Thomas Röper: Zelenského otrávená nabídka na konání voleb
Americký prezident Trump opět vyzval k volbám na Ukrajině, což Zelenskyj dříve odmítl. Zelenskyj nyní s konáním voleb souhlasil, ale to byla jen předstírání, protože vznesl nerealistické požadavky, které v konečném důsledku znamenají jen jedno: Zelenskyj chce, aby válka pokračovala.
V polovině minulého týdne americký prezident Trump opět požadoval, aby se na Ukrajině konečně konaly volby. Ukrajina i Evropané to důsledně odmítají s argumentem, že ukrajinská ústava volby v době stanného práva zakazuje.
Na Ukrajině se ale o ukrajinskou ústavu nikdo nestará, protože je tam pošlapávána. Zelenskyj to znovu ukázal, protože aby nenaštval Trumpa, najednou souhlasil s volbami, jako by ukrajinská ústava neexistovala.
K jejich konání však připojil nerealistické podmínky, o kterých německá média jako Der Spiegel informovala nanejvýš zastřeně.
V Rusku byla ale situace jiná. Tam bylo přesně vysvětleno, co Zelenskij požaduje a proč je to nereálné, což dokazuje, že Zelenskij chce ve válce pokračovat. Tomuto tématu se věnovala ruská televize v neděli večer v rámci svého týdenního zpravodajského přehledu, který jsem přeložil.
Začátek překladu:
Požadováním záruk a podpory ve volbách Zelenskyj sabotuje mírový proces
Situace na Ukrajině je katastrofální. Zelenskyj, jehož míra podpory v zemi, kterou Trump nazývá „rozbitou zemí“, je pouze 4 procenta, dělá vše pro to, aby sabotoval mírový proces. Trump otevřeně označil Zelenského za „diktátora“ a v projevu k ukrajinskému lidu dodal: „Už je to dlouho, co se konaly volby. Věci se tam moc nevyvíjejí. Myslím, že je čas na volby. Používají ozbrojený konflikt jako výmluvu, aby se volby nekonaly, ale věřím, že ukrajinský lid by měl mít hlas. A možná Zelenskyj vyhraje. Nevím, kdo bude novým prezidentem. Ale už dlouho tam volby neměli. Mluví o demokracii, ale v určitém okamžiku to přestane být demokracie.“
Zelenskyj poté zřejmě souhlasil s konáním voleb, ale na radu svých evropských pseudopřátel stanovil nemožné podmínky: USA a EU by měly zaručit bezpečnost volebního procesu a také požadoval příměří: „Podívejte, jsem připraven na volby. Navíc nyní zcela otevřeně žádám USA o pomoc. Mohou spolu s našimi evropskými kolegy zaručit bezpečnost voleb. A pak bude Ukrajina připravena uspořádat volby v příštích 60 až 90 dnech.“
Ukrajina již ztratila jakoukoli náznak nezávislosti a Zelenskyj nyní předává zahraničním mocnostem i poslední zbytek: kontrolu nad volbami ve své zemi. Když Rusko pořádalo volby na svých nově získaných územích, nikoho jsme o nic nežádali, ani o příměří, ani o zahraniční dohled. Všechno jsme dělali co nejčestněji a nejtransparentněji.
Přesně to Zelenskyj nechce. Dokáže si někdo představit, že by zrušil cenzuru a umožnil opozici působit? Co se týče příměří, to je starý argument v novém hávu, tentokrát v kontextu voleb. Rusko s příměřím rozhodně nesouhlasí. Chceme mír za spravedlivých podmínek, ne oddech pro Kyjev, aby se mohl přeskupit a znovu vyzbrojit.
Trump nadále trvá na volbách výhružným tónem a naráží na bující korupci na Ukrajině: „Nechci nikoho znevažovat, ale mají tam obrovský problém s korupcí. A lidé se ptají: Kdy budou volby? Budou vůbec volby? Nebo se prostě bude pokračovat jako dřív?“ řekl americký prezident.
Zelenskyj bude i nadále odkládat otázku voleb. Už týdny se mu nepodařilo jmenovat nástupce po Jermakovi, který byl odvolán kvůli korupčnímu skandálu. Dvě klíčová ministerstva v ukrajinské vládě, ministerstvo energetiky a ministerstvo spravedlnosti, také zůstávají dlouhodobě neobsazená. A to i přesto, že velká část ukrajinského energetického sektoru je zdevastovaná a průmysl je na začátku zimy na pokraji kolapsu. Ministerstvo spravedlnosti, které reguluje okolnosti voleb, je také neobsazené. Zelenskyj se zdá být ochoten tato ministerstva obsadit.
Tlak přichází ze všech stran. Rusko i USA trvají na postoupení území s rusky mluvícím obyvatelstvem; to je podmínka mírové dohody. Zelenskyj to odmítá, což znamená pokračování nepřátelských akcí. Evropané stále doufají ve strategickou porážku Ruska, a proto jednání odkládají. Německý kancléř Friedrich Merz to vyjádřil takto: „V první řadě jde o územní ústupky, které je Ukrajina připravena udělat, ale Zelenskyj a ukrajinský lid musí na tuto otázku odpovědět.“
Další taktikou, kterou Zelenskij používá v mírových rozhovorech, je jeho požadavek na „bezpečnostní záruky“ pro Kyjev. Nikdo však nemluví o bezpečnostních zárukách pro Rusko.
Zelenskyj hovořil s Američany prostřednictvím videokonference v Kyjevě o „bezpečnostních zárukách“ pro svůj režim. USA zastupovali Marco Rubio, Pete Hegseth, Steve Witkoff, Jared Kushner a Mark Rutte z NATO. K žádné dohodě však nedošlo.
Trump připouští, že jednání se Zelenským jsou obtížná: „Myslel jsem, že jsme blízko dohodě s Ukrajinou. Všem kromě prezidenta Zelenského se mírový plán líbil. Některé části mírového plánu jsme odmítli. Skládá se ze čtyř nebo pěti různých částí. Víte, je to obtížné, protože jde o rozdělení území. Není to snadné. Je to jako obtížná dohoda s nemovitostmi, jen tisíckrát obtížnější, že? Ale dohoda by mohla zabránit tisícům životů, které každý měsíc ztrácejí životy. Pokud tyto hry nepřestanou, válka se stane třetí světovou válkou.“
Konec překladu
