Vůdce drúzské skupiny Al-Suwayda požaduje „nezávislost“ na Sýrii a připravuje tak půdu pro izraelskou invazi

Duchovní vůdce drúzské komunity v Sýrii Hikmat al-Hadžrí 27. října prohlásil, že sebeurčení obyvatel as-Suvajdy je „absolutní právo, které nelze odvolat“, a zdůraznil, že jeho vize je založena na „úplné nezávislosti“ guvernorátu.

Drúzské ozbrojené frakce podporovaly ofenzívu islamistických rebelů, která v prosinci loňského roku svrhla režim bývalého prezidenta Bašára Asada, později však odmítly vpustit do Suvajdy síly nové islamistické prozatímní vlády a zachovaly si nad guvernorátem určitou formu autonomie.

V červenci vypukla bitva v as-Suvajdě, kdy intervence vládních sil s cílem ukončit místní konflikt zahrnující beduíny rychle přerostla v totální, sektářsky motivovaný útok na Drúzy. Izrael, který slíbil, že po pádu Asadova režimu komunitu ochrání, nakonec zasáhl a bitva skončila příměřím zprostředkovaným Spojenými státy.

Bitva si vyžádala životy více než 3 000 lidí, z nichž zhruba třetina byli drúzští civilisté popravení vládními jednotkami a beduíny. Stovky dalších byly uneseny.

Vládní síly dodnes okupují přes 30 měst opuštěných drúzským obyvatelstvem v severní a západní části provincie as-Suvajda. Zbytek guvernorátu je v obležení.

„Počet unesených osob přesahuje 600, včetně žen, a vláda v Damašku brání jakýmkoli jednáním o těchto věcech,“ prozradil al-Hadžrí v rozhovoru pro Sky News Arabia.

Vůdce Drúzů poukázal na to, že „vláda v Damašku se dosud nezavázala ke stažení z postižených měst a trvá na zkreslování faktů“.

„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby uznalo ‚genocidu‘, které čelili obyvatelé Sweidy, a je nezbytné odhalit pravdu o tom, co se stalo,“ dodal.

Hned po bitvě se drúzské frakce sjednotily do jediné formace, Národní gardy, a údajně začaly dostávat podporu od Izraele.

V srpnu syrská vláda, USA a Jordánsko oznámily dohodu o řešení otázky as-Suvajdy. Tu však al-Hadžrí a další drúzští vůdci v guvernorátu rychle odmítli. Kromě několika výměn vězňů od té doby nedošlo k žádnému pokroku.

Začátkem tohoto měsíce zaslal al-Hadžrí dopis generálnímu tajemníkovi OSN, členům Rady bezpečnosti OSN, vysokému komisaři pro lidská práva, Lize arabských států a Amnesty International, v němž uvedl, že „Džabal al-Bášán“ [hebrejský název pro Džabal al-Arab] trpí „už měsíce rozsáhlým a drsným obléháním, které ohrožuje životy civilistů“.

Používání hebrejského jména pro al-Suwayda bylo mnoha pozorovateli vnímáno jako pokus legitimizovat jakoukoli budoucí izraelskou invazi do jižní Sýrie.

Izrael ve skutečnosti pojmenoval vojenskou operaci, kterou zahájil po pádu Asadova režimu, krycím názvem „Šíp z Bášanu“. Během operace izraelská armáda obsadila nárazníkovou zónu sousedící s Golanskými výšinami a zničila většinu vojenských kapacit země.

Všechny nedávné zprávy z hebrejských a arabských médií naznačují, že Izrael a Sýrie jsou blízko k podpisu bezpečnostní dohody. Přesto se al-Hadžri ve svém nedávném rozhovoru zdál být odhodlán odstoupit od Sýrie, což je krok, který by vláda nikdy nepřijala a ani samotní Drúzové by bez podpory Izraele nebyli schopni.

Al-Suvajda by mohla získat úplnou nezávislost na Sýrii pouze tehdy, pokud Izrael napadne celý jih země a zajistí si pozemní cestu do guvernorátu. Al-Hadžrí v to možná doufá, nebo spíše ví jistě, že Izrael tento krok podnikne a že k bezpečnostní dohodě nedojde.

Vládní síly nemají v jižní Sýrii žádnou reálnou přítomnost. Všechny těžké zbraně již byly na žádost Izraele přesunuty na sever.

Jakákoli invaze se pravděpodobně nesetká se skutečným odporem. K udržení kontroly nad regionem od al-Kunitry přes Dar’a až po as-Suvajdu však budou zapotřebí tisíce vojáků. Národní garda, která má údajně více než 5 000 drúzských bojovníků, by to mohla udělat. Izraelská armáda bude muset pouze poskytnout leteckou podporu a provést několik náletů tu a tam, jak to již dělá, alespoň v al-Kunitře.