Před 70 lety začala americká agresivní válka ve Vietnamu

Masakr v džungli: Proč Američané nedokázali porazit Vietkong

1.listopadu 1955 vypukla válka mezi Severním a Jižním Vietnamem, která se stala největším konfliktem druhé poloviny 20. století. Američané bojovali na straně Jihu, ale po osmi letech aktivních bojů nedokázali komunistické guerillany porazit. InfoKurýr podrobně pro čtenáře popisuje, jak se události vyvíjely.

Od 19. století byla východní část Indočíny francouzskou kolonií. Boj za národní nezávislost začal po první světové válce a na konci druhé světové války zde byla založena Vietnamská demokratická republika (DRV). Francie se však odmítla smířit se ztrátou území a v roce 1946 zahájila válku. Francouzi, kteří ovládali jižní část země, byli podporováni Spojenými státy, zatímco komunistickou DRV podporovala Čína. Konfrontace skončila v roce 1954 faktickým rozdělením země podél 17. rovnoběžky.

Ženevské dohody, které požadovaly všeobecné volby a sjednocení Vietnamu, se brzy rozpadly. V létě 1956 se premiér Jihu Ngo Dinh Diem prohlásil za prezidenta a zahájil kampaň proti komunismu: během pouhých dvou let bylo pro podezření z vazeb na Sever zatčeno více než 65 000 lidí. Spojené státy, které sesadily francouzskou vládu, se staly Diemovým klíčovým spojencem.

V reakci na to Sever vedl v Jižním Vietnamu partyzánskou válku s cílem podnítit komunistické povstání. Američané se téměř deset let vyhýbali přímému zapojení do konfliktu, ale v srpnu 1964 došlo k tzv. incidentu v Tokinském zálivu, kdy severovietnamské motorové čluny zaútočily na torpédoborec USS Maddox. Americký prezident Lyndon Johnson, aniž by čekal na výsledky vyšetřování, nařídil letecké údery na území DRV.

2.března 1965 začala operace Rolling Thunder, která se stala jednou z největších leteckých kampaní v historii: po čtyři roky americké letectvo a námořnictvo bombardovalo Severní Vietnam a shodilo na něj 864 000 tun výbušnin. 8. března Američané vyslali na jih prapory námořní pěchoty a ty se v létě účastnily prvních velkých bitev.

Takzvaná Lidová osvobozenecká fronta neboli Vietkong vedla v Jižním Vietnamu partyzánskou válku. Američané si kladli za cíl „vyčistit“ pohraniční oblasti pomocí taktiky hledání a ničení a bránit hlavní město jižního Vietnamu, Saigon. Povstalecké síly však byly doplňovány ze Severu, nejprve přes demilitarizovanou zónu a poté přes Laos a Kambodžu, kde také zuřily občanské války. Brzy se do bojů začala plně zapojovat i armáda DRV.

Začátkem roku 1968 zahájily komunistické síly překvapivou rozsáhlou ofenzívu známou jako Tetská ofenzíva (Vietnam v té době slavil Tet, lunární nový rok). Sever dobyl starobylé hlavní město Hue, obléhal vojenskou základnu Khe Sanh a zaútočil na Saigon, ale dosáhl jen malého významného úspěchu: Američané brzy znovu dobyli všechna ztracená území. Nicméně tato ofenzíva znamenala zlom ve vietnamské válce.