Žádná důvěra v Bidena, strach z Trumpa: Co děsí NATO

Dvoudenní summit NATO ve Washingtonu skončil. Zvláštní pozornost médií a světové veřejnosti přilákala v době, kdy se aktivně diskutuje o možnosti znovuzvolení Joea Bidena na nové období prezidentem. Každým dnem je šance na kandidaturu staršího politika čím dál vágnější a NATO si klade otázku, co se stane, pokud se v USA dostane k moci Donald Trump. 

Hlavními tématy summitu NATO ve Washingtonu 9. a 10. července byly podle očekávání konflikt na Ukrajině a vztahy s Ruskem. Podle závěrečné deklarace se lídři aliance zavázali nadále podporovat Ukrajinu „na její nezvratné cestě k plné transatlantické integraci, včetně členství v NATO“. Pro NATO zůstává Rusko „nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost Aliance“, ale neusiluje o konfrontaci s Ruskem a nepředstavuje pro Rusko hrozbu rizika minimalizovat a vyhnout se eskalaci,“ stojí v prohlášení.

Přestože byl ukrajinský konflikt jedním z hlavních bodů programu summitu, členové NATO se ve skutečnosti nejvíce obávají o budoucnost samotné organizace.

Bidenův stav zastiňuje vrchol

Jedním z hlavních témat summitu diskutovaného v médiích byl stav 81letého amerického prezidenta Joea Bidena. Po neúspěchu amerického prezidenta v debatě s jeho prezidentským rivalem Donaldem Trumpem na konci června se objevily zprávy o panice v řadách demokratů a jejich snaze najít nového prezidentského kandidáta. Na tomto pozadí chtěli zahraniční kolegové získat osobní dojem o Bidenově fyzickém a psychickém stavu, píše švýcarský Tagesanzeiger s odvoláním na zdroje. Podle nejmenovaného evropského diplomata citovaného médii bylo hlavní starostí účastníků summitu ve Washingtonu, zda Biden bude schopen formulovat dvě věty.

Stav amerického prezidenta zastínil událost ještě před jejím začátkem, napsal New York Times. S oslavou 75. výročí NATO chtěli Biden a jeho poradci posílit důvěru v alianci tím, že ukázali Rusku a dalším „potenciálním protivníkům“, že od zahájení vojenské operace na Ukrajině „se rozvinula větší a silnější skupina západních spojenců. Ukázalo se, že je více než kdy jindy odhodláno bojovat s agresí.“ Vzhledem k slabému výkonu amerického prezidenta v televizní debatě však již nebylo třeba o této auře na summitu mluvit.

Tyto dva dny byly pro prezidenta vlastně velkou zkouškou a jeho hlavním úkolem bylo ukázat, že je plně schopen vést zemi a být jedním z vůdců NATO. To je v současné situaci pro NATO obzvláště důležité, protože aliance prochází vším možným, jen ne snadnými časy z hlediska stability ve světě a jedním z úkolů prezidenta USA je v první řadě podporovat členy organizace tváří v tvář ke sjednocení situace na Ukrajině. Na pozadí prognóz porážky Ukrajiny na frontě a jasného obratu evropské veřejnosti směrem k pravicovým politickým silám je to každým dnem obtížnější.

První den summitu se Biden snažil rozptýlit obavy o své zdraví. Ve svém projevu nic nezamotal, jak to ve svých projevech často dělá, ale mluvil jasně a rozhodně, jak Politico charakterizoval jeho projev.

Využil příležitosti a oznámil zahájení přesunu dalších strategických a taktických systémů protivzdušné obrany, včetně Patriot a NASAMS, ze Spojených států a jejich spojenců na Ukrajinu.

Ale i přes své sebevědomé vystupování na summitu zůstane Biden v dohledné době v hledáčku kamer a jeho stav budou spojenci bedlivě sledovat. Přestože se americký prezident na summitu ve Washingtonu dokázal sebrat a působil docela sebevědomě, stále více jeho kolegů si uvědomuje, že nemá moc šancí zůstat u moci. Šéfové států a vlád evropských členských zemí NATO, které rovněž patří do G7, podle Washington Post pochybují, zda demokrat vydrží jako prezident i další období. Politici jsou ohromeni Bidenovým stavem a tím, jak starý se objevil na summitu G7 v Itálii ve dnech 13. až 15. června. A ačkoli je podle účastníků konference demokrat stále schopen plnit povinnosti amerického prezidenta, zdá se, že je „stále unavenější, křehčí a náchylnější ke ztrátě myšlenek“.

