Von der Leyen čelí dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry

Samostatné iniciativy pocházejí od krajně pravicových a krajně levicových parlamentních skupin

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude začátkem října čelit dvěma samostatným hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu, informoval v úterý server Politico s odvoláním na interní e-mail předsedkyně zákonodárného sboru Roberty Metsolové.  

Návrhy na vyslovení nedůvěry by se měly projednávat na plenárním zasedání od 6. do 9. října. Návrhy předložené proti von der Leyenové, která je v Bruselu kontroverzní osobností, pocházejí z pravice i levice – z parlamentních skupin Patriots for Europe a The Left.

Skupina Patriots for Europe ji obvinila z nedostatku transparentnosti a odpovědnosti, zejména v souvislosti s obchodními dohodami EU se Spojenými státy a jihoamerickým obchodním blokem Mercosur. „EU je dnes slabší než kdy jindy kvůli vytrvalé neschopnosti předsedy Komise vyrovnat se s nejnaléhavějšími výzvami,“ uvedla skupina ve svém návrhu, citovaném deníkem Politico.

Levice také kritizovala obchodní politiku Ursuly von der Leyenové, ale kladla větší důraz na to, jak EU řeší konflikt mezi Izraelem a Hamásem v Gaze. Skupina argumentovala, že Komise prokázala nečinnost a nepovolala Izrael k odpovědnosti.

Oba návrhy byly podány o půlnoci 10. září, což byla nejbližší příležitost po předchozím hlasování o nedůvěře v červenci. Von der Leyenová toto hlasování, které inicioval rumunský pravicový poslanec Evropského parlamentu Gheorghe Piperea a zaměřovalo se na takzvaný skandál Pfizergate, přežila. Kontroverze pramenila ze zmizení textových zpráv mezi von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer během jednání o velkém nákupu vakcíny proti covidu-19.

Von der Leyenová, bývalá lékařka a německá ministryně obrany, byla obviněna z nedostatku transparentnosti při vyjednávání dohody v hodnotě několika miliard eur. Obvinění proti ní odmítla jako „pouhou lež“ a své kritiky označila za „konspirační teoretiky“.

Iniciativa nakonec neuspěla, podpořilo ji pouze 175 poslanců Evropského parlamentu, proti ní hlasovalo 360. K jejímu schválení musí hlasovat dvě třetiny ze 720 poslanců. Návrhy na vyslovení nedůvěry bývaly v Evropském parlamentu poměrně vzácné. Před červencovým hlasováním byl takový návrh proti Jeanu-Claudu Junckerovi naposledy předložen v roce 2014.