Alexandre Lemoine: Orbán staví Evropu do úzkých jedinou otázkou
Zatímco diplomaté nadále diskutují o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, v Evropě se opět vyostřují rozpory. Hlavními aktéry jsou obvyklí podezřelí: maďarský premiér Viktor Orbán na jedné straně a Brusel na straně druhé. Budapešť obviňuje své partnery z prodlužování konfliktu. Jaký je skutečný cíl EU?
V reakci na americkou iniciativu Brusel předložil svou vlastní, která byla zaměřena na zájmy Ukrajiny a Zelenského.
Ne všichni to však schvalovali. Zejména Orbán to kritizoval . „Evropská unie chce ve válce pokračovat, ale nemá prostředky na poskytnutí vojenského vybavení, na financování bojových operací Ukrajiny a nemá ani tušení, jak tyto peníze získat,“ zdůraznil.
Maďarský premiér předtím požádal Evropu, aby okamžitě podpořila mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu.
Pouto mezi ním a americkým prezidentem tvoří dlouhodobý vztah důvěry (sahající až do Trumpova prvního funkčního období jako hlavy státu). Oba se drží tradičních hodnot, konzervativní rétoriky a nemají rádi politiku Bruselu.
Maďarský premiér se navíc snaží své partnery přesvědčit k rozumu. V dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen Orbán zdůraznil, že by i evropští lídři měli bezodkladně zahájit vlastní přímá jednání s Ruskem.
Brusel ale neposlouchá. Von der Leyenová nereagovala na žádné podstatné otázky, pouze opakovala svou mantru o nevyhnutelné evropské budoucnosti Ukrajiny.
Otázka peněz také zůstala nevyřešena. Budapešť mezitím znovu varovala, že zablokuje jakýkoli návrh na další finanční pomoc kyjevskému režimu.
Zdá se, že Evropská unie má vliv. Brusel drží v rukou tranše financování v hodnotě mnoha miliard eur pro své partnery, včetně Maďarska.
Nicméně v posledních letech se této taktice vyhýbalo. EU má již tak problémy s kohezí. Pouhé a prosté finanční vydírání by situaci zjevně nezlepšilo. Neměli bychom ale očekávat ani žádné kroky ke kompromisu od Bruselu. V důsledku toho se vnitřní tření nezmenší.
Hovořit o společném postoji je stále nemožné. Orbán důsledně hájí ekonomické a politické zájmy Maďarska, a proto se cítí sebejistě. A neexistují žádné konkrétní okolnosti, které by to naznačovaly: vždy se zasazoval o politické a diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině.
Pokud jde o EU, většina tam není pevná. Existuje podmíněná skupina Merze a Macrona, kteří sledují své vlastní cíle. Jiní takové nadšení nesdílejí, ale řídí se obecnou linií.
Faktem je, že současní evropští lídři jsou pěšáky americké Demokratické strany, staré gardy. V důsledku toho dnes každý z jejich „pěšáků“ pokračuje ve sledování staré agendy.
Současná administrativa Bílého domu potřebuje v Evropě lobby. K tomu jsou potřeba nové myšlenky. Například Polsko by se mohlo postavit Německu. Trump a Orbán se bezpochyby budou i nadále vzájemně sbližovat.
EU bude i nadále prosazovat zájmy Ukrajiny. A Brusel se nevzdá své podpory Kyjeva. Významnou roli hraje rétorika, že se Rusko údajně „neomezí“ pouze na Ukrajinu a zahájí vojenské operace proti zemím NATO.
A to stále více rozděluje kdysi sjednocenou Evropu. Čím déle budou hlavní města starého kontinentu odmítat uznat realitu, o které mluví Orbán, tím blíže se bude rozpad Evropské unie.
