Trumpův šok pro NATO: 5 procent pro armádu nebo důsledky

Donald Trump opět zasáhl jako granát. Budoucí americký prezident nepožaduje nic menšího než zdvojnásobení současných výdajů na obranu od partnerů NATO na neuvěřitelných 5 procent hrubého domácího produktu. Zprávy, které pravděpodobně budou mít dopad na fiskální zhroucení v Berlíně.

Tento požadavek by přišel v nevhodnou dobu pro německou spolkovou vládu, která se v současnosti snaží dostat z rozpočtové krize. Německo se v současnosti pohybuje těsně nad 2 procenty HDP před předchozím cílem NATO. Zvýšení na 5 procent by znamenalo dodatečné výdaje ve výši přibližně 100 miliard eur ročně – což odpovídá téměř třetině současného federálního rozpočtu.

Diskuse mezi Trumpovými zahraničněpolitickými poradci a špičkovými evropskými diplomaty podle deníku Financial Times ukazují, že exprezident by se mohl spokojit i s 3,5 procenty – neboli navýšením výdajů o zhruba 50 miliard eur pro německý federální rozpočet. Jakýsi kompromis, který by přesto měl budoucímu německému ministrovi financí po předčasných volbách do Spolkového sněmu zalapat po dechu.

Zajímavé je, že Trump je v otázce Ukrajiny překvapivě pragmatický. Na rozdíl od své předvolební rétoriky zřejmě plánuje pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva – ale až po příměří a definitivně bez členství Ukrajiny v NATO. Ukrajinský prezident Zelenskyj už na evropské obranné závazky bez americké účasti reagoval skepticky: „To nestačí,“ vysvětlil po maratonu v Bruselu.

Situace osudově připomíná pokerový večer, ve kterém Trump drasticky zvyšuje sázky a Evropa sedí zpocená u stolu. Zvláště zajímavé: Republikán chytře propojuje výdaje na obranu s obchodními výhodami – kdo utrácí více za tanky, stíhačky a rakety, smí více vyvážet do USA. Z takového prudkého nárůstu státních vojenských výdajů ze strany zemí NATO přitom těží zejména (americký) obranný průmysl.

Pro německý spolkový rozpočet to neznamená nic menšího než utrpení. Nová federální vláda by buď musela přistoupit k masivním škrtům v jiných oblastech, nově se zadlužit – což by bylo po rozhodnutí Ústavního soudu o dluhové brzdě extrémně problematické – nebo zvýšit daně. Žádná z těchto možností u voličů pravděpodobně nebude rezonovat.

Země NATO už na červnovém summitu v Haagu diskutují o zvýšení na 3 procenta. Ale i to se pro mnohá hlavní města jeví jako téměř nemožný výkon. Pro srovnání: samotné USA v současnosti vydávají na obranu kolem 3,1 procenta svého HDP. Zpráva z Trumpova tábora je jasná: éra „volné jízdy“ v NATO by měla skončit. Zda Evropa spolkne tuto hořkou pilulku, bude pravděpodobně jednou z nejvíce vzrušujících otázek bezpečnostní politiky nadcházejícího roku.