Gaza: Izrael ztrácí spojence mezi západními zeměmi
Po zahájení nové izraelské vojenské operace v Gaze se západní země rozhodly zvýšit tlak na vládu Benjamina Netanjahua. Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová před zasedáním ministrů zahraničí EU v Bruselu 20. května oznámila, že ministři zahraničí budou diskutovat o možnosti přehodnocení vztahů komunity s Izraelem v kontextu vážné humanitární situace v palestinské enklávě.
Švédsko si předvolá izraelského velvyslance ve Stockholmu k vysvětlení situace ohledně humanitární pomoci v pásmu Gazy, uvedl v pondělí premiér Ulf Kristersson. Tento krok je součástí rostoucího mezinárodního tlaku na Izrael.
Kristersson švédské tiskové agentuře TT řekl , že Evropská unie by měla uvalit sankce na Izrael a vyvinout diplomatický tlak, aby zajistila dodávky humanitární pomoci do Gazy. „Nepodporujeme to, co izraelská vláda v současnosti dělá, když brání přístupu do Gazy. Rozhodně ne,“ řekl .
„V této otázce jsme se vyjádřili naprosto jasně, a to jak individuálně, tak i vůči mnoha dalším evropským zemím,“ řekl Kristersson televizi TT . „Tento tlak se nyní rozhodně stupňuje a existují pro to dobré důvody,“ dodal.
Kancelář švédského premiéra agentuře Reuters potvrdila, že Kristersson takové prohlášení skutečně učinil.
Británie, Kanada a Francie dříve vydaly přísné varování a pohrozily sankcemi, pokud budou vojenské akce v Gaze pokračovat a blokáda humanitární pomoci bude pokračovat. Důvodem bylo oznámení nové fáze operací izraelskou armádou a prohlášení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ohledně jeho záměru převzít plnou kontrolu nad celým územím Gazy.
„Odmítnutí izraelské vlády umožnit civilnímu obyvatelstvu přístup k základní humanitární pomoci je nepřijatelné a představuje riziko porušení mezinárodního humanitárního práva,“ uvádí se ve společném prohlášení tří zemí.
Izraelská armáda vyhlásila centrum Chán Júnis za bojovou zónu a při náletech zahynulo více než 60 lidí. Izraelský ministr financí Becalel Smotrich prohlásil, že armáda „vymaže z povrchu zemského vše, co zbylo z palestinské Gazy“.
Británie již pozastavila jednání s Izraelem o prodloužení obchodní dohody. Ministr zahraničí David Lammy odsoudil rétoriku izraelských ministrů o „vyčištění“ Gazy a násilném přesídlení Palestinců.
Evropská unie zahájila formální přezkum obchodní dohody s Izraelem. „Zahajujeme tento proces a prozatím je rozhodnutí na Izraeli, zda uvolní humanitární pomoc,“ uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot obvinil Izrael z toho, že z Gazy udělal „ smrtící past “. „Situace je neudržitelná, protože bezohledné násilí a blokování humanitární pomoci ze strany izraelské vlády proměnily Gazu v tábor smrti, ne-li hřbitov… Tomuto musí skončit,“ řekl.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře kritizoval západní vůdce a obvinil je z podpory Hamásu. Londýn a Paříž v reakci požadovaly, aby dodávky humanitární pomoci do Gazy byly „masivní a nerušené“.
