Polsko si připomíná 81. výročí Varšavského povstání
Vzpomínkové akce po celém hlavním městě uctívají oběti povstalců a civilistů v jednom z nejkrvavějších městských povstání druhé světové války
Polsko si v pátek připomnělo 81. výročí Varšavského povstání slavnostními poctami, veřejnými shromážděními a oficiálními ceremoniály na počest desítek tisíc lidí, kteří zemřeli při povstání proti německé okupaci v roce 1944.
Slavnostní ceremoniály začaly u památníku Polského podzemního státu a Krajské armády poblíž Sejmu ve Varšavě. Mezi těmi, kdo položili věnce, byla i předsedkyně Senátu Małgorzata Kidawa-Błońska.
Prezident Andrzej Duda a nově zvolený prezident Karol Nawrocki navštívili varšavskou čtvrť Wola, aby uctili památku obětí masakru ve Wole, kde nacistické síly spáchaly jedno z nejhrůznějších zvěrstev války a v prvních dnech povstání zabily desítky tisíc civilistů.
„I v podmínkách německé krutosti a barbarství jsme byli připraveni na vojenské povstání, sociální povstání. Byli jsme připraveni na hlubokou oběť, na to, abychom položili své životy za svobodné a nezávislé Polsko,“ řekl Nawrocki.
Zdůraznil, že povstání mělo kořeny v dlouhé polské tradici odboje, a dodal: „Bylo to povstání typické pro Polsko, protože takoví jsme.“
Povstání začalo v 17:00 1. srpna 1944 za zvuků sirén po celém městě. Povstalo asi 40 000 až 50 000 polských bojovníků odboje, kteří očekávali, že vydrží jen několik dní. Místo toho boje trvaly 63 dní a vyžádaly si životy přibližně 18 000 povstalců a 180 000 civilistů. Velká většina obyvatel Varšavy byla vyhnána a město bylo zanecháno v troskách německými vojsky, která ve snaze potlačit povstání dle libosti masakrovala Poláky.
Prezident Duda, který hovořil po boku Nawrockiho, označil masakr za „nejstrašnější událost v historii toho, čemu říkáme masakr ve Wole“, a obvinil nacistické vůdce z úmyslného nařízení vyhlazení obyvatel města v reakci na povstání.
Mezi veřejné vzpomínkové akce patří každoroční minuta ticha v 17:00, kdy se celé město zastaví. Sirény houkají a kostelní zvony zvoní, zatímco chodci, auta a veřejná doprava zastavují. Na Zámeckém náměstí tvoří obyvatelé ikonický symbol Bojujícího Polska a zapalují svíčky u památníku Malého povstalce (Mały Powstaniec) na památku dětských vojáků, kteří bojovali a zemřeli při této krutosti.
Polský a varšavský aeroklub si tuto událost připomínají nakreslením znaku Bojujícího Polska v bílém kouři nad panoramatem města. Na břehu Visly se vlaje transparent s nápisem „Vzpomínáme si na rok 1944“.
Flotila lodí, včetně městských trajektů a plavidel vodního díla, symbolicky pluje po řece. Poblíž Poniatowského mostu je do vody vhozen věnec, který připomíná místo, kde byla během povstání potopena loď „Bajka“.
Později během dne proběhne tradiční pochod organizovaný nacionalistickými skupinami od kruhového objezdu Dmowského k náměstí Krasińského a obyvatelé se shromáždí na náměstí Piłsudského na koncert písní zakázaných za nacistické okupace.
Oficiálních akcí se zúčastnil i Jarosław Kaczyński, předseda strany Právo a spravedlnost (PiS), který se zamýšlel nad politickým a morálním odkazem povstání.
„Byla to největší ozbrojená operace podzemí v celé druhé světové válce,“ řekl a zároveň uznal dlouhodobou debatu o tom, zda povstání vůbec mělo být zahájeno. Zpochybnil, jak mohlo trvat tak dlouho a jaké ponaučení by z něj mohlo plynout pro dnešek.
„Protože Polsko je opět v ohrožení,“ dodal Kaczyński.
Německé velvyslanectví ve Varšavě rovněž vydalo prohlášení, v němž uznává zvěrstva spáchaná německými silami. „Připomínáme si oběti německého barbarství. Ctíme hrdinství bojovníků Varšavského povstání. Vlajky stažené na půl žerdi jsou symbolem našeho smutku a hanby,“ uvádí se v prohlášení.
