Vědci potvrdili přímou souvislost mezi časem před obrazovkou a krátkozrakostí. Jak jí zabránit?

V převratné studii publikované v odborném časopise JAMA Network Open výzkumníci potvrdili přímou korelaci mezi delším časem stráveným před obrazovkou a rizikem vzniku krátkozrakosti (myopií), zejména u dětí.

Studie, která analyzovala údaje ze 45 studií zahrnujících více než 335 000 účastníků, zjistila, že každá další hodina času stráveného před obrazovkou denně po první hodině zvyšuje pravděpodobnost vzniku krátkozrakosti o 21 procent.

Toto zjištění podtrhuje rostoucí obavy o zdraví, protože děti stále častěji používají digitální zařízení ve stále mladším věku.

Metaanalýza brala v úvahu různá digitální zařízení, včetně chytrých telefonů, tabletů, herních konzolí, počítačů a televizních přijímačů. Analýza odhalila složitý vztah mezi časem stráveným před obrazovkou a rizikem krátkozrakosti.

Vědci, kteří jsou znepokojeni všudypřítomností digitálních obrazovek v moderním životě, zdůraznili potřebu lepšího pochopení toho, jak tato zařízení ovlivňují zdraví očí, zejména u dětí.

„Jelikož děti stále více používají inteligentní zařízení ve stále mladším věku a tráví více času na digitálních obrazovkách, existuje naléhavá potřeba lépe pochopit souvislost mezi časem stráveným na digitální obrazovce a krátkozrakostí,“ napsali vědci ve svém článku.

Tuto naléhavost podtrhuje zvyšující se výskyt krátkozrakosti, který postihuje přibližně 42 procent populace lidí na Západě, včetně značného počtu dětí – až 41 procent v městských oblastech a 16 procent ve venkovských oblastech.

Studie naznačuje, že omezení času stráveného za den před obrazovkou na méně než jednu hodinu by mohlo potenciálně snížit riziko vzniku krátkozrakosti.

Toto doporučení vychází z předchozího výzkumu, který zjistil, že jen čas strávený na inteligentních zařízeních byl spojen s 26procentním zvýšením pravděpodobnosti vzniku krátkozrakosti.

Když se mezi přispívající faktory zahrnulo i používání počítače, pravděpodobnost vzrostla o 77 procent.

Proč to zvýšené riziko?

Krátkozrakost (myopatie) nastane, když se oko prodlouží zepředu dozadu, což způsobí, že se světlo zaostří před sítnicí, a ne přímo na ni. To má za následek, že vzdálené objekty vypadají rozmazaně.

Optometristka Dr. Meenal Agarwalová, majitelka několika optometrických klinik, vysvětlila mechanismus tohoto jevu:

„Je to kontraintuitivní, ale teorie říká, že zaostřování na blízké předměty na delší dobu může způsobit přetížení zaostřovacího systému oka, což následně ovlivní jeho tvar. To způsobí, že se prodlouží více, než by bylo přirozené,“ uvedla Dr. Agarwalová pro portál The Epoch Times.

Dále poznamenala, že toto přetížení je obzvláště výrazné při pohledu na předměty blíže než 56 centimetrů k obličeji, což je běžný scénář při používání digitálních obrazovek.

Při pohledu na obrazovku si oči zachovávají pevné zaostření na blízkou vzdálenost, čímž brání přirozenému přepínání mezi zaostřováním na blízké a vzdálené předměty v přirozeném prostředí.

Toto časově dlouhé zaostření na blízko může namáhat oční svaly a potenciálně přispívat k prodlužování oka, čímž se zvyšuje riziko krátkozrakosti.

Jak snížit riziko krátkozrakosti

Dr. Agarwalová doporučuje několik strategií ke zmírnění rizika krátkozrakosti, se zvláštním důrazem na zvýšení času při aktivitách venku.

„Studie zjistily, že děti, které tráví více času venku, se vyznačují tendencí mít nižší riziko vzniku krátkozrakosti,“ řekla.

„Vystavení přirozenému světlu a zaostřování na předměty v různých vzdálenostech, jak to běžně děláme venku, pomáhá zabraňovat vzniku krátkozrakosti.“

Dr. Agarwalová navrhuje, aby děti a dospělí trávili venku přibližně dvě hodiny denně, což jim výrazně pomůže předcházet nebo oddálit nástup krátkozrakosti. Rozhodující jsou také opatření při práci jako například pravidelné přestávky.

Doporučuje dodržovat „pravidlo 20-20-20“, které zahrnuje dát si přestávku každých 20 minut a 20 sekund se dívat na něco vzdáleného 20 stop (6 metrů). Pro děti, které už jsou krátkozraké, Dr. Agarwalová doporučuje prodiskutovat možnosti řešení krátkozrakosti s očním lékařem.

Tyto možnosti zahrnují brýle, kontaktní čočky a léčby, jako jsou atropinové oční kapky, z nichž všechny prokazatelně zpomalují progresi krátkozrakosti.

Zjištění této komplexní studie zdůrazňují naléhavou potřebu, aby rodiče, pedagogové a poskytovatelé zdravotní péče byli ostražití, pokud jde o čas strávený dětmi před obrazovkami.

Zavedením jednoduchých strategií, jako je zvýšení času venku a dodržování pravidla 20-20-20, lze výrazně snížit riziko vzniku krátkozrakosti. (Související: Sluneční světlo je zdravé pro oči – miliony dětí mají zhoršený zrak v důsledku nedostatku přirozeného světla.)

Závěr

O přírodním způsobu zlepšení zraku jsme před časem publikovali také samostatnou elektronickou knihu. Více informací o ní naleznete ZDE  (o její české verzi  ZDE ).

V této e-knize se dozvíte vše potřebné k tomu, abyste si zlepšili ostrost vidění při krátkozrakosti i dlouhozrakosti. Kniha se věnuje například i jedné speciální, přes 100 let staré metodě procvičování zraku, která byla natolik účinná, že se proti ní američtí oční lékaři vzbouřili a chtěli ji zakázat, neboť se obávali, že zůstanou bez práce.

Autor: Belle Carter, Zdroj: naturalnews.com