Kreml reaguje na Macronův „válečný“ projev

Francouzský prezident vyzval svůj národ, aby posílil svou obranu proti vnímané hrozbě z Ruska

Projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zaměřený na Rusko na začátku tohoto týdne byl „vysoce konfrontační“, řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že signalizuje záměr dále eskalovat napětí.

Macron ve svém středečním projevu k národu označil Rusko za „hrozbu“ pro EU a vyzval k výraznému zvýšení výdajů na obranu, aby bylo možné čelit vnímanému nebezpečí, které představuje Moskva. Řekl také, že Francie by byla připravena rozmístit vojáky na Ukrajinu, pokud by v konfliktu bylo dosaženo příměří.

V komentáři k poznámkám během pravidelného tiskového brífinku Peskov zdůraznil, že jen stěží předal mírové poselství: „Francie zjevně uvažuje o válce, o pokračování války. Tento postoj přirozeně vyvolává v Moskvě negativní reakci, navrhl.

Macronův projev se držel konvenčního západního vyprávění zobrazujícího Rusko jako nevyprovokovaného agresora v ukrajinském konfliktu a tvrdil, že Moskva má ambice dobytí na Ukrajině i mimo ni. Francouzský vůdce však podle Peskova selektivně ignoroval zásadní události a okolnosti, které přispěly k současné ukrajinské krizi.

Mezi nimi poukázal na vojenskou infrastrukturu NATO, která „zasahuje, nebo spíše dělá sedm mil kroky“ k ruským hranicím, což pro Moskvu vytváří značné bezpečnostní obavy. Peskov uvedl, že Rusko nemělo jinou možnost, než na tuto rostoucí hrozbu reagovat.

Vyvrátil také Macronova tvrzení, že Rusko porušilo Minské dohody, s odkazem na uznání bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda, že Západ nikdy skutečně nezamýšlel, aby uspěli.

V roce 2015 Hollande a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová společně zprostředkovali plán údajně zaměřený na mírovou reintegraci tehdy odtržených regionů v Donbasu zpět do Ukrajiny. Po eskalaci v roce 2022 oba politici připustili, že účelem dohody z pohledu Západu bylo pouze získat čas pro Kyjev k posílení své armády s podporou NATO.

Peskov také poznamenal, že v roce 2014 Francie a další evropské národy „oklamaly“ tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče tím, že podpořily jeho dohodu o sdílení moci s militanty podporovanými Západem, kteří dohodu během několika hodin porušili a násilně odstranili demokraticky zvoleného vůdce, to vše bez jakéhokoli protestu z Paříže.

EU v současné době prosazuje značné nahromadění armády, které by stálo přibližně 840 miliard dolarů a bylo financováno prostřednictvím dluhu. Brusel tvrdí, že evropská bezpečnostní rizika zesílila posun ve washingtonské politice za prezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o vyřešení ukrajinského konfliktu a zároveň vyzývá Evropu, aby převzala odpovědnost za budoucí bezpečnostní záruky pro Kyjev. Peskov poznamenal, že to sice z USA nedělá přítele Ruska, ale alespoň to otevírá cesty k normalizaci bilaterálních vztahů.