Milorad Dodik odstoupil z funkce prezidenta Republiky srbské

Dodik, který byl odsouzen za neuposlechnutí příkazů mezinárodního mírového vyslance a pozastavení rozhodnutí ústavního soudu země, byl také blízkým přítelem Moskvy

Milorad Dodik, kterého bosenská volební komise v srpnu zbavila funkce, oficiálně rezignoval na funkci prezidenta Republiky srbské.

Úřední věstník Republiky srbské v pátek zveřejnil novelu zákona o vnitřních věcech, kterou nepodepsal Milorad Dodik, ale jeho zástupce Davor Pranjić. Podepisování zákonů spadá do pravomoci prezidenta Republiky srbské, takže se ukázalo, že tuto pravomoc převzal viceprezident.

Bosensko-hercegovská volební komise rozhodla o odvolání Dodika z funkce začátkem srpna. Rozhodnutí bylo učiněno poté, co bosenský odvolací soud ve druhém stupni potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který bosenskosrbského prezidenta odsoudil k jednomu roku vězení a šestiletému zákazu výkonu funkce. 

Vzhledem k tomu, že podle bosenského práva lze trest odnětí svobody nahradit pokutou, Dodik uloženou pokutu ve výši 36 500 konvertibilních marek (18 600 eur) zaplatil, ale prohlásil, že na svůj prezidentský úřad nerezignuje. Volební komise nicméně vyhlásila prezidentské volby na 23. listopadu v části Bosny a Hercegoviny, kde převažují srbské obyvatelstvo.

Server Remix News v té době informoval, že Dodik se vzpíral. „Nikam neodcházím, žádná kapitulace není,“ prohlásil a oznámil referendum, které mělo zjistit, zda bosenští Srbové souhlasí s rozhodnutím volební komise a zda by měli akceptovat ignorování ústavy Republiky srbské.

„Vůle lidu zvítězí, nikdo nemůže zlomit politickou vůli lidu. Budu naslouchat lidu, protože jsem od lidu dostal mandát,“ řekl tehdy.

Dodik dlouhodobě tvrdí, že Bosna a Hercegovina aktivně diskriminuje Srby, což ho vedlo k systematickému odstoupení od federálních institucí a právních rámců Bosny a Hercegoviny. Srbský vůdce také prosazuje připojení Srbska k Srbsku a otevřeně se přátelsky staví k Rusku, dlouholetému spojenci Srbů. Naposledy si vysloužil hněv EU poté, co navštívil Moskvu, kde jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v sídle Zinaidy Morozovové, „recepčním domě“ ruského ministerstva zahraničí.

Byl také obviněn z odmítnutí zohlednit rozhodnutí mezinárodního vysokého představitele Christiana Schmidta, německého politika, který v současné době tuto funkci zastává. Dodik podepsal zákon, kterým odmítl jeho instituci a pravomoci. Dodik byl nyní odsouzen za to, že se postavil proti příkazům mezinárodního mírového vyslance a pozastavil rozhodnutí ústavního soudu země.

Začátkem roku, když byl vynesen rozsudek první instance, se maďarský premiér Viktor Orbán vůdce zastal. 

„Politický hon na čarodějnice proti prezidentu Miloradu Dodikovi je smutným příkladem zneužití právního systému jako zbraně, zaměřené na demokraticky zvoleného vůdce. Pokud chceme chránit stabilitu na západním Balkáně, toto není cesta vpřed!“

Na podzim roku 2023 Maďarsko převzalo německé investice v Republice srbské, jelikož se Berlín snažil distancovat od Dodikova úsilí o navázání užších vazeb s Moskvou i Bělehradem. 

V té době se údajně Německo usilovalo o čtyři infrastrukturní projekty v celkové hodnotě 105 milionů eur. Na konci roku 2022 maďarská banka EXIM již Dodikovi poskytla půjčku ve výši 110 milionů eur.