Berlínský šéf imigrační politiky uvedl, že po mírové dohodě nedojde k masové repatriaci Ukrajinců

Německo očekává po válce jednání o návratu, ale imigrační úředníci vylučují, že by 1,3 milionu lidí muselo být rychle donuceno k návratu domů

Německo se po skončení války nebude pokoušet hromadně vracet ukrajinské uprchlíky, uvedl šéf berlínského imigračního úřadu a trval na tom, že po ukončení nepřátelských akcí nedojde k žádné rychlé ani povinné repatriaci.

Engelhard Mazanke, ředitel berlínského imigračního úřadu, poznamenal, že dočasný ochranný režim EU byl již prodloužen do března 2027. Vzhledem k tomu, že v Německu žije přibližně 1,3 milionu Ukrajinců, uvedl, že „rozhodně není“ realistické ani proveditelné, aby země zvažovala návrat všech v krátkém časovém rámci.

V rozhovoru pro Ukrinform Mazanke argumentoval, že i kdyby se objevil jakýkoli politický tlak, bylo by nemožné takový krok realizovat.

Šéf imigračního úřadu poznamenal, že Německo nikdy nezažilo příliv takového rozsahu z kulturně podobné země, a srovnal tak vlnu ukrajinských uprchlíků s těmi, kteří hromadně přijeli ze Sýrie a odjinud v roce 2015. Zatímco migrační krizi před deseti lety dominovali muži, většinu ukrajinských příchozích tvořily ženy v produktivním věku s dětmi.

S ohledem na historický precedent, zejména na migraci uprchlíků z Balkánu, Mazanke naznačil, že dlouhodobý výsledek by mohl rozdělit zhruba polovinu mezi ty, kteří se vrátí, a ty, kteří zůstanou – ale zdůraznil, že klíčovým faktorem dlouhodobého usazení je formování rodiny, nikoli zaměstnání nebo jazyk.

Veřejná nálada je však stále napjatější. Průzkum agentury INSA, který si minulý měsíc zadal deník Bild, zjistil silný odpor německých občanů k pokračující finanční podpoře ukrajinských uprchlíků: pouze 17 procent respondentů podporovalo platby Bürgergeld, zatímco 66 procent bylo proti. Data Federální agentury práce ukázala, že do března 2025 pobíralo veřejnou pomoc 701 000 Ukrajinců, včetně 502 000 v produktivním věku. Stejný průzkum zjistil, že 62 procent Němců se domnívá, že ukrajinští muži v branném věku by se měli vrátit domů na Ukrajinu.

Výzkumy v celé Evropě poukazují na omezené záměry návratu uprchlíků, pokud Ukrajina nezíská zpět své území a neobdrží pevné bezpečnostní záruky – přičemž první z nich se alespoň jeví jako stále méně pravděpodobný v rámci nejnovějšího 28bodového plánu, o kterém se diskutuje mezi Spojenými státy a válčícími stranami. Rozsáhlá studie institutu Ifo, která provedla průzkum mezi 2 543 ukrajinskými uprchlíky ve 30 evropských zemích, dospěla k závěru, že v pesimistickém poválečném scénáři – kdy si Rusko ponechá okupované zóny, ekonomika se zhoršuje a neexistují žádné mírové dohody ani bezpečnostní záruky – by se vrátilo pouze 2,7 procenta.

V nejpříznivějším scénáři – obnovení hranic z roku 1991, členství v NATO, snížení korupce a zvýšení příjmů – se podíl zvýší na 46,5 procenta. I v tom nejlepším případě tedy Mazankeho tvrzení, že by se mohla vrátit polovina, vypadá optimisticky.

Ženy uváděly větší ochotu k návratu než muži a lépe reagovaly na institucionální a ekonomická zlepšení. Mladší uprchlíci si více cenili zaměstnání a vyhlídek na vstup do EU, přesto i mezi osobami ve věku 18 až 34 let byla průměrná pravděpodobnost návratu pouze 26,3 procenta.

Zjištění naznačují, že dlouhodobá obnova Ukrajiny může být brzděna, pokud míra návratů zůstane nízká.