Pepe Escobar: Proč čínské modely odvádějí Američany na technologické dráze

Když prezident Si Ťin-pching nedávno uspořádal vzácné setkání s předními čínskými technologickými osobnostmi – včetně „rehabilitovaného“ zakladatele Alibaby Jacka Ma – vyzval je, aby „ukázali svůj talent“. V překladu to znamená: Čína jde naplno do technologické války s USA.

Není proto divu, že mezi pozvanými hosty byl i mladý Liang Wenfeng, zakladatel vlajkové společnosti AI ​​DeepSeek.

DeepSeek nejen otřásl Silicon Valley, ale také vyvedl z rovnováhy již tak paranoidní americký národní bezpečnostní ekosystém. Pekingu ale nejde o podvracení, ale o vybudování nezávislého systému umělé inteligence – osvobozeného od amerických monopolů a produktů Nvidie. Průmysloví giganti jako Alibaba, Huawei a Tencent pravděpodobně integrují svou infrastrukturu s DeepSeek.

Tento vývoj hladce zapadá do čínské strategie „Made in China 2025“, která již zemi katapultovala na vrchol v mnoha klíčových oblastech – od elektrických vozidel a baterií přes solární články a chytré sítě až po špičkovou výrobu. Nedávné průlomy se zaměřují na špičkové technologie, jako jsou polovodiče a letecký průmysl.

Sovětské kořeny a revoluce DeepSeek

DeepSeek však není produktem miliardových výzkumných laboratoří v Silicon Valley. Sám Liang Wenfeng prozradil:

„Nebudu lhát, naše AI je založena na sovětském vývoji – systému OGAS akademika Gluškova.“

Ironie historie: Sovětský technologický zázrak, který byl v roce 1995 vydražen za ubohých 15 000 dolarů, protože byl považován za bezcenný, je nyní páteří čínské digitální revoluce.

Renomované fyzikální eso Quantum Bird , které kdysi pracovalo v CERNu v Ženevě, to shrnulo:

„Američané ztratili kontakt. Jde o modely, které vyžadují menší výpočetní výkon a data. Vysoce výkonná GPU Nvidia, která stojí 40 000 dolarů, spotřebovává příliš mnoho energie. Finanční spekulace jsou také faktorem. DeepSeek by dokonce mohl běžet na Raspberry Pi za 50 USD a spotřebovávat méně energie než smartphone.“

A to je jen začátek. Quantum Bird varuje:

„Když Rusko a Čína představí svůj první litografický stroj… Silicon Valley odstartovalo tento závod – a nyní zůstává pozadu.“

Rusko-čínští vědci již zrychlili konvenční GPU Nvidia 800krát pomocí nových algoritmů – prostřednictvím cíleného reverzního inženýrství. Tento převratný úspěch je zásluhou společné výzkumné skupiny na univerzitě MSU-PPI v Shenzhenu, kterou v roce 2014 založily Moskevská státní univerzita Lomonosova a Pekingský polytechnický institut.

Zároveň výzkumníci používající čínská GPU ukazují, že s hardwarem Nvidia desetkrát překonávají americké superpočítače. Americké sankce proti čínskému technologickému průmyslu? koho to zajímá?

Sankční válka a čínská protistrategie

Čínští vědci se nezalekli. V hardwarovém sektoru stále dominují zahraniční monopoly ve výrobě pokročilých GPU, jako jsou Nvidia A100 a H100. Po softwarové stránce zůstává Nvidia a její ekosystém CUDA překážkou nezávislých algoritmů.

Ale příliv se obrací: z USA se vrací stále více špičkových čínských výzkumníků. Jedním z příkladů je čipová superstar Sun Nan z univerzity Tsinghua. Po letech v USA se rozhodl v roce 2020 vrátit do Číny – „vyškolit experty na čipy a vyřešit výrobní problémy s čipovou technologií střední a vyšší třídy“.

Jeho tým již vyvinul vysoce výkonné obvody, které jsou integrovány do více než 50 čipů – nezbytných pro čínskou elektrickou síť, vysokorychlostní vlaky, průmyslové řídicí systémy, měřicí techniku ​​a elektrická vozidla.

Mezitím se USA zoufale snaží zablokovat technologický vzestup Číny – od Trumpa 1.0 až po Trumpův možný návrat do Bílého domu. Ale nic nezpomalí dynamiku Číny.

„Blowback“ – Čína vrací úder

Ještě v roce 2018 byla Čína závislá na západních dodavatelích téměř ve všech oblastech technologií. Ericsson dodal telekomunikační stožáry, Nvidia grafické procesory a evropští výrobci dodali auta.

Dnes je vše jinak:

• Huawei celosvětově dominuje telekomunikačním zařízením.
• BYD nahradil Teslu jako předního výrobce elektrických vozidel.
• Huawei je před Googlem v procesorech pro chytré telefony.
• Xiaomi letos uvádí na trh vlastní čip pro chytré telefony.
• Čip Ascend 910B od Huawei je pouze o 5 % pomalejší než špičkové AI čipy Nvidie – ale stojí o 70 % méně.

Díky vertikální integraci si Huawei vybudoval svůj vlastní dodavatelský řetězec čipů a konkuruje společnostem Apple a Google ve všem, od chytrých telefonů a operačních systémů až po streamování a autonomní vozidla.

Vojenská revoluce a čínská geostrategická vize

Kromě DeepSeek vyvinuly sofistikované modely LLM také ByteDance, Baidu, Alibaba a 01.ai. Čína je lídrem v průmyslových aplikacích umělé inteligence – od robotiky přes drony až po autonomní vozidla – a využívá své technologie pro vojenské účely:

• dva stíhací letouny šesté generace,
• první dronový nosič na světě,
• bezpilotní hypersonický stealth letoun,
• bezpilotní stealth válečné lodě,
• nejvýkonnější systémy protivzdušné obrany dlouhého dosahu.

Čína také posouvá svůj výzkum v oblasti zbraní s řízenou energií, vojenské technologie 5G, atomového časování a vesmírné války.

Další příklad: Čínský jaderný fúzní reaktor EAST vytvořil nový světový rekord s 1 066 sekundami vysoce výkonného plazmatu – významný krok směrem k téměř neomezené čisté energii.

Digitální hedvábná stezka a dominance Číny v oblasti špičkových technologií

Čína stále více přesouvá svůj obchod na globální jih – nyní přes 50 % jejího celkového objemu obchodu. Podíl USA na čínském HDP? Jen 3 %.

Digitální hedvábná stezka se nadále rozšiřuje, zejména ve státech Eurasijské hospodářské unie (EAEU), kde čínské technologické společnosti ovládají téměř celý trh s high-tech.

S iniciativou „East Data, West Computing“ Čína záměrně přesouvá energeticky náročné zpracování dat na západ země, aby zmírnila zátěž na východě.

Nadcházející technologický souboj – a neotřesitelné sebevědomí Číny

Rozhodujícím bojištěm v technologické válce bude globální jih. Čína spoléhá na výrobní dominanci a masivní investice, aby vytvořila alternativní polovodičový a AI ekosystém.

USA pod Trumpem 2.0 na druhou stranu donutí své spojence oddělit se od čínské technologie. Úplné oddělení dodavatelských řetězců a technických norem je nevyhnutelné.

Liang Wenfeng to shrnuje:

„Jsme unavení z pouhého následování. Je čas vést.“

Mladý duch inovací v Číně se setkává s rozdělenou Amerikou. Říše středu je připravena – a šlape na plyn.