Bulharský prezident rezignoval: Připojí se Bulharsko brzy k zemím Visegrádské čtyřky?

Bulharský prezident Rumen Radev podal v úterý rezignaci. Má v úmyslu založit novou stranu a pokud bude na jaře zvolen, pravděpodobně se jeho země mnohem více připojí k politice Orbána, Fica a Babiše. Jak zareaguje Brusel?

Bulharsko zažívá menší politické zemětřesení. Prezident Rumen Radev, tváří v tvář vlekoucí se politické krizi v zemi, včera oznámil svou rezignaci a prohlásil, že má v úmyslu převzít politické záležitosti země prostřednictvím své vlastní strany.

V pondělí večer v televizním projevu k národu Radev potvrdil své rozhodnutí rezignovat před koncem svého funkčního období. Prohlásil, že Bulharsko po letech nestability, korupčních skandálů a veřejného rozčarování potřebuje hlubokou politickou obnovu. „Dnes se k vám jako prezident Bulharska obracím naposledy,“ řekl a dodal, že je připraven „zahájit boj za budoucnost Bulharska po vašem boku – po boku všech důstojných, inspirovaných a nezdolných“.

Dvaašedesátiletý politik oznámil svou rezignaci po prosincovém pádu středopravicové vlády. Vláda čelila masovým protestům proti korupci, kontroverznímu návrhu rozpočtu a zavedení eura. Demonstrace – největší od 90. let – se rychle vyvinuly v širší požadavky na odchod dlouholetých politických osobností. Radev si nyní klade za cíl zemi oživit.

„Naše demokracie nemůže přežít, pokud ji necháme v rukou zkorumpovaných osobností, zákulisních dealerů a extremistů,“ řekl Radev, který musel během devíti let svého působení v čele státu jmenovat celkem sedm prozatímních vlád. Obvinil z toho systém, který nazval „modelem správy věcí veřejných, který je napůl jako u montážní linky“, jež „navenek nese charakteristiky demokracie, ale funguje prostřednictvím mechanismů oligarchie“.

Pokud by Radev založil novou stranu, mohla by získat 20 až 35 procent hlasů a spojit se s rostoucí skupinou národně konzervativních vlád ve střední a východní Evropě. Jeho strana by se pravděpodobně více sblížila s postoji vlád Maďarska, Slovenska a České republiky, což by také zvýšilo tlak na Brusel.

Sám Radev je považován za euroskeptika. Například vyzval k referendu o přijetí eura, které parlament zamítl. Radev to označil za „konečný rozchod mezi Bulhary a politickou třídou“. I v zahraniční politice – zejména pokud jde o podporu Ukrajiny – se víceméně shoduje s Orbánem, Ficem a Babišem.

V domácím prostředí zastává Radev společensky konzervativní postoje: Podporoval legislativu omezující „propagaci LGBT komunity“ ve školách a odmítl Istanbulskou úmluvu o boji proti násilí páchanému na ženách – text, který propaguje genderovou ideologii.