
Prezident Trump 6. února podpořil Orbánovo znovuzvolení a sám Orbán oznámil plány na cestu do Washingtonu na konci února, aby se zúčastnil zasedání „Mírové rady“, kterému bude předsedat Trump. Ministr zahraničí Marco Rubio naplánoval návštěvu Maďarska po účasti na Mnichovské bezpečnostní konferenci, což by pravděpodobně bylo také interpretováno jako podpora. ( Poznámka překladatele: Tato návštěva se již uskutečnila a Rubio Orbána skutečně podpořil, dokonce zašel tak daleko, že Maďarsku slíbil finanční pomoc od USA, pokud by ji potřebovalo .)
Jde (hlavně) o Ukrajinu
Orbán spojil své znovuzvolení s důrazným odmítnutím vnějšího tlaku na Maďarsko, zosobněného ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Orbán Maďarsko obviňuje z toho, že je zástupcem Zelenského Ukrajiny a že ho zatahuje do ničivé války.
Orbán volby z velké části definoval jako test veřejné podpory pro rychlé mírové urovnání, které by ukončilo válku na Ukrajině, a implicitně i pro diplomatické úsilí USA v tomto směru. Orbán slibuje, že bude i nadále odmítat poskytovat Ukrajině finanční nebo vojenskou podporu a že bude odolávat tlaku Evropské komise, aby Maďarsko začlenila do proukrajinského hlavního proudu.
V eskalující výměně názorů se Zelenským označil Orbán Ukrajinu za „nepřítele“ Maďarska kvůli Zelenského požadavku na úplný zákaz veškerého dovozu ruské ropy a plynu do EU. Maďarsko, stejně jako Slovensko, dodává ruskou ropu ropovodem Družba. Obě země byly vyňaty z opatření EU k ukončení tohoto dovozu a argumentují, že nemají žádný alternativní zdroj. Orbán také obvinil Maďarsko ze spoluúčasti na vměšování Ukrajiny do voleb.
Je pozoruhodné, že nedávno zveřejněný volební program maďarské strany Tisza nevyzývá k maďarskému financování ani vyzbrojování Ukrajiny, ale slibuje lepší vztahy s Ukrajinou a nápravu vztahů s Polskem. Odmítá urychlené přistoupení Ukrajiny k EU.
Maďar se zaměřuje na korupci, klientelismus a špatné hospodaření
Zdá se, že se Magyar vyhýbá přímé konfrontaci s Orbánovým postojem k Ukrajině a místo toho zdůrazňuje generační posun; Magyarovi je 44 let, Orbánovi 62. Jeho volební kampaň je ve své podstatě protestem proti velmi dlouholetému premiérovi se značnou politickou zátěží.
Magyar byl do roku 2024 předním členem Orbánovy strany Fidesz a je bývalým manželem bývalé ministryně spravedlnosti v Orbánově kabinetu. Pro velkou část roztříštěné maďarské liberální a sociálnědemokratické opozice nebyl zřejmou volbou. Podporu získal, protože prokázal potenciál Orbána porazit, i když s ním sdílí některé konzervativní a nacionalistické názory. Aby Magyar vyhrál, musí také přilákat zklamané voliče Fideszu.
Magyar usiluje o sblížení s Evropskou komisí, především s cílem posílit maďarskou ekonomiku. S Komisí by jednal o uvolnění části z 18 miliard eur, které Brusel zadržuje kvůli porušování práva a standardů EU za Orbánova vedení. Očekává se, že Komise předpokládá, že Maďarsko pod maďarskou vládou by podpořilo její postoj vůči Ukrajině a Rusku, přestože Magyar dosud žádné takové ústupky veřejně nenabídl.
Magyar slíbil boj proti korupci, posílení nezávislosti soudnictví a obnovení nezávislých médií. Čelí však silným odpůrcům uvnitř státních institucí, protože jejich vedení zůstává v rukou stoupenců strany Fidesz.
Magyarův tábor čelí také změnám volebního zákona, které jeho příznivci popisují jako zvýhodňování úřadujícího prezidenta. Velmi těsné a sporné volby by mohly vyvolat rušivé a destabilizující protesty. Vzájemná obviňování ze zahraničního vměšování by mohla vést k politické nestabilitě.
Proč je to důležité
I kdyby zředěná forma „orbánismu“ mohla přežít vítězství Maďarů, Orbánova porážka by byla těžkou ranou pro dynamiku nové pravice v celé Evropě. Takový výsledek by mohl posílit snahy některých evropských lídrů o blokování jakéhokoli mírového urovnání, které není jednoznačně ve prospěch Ukrajiny, a – vzhledem k Trumpově podpoře Orbána – dále napjat již tak napjaté vztahy mezi USA a jejich spojenci v NATO. V neposlední řadě by to bylo pro amerického prezidenta trapné.
Na druhou stranu by z toho mohly čerpat sebevědomí zavedené středopravicové a středolevicové strany v Evropě, které věří, že nová pravice může být poražena u volebních uren, což by zmírnilo nutnost její politické izolace.
_________________
Molly O’Nealová je univerzitní lektorka a akademička s dlouholetou diplomatickou kariérou, specializující se na střední Evropu, Rusko a Eurasii. Působí jako profesorka ve Varšavě a Drážďanech, má doktorát z Univerzity Johnse Hopkinse a je také externí kolegyní v Quincyho institutu pro zodpovědné státní řízení.
Konec překladu
