Mojmír Babáček: USA hodily rukavici Rusku a Číně

Po americkém útoku na Venezuelu a únosu jejího prezidenta rozhodl venezuelský ústavní soud, že funkci prezidenta Madura má převzít vicerprezidentka Delcy Rodriguezová.

Donald Trump pohrozil v telefonickém rozhovoru pro časopis The Atlantic Delcy Rodriguezové, že „může zaplatit velmi vysokou cenu, mnohem vyšší, než jakou zaplatil Maduro“, jestli „neudělá to, co je nutné“ a bude drze odporovat ozbrojené intervenci USA ve Venezuele, které vedla k zadržení Madura. Dodal také, že USA nutně potřebují Gronsko ke své obraně. V těchto jeho výrocích byla skrytá hrozba zabitím venezuelské viceprezidentce a hrozba americké okupace Grónska. O den později Donald Trump prohlásil, že v krátkodobé perspektivě potřebuje, aby Rodriguezová umožnila USA plný přístup k venezuelské ropě. „Potřebujeme úplný přístup. Potřebujeme přístup k ropě a dalším zdrojům jejich země, které nám umožní znovu vybudovat jejich zemi,“ řekl Trump.   Chtěl se tedy zmocnit venezuelského ropného bohatství. Viktor Orbán ve svém vyjádření k americkému útoku na Venezuelu upozornil, že s venezuelskými zásobami ropy budou USA kontrolovat  40 až 50%  světových zásob ropy a budou tak schopny ovlivňovat podstatným způsobem její ceny stejně jako ceny zemního plynu na světových trzích. Tímto způsobem Donald Trump dovršoval svou ekonomickou nadvládu nad světem.

Hned druhý den po útoku na Venezuelu Donald Trump řekl:  „Myslím si, že Kuba bude tématem našich dalších diskusí, protože Kuba je v současné době zemí, která se nachází v krizi, velmi těžké krizi, a my chceme pomoci jejímu lidu.“ Trump také napadl vlády Kolumbie a Mexika za to, že zkritizovaly jeho útok na Venezuelu. Kolumbijskému  prezidentovi Gustavo Petrovi vzkázal během tiskové konference, že má „kokainové továrny“ a , že si má „dávat pozor na svůj zadek“ (a varoval ho tedy, že může dopadnout stejně jako Maduro). Mexické prezidentce Klaudii Sheinbaumové zase v rozhovoru pro Fox News vzkázal, že ve své zemi umožňuje činnost drogovým kartelům a dodal, že  „s Mexikem je třeba něco udělat“.  USA tak vyhrožovaly vojenským zásahem dalším třem zemím a dokonce i Dánsku, které je členským státem EU a NATO a dávaly tak najevo, že hodlají pokračovat v úsilí o ovládnutí světa. Nebylo na místě brát Trumpovy hrozby na lehkou váhu, protože si byl nepochybně vědom toho, že americký trh je výrazně menší, než ten čínský a že USA potřebují větší území a větší počet obyvatelstva, aby Číně mohly v budoucnosti konkurovat.

V roce 1939, po Mnichovské dohodě, napsal americký spisovatel Henry Miller, že teď už bude Hitler jenom odřezávat jeden úd po druhém z nemocného těla Evropy a Donald Trump se vydával na podobnou cestu na americkém kontinentu i v Evropě.

Výroky Trumpa o Kubě dávaly Rusku jasně najevo, že USA mají v úmyslu odstoupit od dohody z roku 1962, ve které Rusko slíbilo zrušit stavbu své vojenské základny na Kubě výměnou za to, že USA na Kubu nezaútočí. Byla to, stejně jako útok na s Ruskem spřátelenou Venezuelu, jasná výzva Rusku, aby začalo USA ustupovat v mezinárodní politice za to, že mu USA umožní získat alespoň část Ukrajiny.

Tato americká nabídka způsobila, že Rusko začalo odstupovat od svého spojenectví s Čínou. Si Ťin-pching poslal Vladimíru Putinovi přání do Nového roku a v poselství vyjádřil naději na dosažení dalších úspěchů a připomněl mu mocný signál, který v uplynulém roce vyslali společně světu. Tím myslel spojenectví Ruska, Číny a Indie, které bylo vyjádřeno na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Si Ťin-pching si tedy byl vědom toho, že momentálně získává Trump Putina na svoji stranu proti Číně. Otázka ale byla, co chce on Putinovi nabídnout, aby Putin dosáhl ve válce s Ukrajinou svých cílů. Tedy, aby nevstoupila do NATO a aby se součásti Ukrajiny, které se v roce 2013 nehlásily ke vstupu do EU, ale do ruské Celní unie, staly součástí Ruska.

Od venezuelských břehů vyplulo v pondělí 20 tankerů, naložených ropou, jejichž cílem bývala Čína. Zastavit tyto dodávky bylo nepochybně jedním z Trumpových cílů při útoku na Venezuelu, která byla stejně jako Kuba spřáteleným státem Ruska a Číny. Konfrontace mezi USA a Ruskem a Čínou tak nabývá na intenzitě a zároveň roste nebezpečí, že do války na Ukrajině vstoupí Čína výraznějším způsobem než doposud a tato válka nakonec přeroste v otevřenou válku mezi Východem a Západem, která může snadno skončit i jaderným konfliktem.

Mojmír Babáček