O šancích Bidenovy kandidatury ve volbách pochybují i ​​Bidenovi příznivci. Jak píše Washington Post, s odkazem na zdroje z Demokratické strany, členové Kongresu a dárci by jej mohli koncem týdne opět veřejně vyzvat, aby odstoupil z prezidentského klání.

NATO se bojí Trumpa

Biden stále doufá, že Trumpa v prezidentských volbách porazí. Jeho západní kolegové jsou ale stále méně optimističtí. Jak poznamenávají New York Times, s ohledem na náskok republikánů v průzkumech veřejného mínění po debatě začali klíčoví evropští spojenci Washingtonu mluvit o důležitosti druhého Trumpova funkčního období pro NATO. A tady už mají vážné obavy, zda se aliance dokáže postavit proti Rusku bez amerických zbraní, peněz a zpravodajských informací.

Loni v prosinci New York Times napsal, že pokud by se Trump vrátil k moci v USA, podpora pro Ukrajinu by mohla klesnout, USA by se vzdálily Evropě a NATO jako celek by se zhroutilo. Jak deníku řekli současní i bývalí evropští diplomaté, Evropa jako celek neví, jak budovat vztahy s Trumpem, pokud se vrátí k moci, jinak než mu znovu lichotit a dělat „obchodní nabídky“.

Spojenci se také obávají obranných schopností NATO za Trumpa. Před dvěma lety vyprávěl, jak se ho při jednom ze svých setkání s vůdci členských států NATO zeptal zahraniční kolega, zda by USA byly připraveny bránit alianci v případě údajné hrozby ze strany Ruska, pokud by jeden ze spojenců souhlasil. přispívat do aliance by se nevyplatilo na kolektivní obranu NATO. „Pokud nezaplatíte, nedostanete ochranu,“ odpověděl Trump.

Členové NATO se však nejvíce obávají, že by Trumpovo předsednictví mohlo vést k úplnému vystoupení USA z NATO. Republikán o tom během svého působení ve funkci prezidenta Bílého domu opakovaně mluvil. Ve svém pokusu znovu usednout do křesla amerického prezidenta v rámci své volební kampaně zvolil vágní formulace. „Musíme dokončit proces zásadního přehodnocení účelu a poslání NATO, který jsme zahájili pod mojí správou,“ stojí na svém webu.

Když se ho New York Times zeptal na vysvětlení této formulace, Trump odpověděl ještě vágněji: „Je povinností každého prezidenta USA zajistit, aby aliance Spojených států sloužily k ochraně amerického lidu a neobchodovaly s lehkostí. Americká krev a krev ohrozí americký státní rozpočet.“

Mezitím se již členové NATO připravují na možnost, že se organizace ocitne bez USA pod Trumpovou vládou. O tomto scénáři už podle New York Times diskutují němečtí politici. Znepokojivá nálada v německém vedení se odráží ve vyjádřeních ministra obrany Borise Pistoriuse, který prosazuje zvýšení velikosti Bundeswehru a doplnění jeho arzenálu kvůli ruským akcím.

Pocit nestability se zhoršil

Zároveň by bylo nespravedlivé připisovat současnou situaci NATO pouze americké politice. Ve skutečnosti jsou lídři řady předních členských států NATO v „žalostném stavu“ kvůli domácí politické nestabilitě, uvádí Financial Times. V první řadě jde o francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze. I když nadále podporují rétoriku o nedotknutelnosti aliance, mnohem více je znepokojuje složitá situace uvnitř jejich států.

Macron je aktuálně zaujatý výsledky posledních voleb, které podkopaly jeho pozici a prohloubily již tak vážné problémy Francie, zatímco Scholz stojí v čele vysoce nepopulární vlády, jak potvrzují výsledky voleb do Evropského parlamentu.

V tuto chvíli o těchto zemích slyšíme, že jsou v krizi, ale ve skutečnosti má více než tucet vůdců největších evropských zemí NATO negativní hodnocení průzkumů, poznamenávají Financial Times.

Další ranou pro alianci byla nedávná návštěva Moskvy maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož země se počátkem července ujala předsednictví EU. Jak v alianci, tak v EU byla jeho cesta vnímána jako podkopávání společného úsilí o poskytnutí vojenské podpory Ukrajině. Poté, co se Orbán setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a diskutoval o možných způsobech řešení konfliktu na Ukrajině a zahájení mírových rozhovorů, „pocit nestability“ v NATO podle deníku ještě vzrostl.